66A. Chronická žilní nedostatečnost dk

Do chronické žilní nedostatečnosti patří otok a kožní změny vznikající jako důsledek žilní trombózy (posttrombotického syndromu) či primární varixy.

Etiologie: příčinou je žilní hypertenze (díky insuficienci spojek a chlopní s refluxem – primární varixy, posttromboticky, při žilní trombóze, vzácně ageneze chlopní). Selhává funkce svalové pumpy, tlak v žilách při chůzi neklesá. Důsledkem jsou otoky a kožní změny z ischémie.

Žilní hypertenze  dilatace kapilár, únik plazmy, erytrocytů a proteinů  otok, pigmentace,

Klinický obraz: bolest nohou, noční křeče, tíha, otoky narůstající během dne, sekundární či primární varixy, venektázie. Na kůži se tvoří petechie, pigmentace, venostatický ekzém, dermatoskleróza, atrofie. Kůže je náchylná k erysipelu a tvorbě bércového vředu (špatné prokrvení, špatné hojení). Corona phlebectatica – žilky kolem vnitřního kotníku.

Diagnóza: anamnéza a klinický obraz.

Doppler, pletysmografie, felbografie

Terapie: komprese končetiny, polohování končetin, cvičení, venofarmaka (diosmin, escin, troxerutin), péče o kůži, snížení hmotnosti

U posttrombotické syndromu je hypertenze největší – prevence trombózy warfarinem

Chirurgicky – operace varixů, podvaz insuficientních spojek

Varixy: povrchově uložená dilatovaná žíla.

primární: spontánně vzniklé dilatace, genetický předpoklad – vrozená méněcennost žilní stěny. Přispívá dlouhé sezení a stání, obezita, těhotenství (hormony)

sekundární: vznikají při flebotrombóze, kdy krev nemůže odtékat hlubokých systémem, při organizaci trombu pak může dojít k poškození chlopně. Jsou to při trombóze vlastně kolaterály.

Diagnostika: pohledem, doppler (směr toku, průchodnost, průměr), flebografie, pletysmografie – měří se nárůst objemu v určité části při okluzi manžetou a rychlost výtoku po uvolnění manžety, při cvičení se povrchové žíly vyprázdní, po cvičení se doplní do 20s, u insuficientních spojek dřív.

Cockettovy spojky u kotníku, Byodovy pod kolenem, Doddovy nad kolenem, ústí vena saphena magna – perforátory.

Trendelenburgova zkouška – hodnotíme, které perforátory jsou špatné, 3 škrtidla, postupné uvolňová zdola

Perthesova zkouška – stojícímu zaškrtíme nad varixem, pak pochoduje a sledujeme náplň, při domykavých chlopních a průchodnosti žil se vyprázdní.

Terapie: skleroterapie, komprese, chirurgie, venotonika

Et:primarní varixy a posttrombotický sy,agenese chlopní a vrozené AV zkraty.Hlavní faktory vzniku jsou dva – selhání svalové pumpy a chlopenní insuficience.

Žilní hypertenze dilatace kapilár, únik plazmy, erytrocytů a proteinotok, pigmentace

KO: Klasickým projevem je trvalý otok, který nereaguje na polohu vleže. Často ho provází kožní hyperpigmentace, podkožní fibróza a ulcerace, dále pak tlak a tíha v končetinách a noční křeče. Dalším projevem může být tzv. corona phlebectatica – dilatované rudé až modré žilky při vnitřním kotníku. Při nejtěžší stádium nedostatečnosti se vyskytuje ulcus crurum(Jedná se o chronický bércový vřed, predilekčním místem je krajina nad kotníky.Provokujícím faktorem bývá jinak zcela banální trauma.).Kůže je náchylná k erysipelu .

1. stupeň – corona phlebectatica paraplantaris, perimaleolární edémy;

2. stupeň – otok DK, kožní změny (hyperpigmentace, dermatitis varicosa, hypodermatitis, dermatoskleróza);

3. stupeň – ulcus cruris venosum.

L:kompresivní punčochy,venotonika,u posttrombotického syndromu – warfarin k zabránění recidivy trombózy změna životního stylu (cvičení, redukce hmotnosti, pravidelná stolice…), odstranění varikózních žil, přerušení perforátorů…Palmeho rekonstrukce – při uzávěru zevní nebo společné pánevní žíly se na v. femoralis na postižené straně našije zkříženě v. saphena magna z druhé strany.Skleroterapie-všechny typy varikozit- přímá punkce, instilace pěny, navigace sonogr.

Na vřed-obklady s chloraminem, krytí okolí vředů obklady se zinkovou pastou, gentianovou violetí, enzymatické přípravky (kolagenasa),do vyčištěných vředů aplikujeme granulační (AgNO3) a posléze epithelisační prostředky (borová vaselina), transplantace kožních štěpů.