82A. Periferní cévní syndrom u diabetika

Diabetická noha je rámcový termín pro zdravotní problémy dolních končetin, které se vyskytují hlavně u diabetiků, u pacientů trpících metabolickou poruchou cukrovkou. Podle WHO je diabetická noha charakterizována jako ulcerace (zvředovatění) nebo poškození tkání nohou u diabetiků způsobené neuropatií a ischemií, které je většinou doprovázeno infekcí. Ročně onemocní diabetickou nohou asi 41 000 nových pacientů

Příčiny vzniku

Syndrom diabetické nohy se objevuje nejen u diabetiků, ale i u jiných pacientů s ulceraci, s gangrénou nebo po amputací části končetiny. Hlavní příčiny jsou dvě:

Neuropatie

U diabetiků vzniká poměrně často, kvůli cévním anomáliím je rozvinutá diabetická neuropatie (onemocnění vláken periferních i autonomních nervů), je snížena citlivost na vnější podněty i schopnost zpětné reakce. Neuropatie vzniká jako souhrn příčin metabolických i vaskulárních.

Ischemie

Je to snižování průtočnosti cév, způsobené hlavně aterosklerotickými změnami na jejich stěnách. To má za následek nedokrvení končetin, takže se ve spojitostí s poruchamiimunitních mechanizmů a s tendencí k pomalému hojení ran vyskytují relativně často kožní infekce nebo dokonce odumírání tkání. U diabetiků vznikají stenózy a uzávěry periferníchtepen, nejčastěji pod kolenem, u nediabetiků zase ve stehně.

Popis

Otevřené nehojivé rány, typické stavy diabetické nohy, bývají souhrnem více okolností, ale podle svých hlavních příčin mají i svá většinou pravidelná místa vzniku a odlišný průběh. Podle hlavních příčin se dělí na:

Neuropatické

Kvůli onemocnění nervových vláken vedoucích od receptorů v kůži dochází u pacientů ke zvýšení prahu bolesti a ti proto nepociťují bolest při zvýšeném tlaku, teplu a chladu, necítí vlhkost. Nevnímají "kamínek v botě" a nereagují na drobné otlaky nebo ještě neotevřené rány. V kombinaci nedokrvování pokožky a necitlivosti na infekci vznikají nejprve drobné, později rozrůstající se vředy na místech největšího tlaku na kůži, převážně na chodidlech a vzácněji na jiných otlačených místech.

Jejich začátkem bývá nebolestivý drobný, okrouhlý nehojící se defekt, který se šíří do hloubky, vznikají další abscesy, často ukryté pod novou tkání s drobnou ulceraci na povrchu. Postupně proniká píštěl až k samé kosti. Protože nervová vlákna zodpovědná za informovanost mozku o bolesti jsou poškozená, tyto hluboké vředy moc nebolí.

Ischemické

Špatným prokrvováním tkání následkem aterosklerotických změn je kůže degenerována, proto neplní obranné funkce proti mechanickému namáhání i proti bakteriálnímu napadení. Pokožka je neodolná, lze ji snadno mechanicky poškodit. Vředy vznikají nejčastěji na místech styku pokožky s okolím, např. s botou. Nejběžnějšími místy výskytu jsou prsty, hrany chodidel, paty a předostřední část bérce.

Vředy vznikají poměrně rychle, mnohdy po traumatu na uvedených místech. Jsou vícečetné, okrouhlé s ostrými okraji. Vespod bývají pozůstatky nekrotických tkání. Postup nemoci může být rychlý, tehdy hrozí gangrenózní průběh. Silné bolesti se zvyšuji při vodorovné poloze těla, pacienti mnohdy spí s nohama svěšenýma s postele.