KŘESŤANSKÁ SOCIOLOGIE PRO KAŽDÉHO

Tomáš J.Bahounek OP

Vydala Arca JiMfa Třebíč 1997

Ilustrace Jan Hrubý

Reprint textu

Úvod 1. CO JE TO KŘESŤANSKÁ SOCIOLOGIE ?

2. JAK SE VYVÍJELA KŘESŤANSKÁ SOCIOLOGIE ?

3. KTERÉ JSOU ZÁKLADNÍ SOCIOLOGICKÉ POJMY ?

Jaký je vztah mezi jednotlivcem a společností ?

Co je to kultura ?

Co je to kulturní společnost ?

Co znamená pravidelnost a opakování ve společnosti ?

Odkud pochází norma a řád ve společnosti ?

Na jakých základech stojí společnost ?

Co je to právo a spravedlnost ?

Co je to společenská a kulturní mobilita ?

Odkud pochází porušování norem ve společnosti ?

4. JAKÉ METODY POUŽÍVÁ KŘESŤANSKÁ SOCIOLOGIE ?

5. CO JE ZÁKLADNÍ BUŇKA SPOLEČNOSTI ?

Co je to rodina ?

Jakou skladbu má rodina ?

Jaké úkoly plní rodina ?

Jakými poruchami trpí rodina?

Jak napravit poruchy rodiny ?

6. CO JE TO STÁT ?

Jakou skladbu má stát ?

Jaké úkoly plní stát ?

Co je to sociální politika ?

7. JAK JE HOSPODÁŘSKY USPOŘÁDÁNA SPOLEČNOST ?

Jak je uspořádáno hospodářství ?

Co je to vlastnictví ?

Co je to práce ?

Co je to kapitál ?

Co je to výrobní podnik ?

Co je to rodinná mzda ?

Co je to kapitál ?

Čím se dovršuje hospodářská činnost ?

Co je to volný čas ?

Jak docílit stálosti a vyrovnaného chodu hospodářství ?

Jak je hospodářsky rozdčleněna společnost ?

8. JAK JSOU USPOŘÁDÁNY NÁRODY A STÁTY ?

9. CO DĚLAT SE ZAOSTALOSTÍ NĚKTERÝCH NÁRODŮ ?

10. CO SI POČÍT S NARUŠENÝM ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍM ?

Kde najdeme potřebnou literaturu ?

Ú v o d

Veřejnosti se dostává do rukou dílo, které seznamuje čtenáře nejen se základními principy křesťanské sociologie, jež mají svůj hluboký základ v evangeliu, v morální nauce Církve a ve zdravé filozofii, která nepřehlíží skutečnost, ale opírá se o solidní výzkumy. Po přečtení uvedené knihy získá čtenář nejen přehled o základních pojmech, ale také se naučí zodpovědněji přistupovat k ožehavým otázkám naší doby, jako jsou např. rozklad rodiny, nestálost manželství, problémy přelidnění, porušení životního prostředí, apod.

V době, kdy je každý křesťan vyzýván k občanské angažovanosti, představuje tato kniha potřebnou pomůcku pro lepší rozhled. Bezpochyby povzbudí mnohé čtenáře k dalšímu studiu křesťanské sociologie.

7.srpna 1996, P.Albert J.Beneš OP

 

 

Hlavní použité církevní dokumenty a jejich zkratky

Lev XIII., Encyklika RERUM NOVARUM z 15.května 1891 (O dělnické otázce) - RN.

Pius XI., Encyklika DIVINI ILLIUS MAGISTRI z 31.12.1929 (O výchově mládeže) - DIM.

Pius XI.. Encyklika CASTI CONNUBII z 31.12.1930 (O důstojnosti manželství a o rodině) - CC.

Pius XI., Encyklika QUADRAGESIMO ANNO z 15.května 1931 (O obnově spravedlivého sociálního řádu v hospodářství) - QA.

Pius XI., Encyklika MIT BRENNENDER SORGE ze 14.března 1937 (Proti nacismu a rasismu) - MDS.

