- •61A. Hypersenzitivní pneumonitidy a plicní infiltráty s eozinofilií
- •61B. Selhání ledvin (ckd5) a uremický syndrom
- •61C. Symptomatická a paliativní léčba V hematologii a onkologii
- •62A. Přístup k pacientovi s ikterem
- •Nekonjugované
- •Konjugované
- •62B. Poruchy metabolismu vápníku a fosforu
- •62C. Prevence onemocnění před cestou do zahraničí
- •63A. Nestabilní angina pectoris a infarkt myokardu bez elevace st-segmentu (nstemi)
- •63B. Poruchy osmolality (bilance celkové tělesné vody, hyponatrémie, hypernatrémie)
- •63C. Psoriatická artritida
- •64A. Hypertenze při onemocnění ledvin
- •64B. Trombocytopenie, trombocytopatie
- •Trombocytopenie
- •Ze snížení tvorby destiček
- •Vrozené
- •64C. Častější otravy průmyslovými jedy (kysličník uhelnatý, insekticida, organická rozpouštědla atd.)
- •65A. Bronchiektázie a plicní absces
- •65B. Diabetes mellitus 1. Typu
- •65C. Dna a další artritidy indukované krystaly
- •66A. Chronická žilní nedostatečnost dk
- •66B. Diabetes mellitus - epidemiologie, diagnostika a klasifikace
- •66C. Systémové změny spojené se stárnutím
- •21.3.1. Kardiovaskulární aparát
- •Městnavá srdeční slabost
- •Ischemická choroba dolních končetin
- •Onemocnění žilního systému
- •Výskyt a klinický obraz leukémie ve stáří
63C. Psoriatická artritida
Psoriatická artritida (arthritis psoriatica, PSA; též jako artropatická psoriáza nebo psoriatická artropatie) je chronické zánětlivé kloubní onemocnění, jež se vyznačuje přítomností artritidy u nemocných s psoriázou. Celkem 1–3 % populace trpí výskytem psoriázy, 42 % z nich onemocní i psoriatickou arthritidou.
Spondylartritida (postižení páteře i periferních kloubů) asociovaná s psoriázou, bývají formy polyartritické, ale méně symetrické než u revmatoidní artritidy(RA) a navíc postihují i distální interphalangeální skloubení, dalším typickým příznakem je zánět měkkých tkání celého prstu (párkovitý prst), na páteři vznikají kostěná přemostění (parasyndesmofyty).
Výskyt
Psoriatická artritida nejčastěji postihuje pacienty okolo 40. roku života. Na vzniku onemocnění se nejvíce podílí genetické vlivy, infekční onemocnění a obranyschopnost jedince.
Léčba
K léčbě se využívají hlavně sulfasalazin, metotrexát a leflunomid.
64A. Hypertenze při onemocnění ledvin
Akutní nebo chronické zánětlivé onemocnění ledvin nebo v oblasti ledvin, cysty, nádory nebo cevní změny na arteria renalis nebo ostatních cévách ledvin (stenoza renálních artérií)
primární glomerulonefritidy
sekundární glomerulopatie
chronické TIN
polycystická onemocnění ledvin
patogeneze: retence Na a volumová expanze
zvýšená produkce vasopresorů – katecholaminy, angiotenzin II, vazopresin, endotelin, tromboxan, quabainu podobný f.
snížená produkce vasodepresorů – bradykinin, adenosin, PG, natriuretické peptidy, adrenomedulin, NO
retence endogenních inhibitorů NO
Sekundarná hypertenze-parenchimatozní(policystická choroba ledvin,glomerulonefritidy,tubulointersticialní nefropatie,hydronefróza po obstrukci močových cest,nádory, primární reninismus, Wilmsův tu.L:ACE-inhibitory,sartany,volumova hypertenze-dialýza)a renovaskularní-stenóza renalní tepny(ateroskleróza-ischemická choroba ledvin,fibromuskularní dysplazie u mladych žen,vaskulitidy,utlak zvenčí.Pat:glomeruloskleroza,intersticiální fibróza,svraštění ledviny.D:kaptoprilova scintigrafie,doppler usg,angio-CT-MR.L:revaskularizace.Podaní ACEi zhoršuje stav-sniž GF,vzestup kreatininu a K)
Pat:postižení parenchymu -pokles GF – hypervolémie, snížené vylučování Na,
Renovaskulární hypertenze
fibrodysplazie – nejč. fibromuskulární dysplazie
vaskulitidy
útlak zvenčí
poranění břicha
Hypertenze provázející onemocnění ledvin patří mezi nejčastější sekundární hypertenze. Chronická onemocnění ledvin postihují kolem 10 % populace. Současný výskyt různě závažné chronické renální insuficience (CHRI) a hypertenze se předpokládá u 4 % dospělých jedinců. V patogenezi hypertenze u CHRI se nejvíce uplatňuje porucha kontroly objemu extracelulární tekutiny a nerovnováha mezi vazokonstrikčními a vazodilatačními působky. Cílem léčby hypertenze u CHRI je dosažení cílové hodnoty krevního tlaku < 130/80 mm Hg, zpomalení progrese chronického onemocnění ledvin, ovlivnění již přítomných orgánových komplikací hypertenze a léčení ostatních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. Dosažení úspěšné kontroly hypertenze vyžaduje kombinaci více antihypertenziv. Základem farmakologické léčby hypertenze u CHRI je blokáda systému renin-angitenzin inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu nebo antagonisty angiotenzinu II – blokátory AT1 receptorů.
