- •1.Změna spektra infekčních chorob, klinická charakteristika oboru
- •2.Patogeneze a průběh infekčních onemocnění
- •3.Diagnostika infekčních nemocí
- •4.Odběry biologického materiálu k mikrobiologickým vyšetřením
- •5.Terapie infekčních onemocnění-léčba všeobecná a symptomatická, péče o vnitřní prostředí, rehydratace
- •6.Antibiotika-základní charakteristika, rozdělení
- •7.Racioální antibiotická terapie, rezistence na antibiotik, farmakokinetika antibiotik
- •8.Empirická terapie antibiotiky,kombinace antibiotik
- •9.Nežádoucí účinky antibiotik a antibiotická léčba při renální insuficienci
- •10.Nejčastější chyby V podávání antibiotik, atb V dětském věku
- •11.Peniciliny
- •12. Cefalosporiny a karbapenemy
- •13. Makrolidy a tetracykliny
- •14.Linkosamidy a chloramfenikol, glykopeptidy
- •15. Chinolony, sulfonamidy,aminoglykosidy
- •16.Antivirotika, antimykotika
- •17.Febrilní stav, horečka neznámého původu
- •18. Meningeální syndrom a bolesti hlavy
- •19.Bakteriémie, sepse, septický šok
- •20.Diagnostický a terapeutický postup při podezření na imo
- •21. Následky virových hepatitid Mezi nejčastější následky patří
- •22.Syndrom toxického šoku
- •23.Uzlinový syndrom
- •24.Bolesti V krku, diferenciální diagnostika angín
- •25. Kawasakiho syndrom
- •26.Infekční nemoci V graviditě
- •27. Hiv/aids
- •28. Importované a cestovatelské nákazy
- •29. Nozokomiální nákazy
- •30.Infekce u nemocných s imunodeficiecí
- •31.Prevence a profylaxe infekčních onemocnění
- •32. Infekční nemoci jako choroby z povolání
- •33.Bioterorismus
- •34. Interpretace hodnot standardních laboratorních vyšetření u nemocných s infekčním onemocněním
- •35.Akutní infekce respiračního traktu
- •36.Akutní průjmová onemocnění
- •37.Neuroinfekce-základní rozdělení, charakteristika, diagnostika
- •38. Streptokokové nákazy
- •Infekce streptokoky skupiny b
- •39. Stafylokokové nákazy
- •40.Pneumokokové nákazy
- •41. Klíšťová meningoencefalitida
- •42. Purulentní meningitidy
- •43. Virové neuroinfekce-syndrom aseptické meningitidy, encefalitida
- •44. Infekční endokarditida
- •46.Listerióza
- •47.Antrax
- •48.Invazivní meningokokové infekce
- •49. Cholera
- •50. Salmonelózy
- •51. Břišní tyfus, paratyfy
- •52.Bacilární úplavice
- •53. Tularémie, brucelóza
- •54.Hemofilové nákazy
- •55.Leptospirózy
- •56.Pertuse, pertusoidní syndrom
- •57. Lymeská borelióza
- •58. Anaerobní infekce, klostridiové infekce měkkých tkání
- •59.Tetanus, aktinomykóza
- •60. Chlamydiové infekce
- •61.Mykoplazmové infekce
- •62.Enterovirové infekce-dětská obrna, coxsackie a echo virózy
- •63.Respirační virové infekce
- •64.Hemoragické horečky (lasa, ebola, marburgská nemoc, žlutá zimnice)
- •65. Parotitis epidemica
- •66. Rubeolla
- •67.Morbilli
- •68. Infekce vyvolané virem ebv a cmv
- •Infekční mononukleóza
- •69. Lyssa včetně profylaxe, pomalé virové infekce
- •70. Infekce vyvolané virem herpes simplex typu 1 a 2
- •71. Varicella a herpes zoster
- •Varicella-plané neštovice
- •72.Adenovirové infekce
- •75. Mykotické nákazy (kandidóza, aspergilóza, kryptokokóza, pneumocystóza)
- •76. Malárie, amébóza, lamblióza, kryptosporidióza
- •Inkubační doba
- •77.Toxoplasmóza
- •78.Respirační virové infekce- rs viry, sars (mimo chřipku)
- •79. Cestodózy (teniózy, echinokokóza, hymenolepióza)
- •80.Nematodózy (askarióza, enterobióza, toxokaróza, trichinolóza)
- •81.Zavšivení a svrab
78.Respirační virové infekce- rs viry, sars (mimo chřipku)
RS viry
respiračněsyncitální virus- nejčastější vyvolavatel zánětu DCD u malých dětí a kojenců, rna virus z čeledi paramyxoviridae
epidemiologe: zdroj je nemocný člověk, přenos kápenkovou infekcí, častěji v koletivech v maximem výskytu v chaldnějších měsíích, ceosvětový výskyt, imunita po prodělaném onemocnění je částečná a reinfekce je možná
klinické projevy: inkubační doba je 3-7dní, většinouu malých dětí jako bronchiolitida nebo pneumonie, tracheobronchitida. u starších dětí a dospělých jako lehký zánět HCD, s otitidou, kašlem, teplotou, kašel, tachypnoe, dyspnoe, exspirační pískoty, chrůpky, může být superinfekce str.pneumoniae, dsedek nemoci prodělané v dětsví může být chronická bronchopulmonální nemoc v dospělosti.