PIUS XI., Encyklika DIVINI REDEMPTORIS z 19.března 1937 (Proti bezbožeckému komunismu) - DR.

Jan XXIII., MATER ET MAGISTRA z 15.května 1961 (O nových úkolech Božího lidu v sociálních otázkách) - MEM.

Jan XXIII., PACEM IN TERRIS z 11.dubna 1963 (O základdech spravedlivého míru) - PIT.

Pavel VI., Encyklika POPULORUM PROGRESSIO ze 26.března 1967 (O rozvoji národů, jeho překážkách a úkolech Božího lidu) - PP.

Pavel VI., HUMANAE VITAE z 25.července 1968 (O obraně lidského života a jeho přirozeného předávání) - HV.

Pavel VI., Apoštolský list OCTOGESIMA ADVENIENS z 15.května 1971 (O závažných úkolech Božího lidu ve společnosti) - OA.

Pavel VI., Apoštolská exhortace EVANGELII NUNTIANDI z 8.prosince 1975 - EN.

Jan Pavel II., Apoštolská adhortace CATECHESI TRADENTAE ze 16.října 1979 (O vtělení evangelia do národních kultur a společenství) - CT.

Jan Pavel II., Encyklika LABOREM EXERCENS ze 14.září 1981 (O lidské hodnotě práce a hospodář. úkolech naší doby) - LE.

Jan Pavel II., FAMILIARIS CONSORTIO z 22.prosince 1982 (O úkolech křesťanské rodiny) - FC.

Jan Pavel II., Okružní list SOLLICITUDO REI SOCIALIS ze 30.prosince 1987 (O poslání křesťanů v sociálním rozvoji národů) - SRS.

Jan Pavel II., Apoštolský list MULIERIS DIGNITATEM z 15. srpna 1988 (O poslání ženy a matky ve společnosti) - MD.

Jan Pavel II., Apoštolský list CHRISTIFIDELES LAICI z 30. prosince 1988 (O povolání a poslání laiků v církvi a ve světě) - ChL.

Jan Pavel II., Encyklika CENTESIMUS ANNUS z 1.května 1991 (Zhodnocení přínosu sociální nauky církve za sto let od vydání encykliky Rerum novarum, a závažných sociálních úkolech naší doby.) - CA.

Jan Pavel II., Encyklika VERITATIS SPLENDOR ze 6.srpna 1993 (O záíkladech morálního učení církve) - VS.

Jan Pavel II., Encyklika EVANGELIUM VITAE z 25.března 1995 (Na obranu života, zejména předávaného a přicházejícího) - EV.

GAUDIUM ET SPES ze 7.prosince 1965 (Pastorální konstituce II. vatikánského koncilu o církví v dnešním světě) - GS.

Inter mirifica ze 4.Prosince 1963 (Dekret II. Vatikánského koncilu o sdělovacích prostředcích) - im.

APOSTOLICAM ACTUOSITATEM z 18.11.1965 (Dekret II.vat.konc.)-AA.

 

1. Co je to křesťanská sociologie ?

Křesťanská sociologie je věda, která zkoumá skutečné složení, vztahy, činnosti a celý společensko-kulturní život, dále objasňuje, jaké tyto věci mají být, a konečně se zabývá prostředky a postupy, jakými se má budovat správný společenský řád.

Křesťanská sociologie je částí sociální nauky Církve tak, jako je její částí křesťanská politologie, křesťanská ekonomie, atd. Vedle toho je třeba rozlišovat mezi vlastní naukou Církve a různými stanovisky jednotlivců a celých škol, které soustavně vysvětlují, rozvíjejí a uspořádávají sociální myšlení vyjádřené v církevních dokumentech.

Sociální nauka Církve má svůj původ v použití evangelního poselství a jeho etických požadavků k řešení úkolů v životě společnosti. Různé společenské otázky a úkoly se současně stávají předmětem morálně-teologického promýšlení, které zraje v Církvi nejen s pomocí vědeckého bádání, ale i zkušeností Božího lidu.

