- •1.Změna spektra infekčních chorob, klinická charakteristika oboru
- •2.Patogeneze a průběh infekčních onemocnění
- •3.Diagnostika infekčních nemocí
- •4.Odběry biologického materiálu k mikrobiologickým vyšetřením
- •5.Terapie infekčních onemocnění-léčba všeobecná a symptomatická, péče o vnitřní prostředí, rehydratace
- •6.Antibiotika-základní charakteristika, rozdělení
- •7.Racioální antibiotická terapie, rezistence na antibiotik, farmakokinetika antibiotik
- •8.Empirická terapie antibiotiky,kombinace antibiotik
- •9.Nežádoucí účinky antibiotik a antibiotická léčba při renální insuficienci
- •10.Nejčastější chyby V podávání antibiotik, atb V dětském věku
- •11.Peniciliny
- •12. Cefalosporiny a karbapenemy
- •13. Makrolidy a tetracykliny
- •14.Linkosamidy a chloramfenikol, glykopeptidy
- •15. Chinolony, sulfonamidy,aminoglykosidy
- •16.Antivirotika, antimykotika
- •17.Febrilní stav, horečka neznámého původu
- •18. Meningeální syndrom a bolesti hlavy
- •19.Bakteriémie, sepse, septický šok
- •20.Diagnostický a terapeutický postup při podezření na imo
- •21. Následky virových hepatitid Mezi nejčastější následky patří
- •22.Syndrom toxického šoku
- •23.Uzlinový syndrom
- •24.Bolesti V krku, diferenciální diagnostika angín
- •25. Kawasakiho syndrom
- •26.Infekční nemoci V graviditě
- •27. Hiv/aids
- •28. Importované a cestovatelské nákazy
- •29. Nozokomiální nákazy
- •30.Infekce u nemocných s imunodeficiecí
- •31.Prevence a profylaxe infekčních onemocnění
- •32. Infekční nemoci jako choroby z povolání
- •33.Bioterorismus
- •34. Interpretace hodnot standardních laboratorních vyšetření u nemocných s infekčním onemocněním
- •35.Akutní infekce respiračního traktu
- •36.Akutní průjmová onemocnění
- •37.Neuroinfekce-základní rozdělení, charakteristika, diagnostika
- •38. Streptokokové nákazy
- •Infekce streptokoky skupiny b
- •39. Stafylokokové nákazy
- •40.Pneumokokové nákazy
- •41. Klíšťová meningoencefalitida
- •42. Purulentní meningitidy
- •43. Virové neuroinfekce-syndrom aseptické meningitidy, encefalitida
- •44. Infekční endokarditida
- •46.Listerióza
- •47.Antrax
- •48.Invazivní meningokokové infekce
- •49. Cholera
- •50. Salmonelózy
- •51. Břišní tyfus, paratyfy
- •52.Bacilární úplavice
- •53. Tularémie, brucelóza
- •54.Hemofilové nákazy
- •55.Leptospirózy
- •56.Pertuse, pertusoidní syndrom
- •57. Lymeská borelióza
- •58. Anaerobní infekce, klostridiové infekce měkkých tkání
- •59.Tetanus, aktinomykóza
- •60. Chlamydiové infekce
- •61.Mykoplazmové infekce
- •62.Enterovirové infekce-dětská obrna, coxsackie a echo virózy
- •63.Respirační virové infekce
- •64.Hemoragické horečky (lasa, ebola, marburgská nemoc, žlutá zimnice)
- •65. Parotitis epidemica
- •66. Rubeolla
- •67.Morbilli
- •68. Infekce vyvolané virem ebv a cmv
- •Infekční mononukleóza
- •69. Lyssa včetně profylaxe, pomalé virové infekce
- •70. Infekce vyvolané virem herpes simplex typu 1 a 2
- •71. Varicella a herpes zoster
- •Varicella-plané neštovice
- •72.Adenovirové infekce
- •75. Mykotické nákazy (kandidóza, aspergilóza, kryptokokóza, pneumocystóza)
- •76. Malárie, amébóza, lamblióza, kryptosporidióza
- •Inkubační doba
- •77.Toxoplasmóza
- •78.Respirační virové infekce- rs viry, sars (mimo chřipku)
- •79. Cestodózy (teniózy, echinokokóza, hymenolepióza)
- •80.Nematodózy (askarióza, enterobióza, toxokaróza, trichinolóza)
- •81.Zavšivení a svrab
20.Diagnostický a terapeutický postup při podezření na imo
diagnóza: febrilní stav, haemorhagický exantém, pozitivní meningeální příznaky, okamžité vyšetření očního pozadí k vyloučení městnání a možnosti vzniku konu, pokud nelze vyšetřit do 30minut zahajujeme empirickou léčbu purulentní meningitidy
vyšetření MMM- stovky až desetitisíce leukocytů z toho 80%neutrofili, tlak vyšší, , zvýšená bílkovina a laktát, snížený cukr, obarvit mok dle grama, kultivace, latexaglutinační test na 3 nečastější původce(haemofilus influenzae, neiseria meningitidis, streptokokus pneumoniae), PCR
terapie: nespecifická: manitol, úprava vnitřního prostředí, oxygenace, výživa, specifická cílená nebo empirická: u novorozenců: AMP+ceftriaxon/cefotaxim(0-4týdny staré dítě), dospělí: ceftriaxon, imunosuprimovaní, postraumatický: ceftriaxon+vankomycin
specifická: n.meningitidis, str.pneumoniae: megadávky penicilinu G, hemofilus: ceftriaxon
21. Následky virových hepatitid Mezi nejčastější následky patří
Tzv. posthepatitický syndrom, což je soubor funkčních obtíží, které se objevují u rekonvalescentů po virové hepatitidě. Patří sem únava, nespavost, deprese, neschopnost se soustředit, nechutenství, nadýmání, říhání, tlak v pravém podžebří
Posthepatitická hyperbilirubinémie je mírně zvýšená hladina nekonjugovaného bilirubinu. Všechny ostatní funkční zkoušky jsou v normě
Chronická hepatitida je přetrvávání známek zánětu déle než jeden rok. Přesná diagnóza je možná jen na základě jaterní biopsie
Další závažnou komplikaci chronické HBV infekce přestavuje hepatocelulární karcinom (HCC), který se může vyvinout bez přímé závislosti na chronickém jaterním poškození, zánětu či regeneraci. Vznik nádoru může být podmíněn chronickou infekcí HBV, která aktivuje buněčné onkogeny anebo inaktivuje tumor suprimující geny. HCC patří mezí nejzhoubnější lidské nádory, které jsou jen velmi obtížně ovlivnitelné léčbou. Pro úspěšnou terapii je klíčová časná diagnóza. Proto by pacienti s jaterní cirhózou měli být velmi pečlivě dispenzarizováni. Každé 3 měsíce by měli být komplexně vyšetřeni, včetně ultrasonografického vyšetření břicha a vyšetření nádorových markerů v krvi (alfa1-fetoprotein). Pokud není HCC včas rozpoznán a léčen, onemocnění velmi rychle progreduje a končí exitem pod obrazem jaterního selhání či generalizovaného nádorového onemocnění s množstvím metastáz.
V průběhu 20-30 let se vyvine jaterní cirhóza u 20-30 % pacientů infikovaných HCV. V počátku bývá cirhóza klinicky němá a příznaky konečného stadia onemocnění se projevují pozdě. Nutno poznamenat, že rozvoj cirhózy výrazně urychluje současná konzumace alkoholu a chronická HCV infekce. Známky portální hypertenze se projevují asi u 50 % těchto pacientů; bývá přítomna splenomegalie s trombocytopenií, může se rozvinout krvácení z jícnových varixů a ascites. Někdy se jaterní cirhóza klinicky manifestuje rozvojem ikteru. Hepatocelulární karcinom (HCC) je většinou spojený s rozvinutou jaterní cirhózou.
22.Syndrom toxického šoku
multisystémové onemocnění vyvolané toxinem s vysokými horečkami, hypotenzí, kožními projevy s následnou deskvamací kůže za 1-2týdny, poprvé pozorováno u žen používající menstruační tampóny
etiologie: bakteriální pyrogenní exotoxin TSS toxin 1 zlatého stafylokoka, i při infekci str.pyogenes, může to být komplikace jakékoliv ložiskové infekce stafylokokové nebo streptokokové-u str.hrozí vývoj nekrotizující fascitidy, myonekrózy
klinické projevy: postižení alespoň 3 systémů: GIT, svaly, sliznice, kůže, ledviny,játra,cns, hematologické postižení. prvotní známky: průjem, zvracení, neurologické projevy, hypovolemický šok, sy.dechové tísně, minerálovým rozvratem, ak.renálním selháním, arytmie, dic.
diagnóza: klin.obraz, hemokultury str.+,staf.-
terapie: korekce hypovolemického šoku, úprava vnitřního prostředí, ATB-oxacilin, penicilin, makrolidy, cefalosporiny, vankomycin, chirurgická drenáž