dg.:izolace viru, sérologie, terapie: symptomatická, prevence: hygienický režim, oddálení vstupu do kolektivu
SARS (z angl. Severe Acute Respiratory Syndrome, česky těžký akutní respirační syndrom, či také syndrom náhlého selhání dýchání) je virové onemocnění dýchacích cest, jehož výskyt byl poprvé hlášen 16. listopadu 2002 z čínské provincie Kuang-tung. Během několika dalších měsíců se nákaza rozšířila do téměř 30 zemí. Začátkem roku 2004 byly nové případy hlášeny z Číny. V České republice nebyl dosud zaznamenán ani jeden potvrzený případ tohoto onemocnění.
Inkubační doba SARS, tj. časový interval, který uplyne od nákazy virem k prvním projevům onemocnění, činí 2–7 dní, v některých případech až 10 dní. Infekce začíná obvykle vysokou teplotou (nad 38 °C), bolestmi hlavy, celkovou únavou. Po 2–7 dnech se přidružuje suchý kašel a dýchací obtíže. U většiny postižených se vyvíjí zápal plic.
Původce nákazy (zvláštní druh coronaviru) se šíří zejména kapénkově při úzkém kontaktu s nemocnou osobou, případně prostřednictvím různých předmětů potřísněných sekrety dýchacích cest, jinými tělesnými tekutinami nebo stolicí. Je možné, že k šíření nákazy dochází dalšími, dosud neobjasněnými způsoby. Předběžné zkušenosti nasvědčují tomu, že virus přežívá v prostředí několik dnů. Na délce přežívání se podílí množství faktorů, mimo jiné charakter potřísněného povrchu materiálu, druh tělesné tekutiny obsahující virus, teplota a vlhkost.
Individuální ochrana spočívá v dodržování běžných hygienických zásad, uplatňovaných zejména při epidemiích akutních onemocnění dýchacích cest. Zvláště důležité je pečlivé mytí rukou teplou vodou a mýdlem. S ohledem na způsob šíření nákazy je nutné zamezit vzniku infekčního aerosolu při kašli a kýchání a vyhýbat se dotyku úst, nosu a očí nemytýma rukama.
respirační virové infekce: rinoviry, chřipka, parainfluenza, spalničky, příušnice
79. Cestodózy (teniózy, echinokokóza, hymenolepióza)
onemocnění vyvolané tasemnicemi
ténióza hovězí
-vyvolaná tasemnicí bezbrannou-taenia sagitana, měří až 10m,hlavička,krček, řetěz článků, v posledních jsou vajíčka, mezihostitel je skot, finální hostitel člověk, skot pozře vajíčka, která vylučuje člověk, ve svalové tkáni skotu se vytvoří boubel, kterou člověk pozře při špatně tepelně upraveném mase, tasemnice dospěje za 10-12týdnů
-klinicky se projevuje bolestmi břicha, nechutenstvím, i asymptomatické, dg: průkaz článků ve stolici, články možno nalézt i na spodním prádle, prevence-nutné přerušení nákazy mezi skotem a člověkem, terapie: albendazol, pazitaquel, niklosamid
ténióza prasečí
-etiologie: tasemnice dlouhočlenná taenia solium, u nás se nevyskytuje, mezihostitel je prase,finální je člověk, nákaza jako u skotu, ale člověk se také může nakazit alimentárně a mohou u něj vznikat boubele
klinicky-jako u tasemnice hovězí,ale při vytvoření boubelí může dojít k postižení různých orgánů-mozek,plíce,srdce,oko, onemocnění nazýváme cystycerkózou, dg.,prevence a terapie jako u hovězí
echinokokóza
-způsobuje larvální stádium tasemnice měchožila zhoubného echinokokus granulosus, zdroj je pes, ve střevě člověka je vývoj larev, pronikají střevní stěnou do krevního oběhu, jsou zanášeny do jater, mozku a dalších orgánů kde vytvoří boubel a pomalu rostoucí cysty, když jsou cysty pozřeny finální hostitelem dochází k ukončení vývoje parazita, finální hostitel bývá pes,liška,kočka
klinicky závisí na lokalizaci rostoucí cysty, imituje pomalu rostoucí nádor, terapie chirurgická +albendazol
hymenolepióza-onemocnění dětských kolektivů,původce je tasemnice dětské hymenolepis nana, zdroj je člověk, klinicky bolesti břicha,průjmy