Třebaže se sociální nauka ustavovala během 19.století jako doplněk morální teologie, zabývající se ctností spravedlnosti, dosáhla záhy značné samostatnosti pod vlivem neustálého soustavného a plynulého rozvoje morálního zamýšlení Církve nad novými společenskými úkoly. Proto se dá říci, že sociální nauka má vlastní identitu s dobře vyhraněným teologickým profilem.

Prameny sociální nauky jsou Písmo svaté, učení Otců a velkých teologů Církve a učitelský úřad Církve. Základem a prvotním předmětem sociální nauky je důstojnost osoby člověka jako společenského tvora. Podmětem sociální nauky je celé křesťanské společenství harmonicky žijící pod vedením svých právoplatných pastýřů. Obsah sociální nauky zrcadlí člověka v jeho plnosti jako společenského tvora, jakožto předmět a základ křesťanské antropologie.

Sociální nauka Církve jako integrální součást křesťanského pojetí života má teologickou povahu. Mezi evangeliem a skutečným životem je totiž vzájemná souvztažnost. Ta se projevuje v rovině evangelizace a úsilí o zlepšení životních podmínek v silných poutech rázu antropologického, teologického a duchovního, takže láska, spravedlnost a mír se stávají neodlučitelnou náplní snah o povznesení lidské osoby (EN, 29 a 31).

Tato teologická povaha sociálního učení se projevuje též v jeho pastorálním zaměření na službu světu, spojeném s prosazováním integrálního povznesení člověka na základě praxe křesťanského osvobození, pojímaného ve smyslu pozemském i přesažném. Jde tu o sdělováním nejen nějaké teorie, ale především správného pojetí člověka a jeho určení, jež představuje příspěvek, který může Církev nabídnout pro řešení lidských otázek a úkolů (GS, 12). Církev v každé době a na každém místě plní trojí úkol pro dobro společnosti:

- hlásání pravdy o právech a důstojnosti člověka,

- pranýřování nespravedlivých poměrů,

- přispívání k provádění příznivých změn ve společnosti, užitečných pravému pokroku člověka (LE, 1).

 

Křesťanská sociologie se liší od sociální nauky Církve užším předmětným polem zájmu, dále vlastní sociologickou metodologií a systémem. Důvodem tohoto vyčlenění křesťanské sociologie v rámci sociální nauky Církve je zvětšující se složitost a závažnost sociální otázky a naléhavost jejího soustavného řešení. Kromě toho přispívá k rozvoji křesťanské sociologie také okolnost, že běžný sociologický rozbor nepřináší vždy věcné zpracování údajů, protože je pro tento rozbor v mnohých případech možné upadnout do závislosti na nějakém ideologickém pojetí nebo na záměrném zneužití údajů k politickým účelům.

Toto nebezpečí ideologického zkreslení sociologického rozboru se vyskytuje jak v liberální ideologii, která zneužívá vědeckých údajů k oslavě kapitalistické soustavy, tak v socialistické ideologii, která zneužívá vědeckých údajů k pranýřování kapitalistické soustavy a oslavě socialistické. Tak jsou údaje zjištěné výzkumy často zkresleně vykládány v závislosti na jednostranném pojetí hospodářsko - společenských vztahu (kladoucím přílišný důraz buď na jednotlivce nebo na společenský celek). To odporuje sociální nauce Církve. Právě snaha o ucelený a soustavný věcný přístup vede sociální nauku Církve k rozvíjení křesťanské sociologie. Křesťanská sociologie tedy není žádným přirozeným oborem, nýbrž je sociální teologií.

Kromě toho se ukazuje potřeba vyčlenění ještě dalšího oboru pastorální sociologie, která se soustavně zabývá zvláště prostředky, metodami a postupy, jimiž lze ovlivňovat a měnit stávající společnost a kultivovat ji.

Křesťanská sociologie má trojí obor působnosti: