- •1.Změna spektra infekčních chorob, klinická charakteristika oboru
- •2.Patogeneze a průběh infekčních onemocnění
- •3.Diagnostika infekčních nemocí
- •4.Odběry biologického materiálu k mikrobiologickým vyšetřením
- •5.Terapie infekčních onemocnění-léčba všeobecná a symptomatická, péče o vnitřní prostředí, rehydratace
- •6.Antibiotika-základní charakteristika, rozdělení
- •7.Racioální antibiotická terapie, rezistence na antibiotik, farmakokinetika antibiotik
- •8.Empirická terapie antibiotiky,kombinace antibiotik
- •9.Nežádoucí účinky antibiotik a antibiotická léčba při renální insuficienci
- •10.Nejčastější chyby V podávání antibiotik, atb V dětském věku
- •11.Peniciliny
- •12. Cefalosporiny a karbapenemy
- •13. Makrolidy a tetracykliny
- •14.Linkosamidy a chloramfenikol, glykopeptidy
- •15. Chinolony, sulfonamidy,aminoglykosidy
- •16.Antivirotika, antimykotika
- •17.Febrilní stav, horečka neznámého původu
- •18. Meningeální syndrom a bolesti hlavy
- •19.Bakteriémie, sepse, septický šok
- •20.Diagnostický a terapeutický postup při podezření na imo
- •21. Následky virových hepatitid Mezi nejčastější následky patří
- •22.Syndrom toxického šoku
- •23.Uzlinový syndrom
- •24.Bolesti V krku, diferenciální diagnostika angín
- •25. Kawasakiho syndrom
- •26.Infekční nemoci V graviditě
- •27. Hiv/aids
- •28. Importované a cestovatelské nákazy
- •29. Nozokomiální nákazy
- •30.Infekce u nemocných s imunodeficiecí
- •31.Prevence a profylaxe infekčních onemocnění
- •32. Infekční nemoci jako choroby z povolání
- •33.Bioterorismus
- •34. Interpretace hodnot standardních laboratorních vyšetření u nemocných s infekčním onemocněním
- •35.Akutní infekce respiračního traktu
- •36.Akutní průjmová onemocnění
- •37.Neuroinfekce-základní rozdělení, charakteristika, diagnostika
- •38. Streptokokové nákazy
- •Infekce streptokoky skupiny b
- •39. Stafylokokové nákazy
- •40.Pneumokokové nákazy
- •41. Klíšťová meningoencefalitida
- •42. Purulentní meningitidy
- •43. Virové neuroinfekce-syndrom aseptické meningitidy, encefalitida
- •44. Infekční endokarditida
- •46.Listerióza
- •47.Antrax
- •48.Invazivní meningokokové infekce
- •49. Cholera
- •50. Salmonelózy
- •51. Břišní tyfus, paratyfy
- •52.Bacilární úplavice
- •53. Tularémie, brucelóza
- •54.Hemofilové nákazy
- •55.Leptospirózy
- •56.Pertuse, pertusoidní syndrom
- •57. Lymeská borelióza
- •58. Anaerobní infekce, klostridiové infekce měkkých tkání
- •59.Tetanus, aktinomykóza
- •60. Chlamydiové infekce
- •61.Mykoplazmové infekce
- •62.Enterovirové infekce-dětská obrna, coxsackie a echo virózy
- •63.Respirační virové infekce
- •64.Hemoragické horečky (lasa, ebola, marburgská nemoc, žlutá zimnice)
- •65. Parotitis epidemica
- •66. Rubeolla
- •67.Morbilli
- •68. Infekce vyvolané virem ebv a cmv
- •Infekční mononukleóza
- •69. Lyssa včetně profylaxe, pomalé virové infekce
- •70. Infekce vyvolané virem herpes simplex typu 1 a 2
- •71. Varicella a herpes zoster
- •Varicella-plané neštovice
- •72.Adenovirové infekce
- •75. Mykotické nákazy (kandidóza, aspergilóza, kryptokokóza, pneumocystóza)
- •76. Malárie, amébóza, lamblióza, kryptosporidióza
- •Inkubační doba
- •77.Toxoplasmóza
- •78.Respirační virové infekce- rs viry, sars (mimo chřipku)
- •79. Cestodózy (teniózy, echinokokóza, hymenolepióza)
- •80.Nematodózy (askarióza, enterobióza, toxokaróza, trichinolóza)
- •81.Zavšivení a svrab
30.Infekce u nemocných s imunodeficiecí
- při poruše IS vyšší riziko * inf. onemocnění, AI chorob, nádorů, zvýšené riziko * infekcí způsobeních oportunními patogeny
porucha může být v kterémkoliv úseku: fagocytární, komplementová,buněčná,humorální
primární x sekundární, přirozené snížení u novorozenců, starých lidí,gravidních
poškození anatomických bariér-popáleniny,polytraumata,invazivní vyšetření,terapie,tracheostomie, katétry, cévky-pseudomonady, stafylokoky, kandidy
neutropenie-při leukémiích,chemoterapii-stafylokoky,pseudomonády, kandidy, enterokoky,aspergilus
porucha humorální imunity-agamaglobulie, hypogamaglobulie, popálení, nefrotický syndrom-stafylokoky,streptokoky, pneumokoky,e.coli
porucha buněčné imunity-snížení lymfocytů, nebo CD4-ly, lymfomy, cytostatika-CMV,HSV,mykobakterie, salmonely,toxoplasma, kandidy
infekce u pacientů po transplantacích-kortikoidy, imunosupresiva
kortikoterapie-vede k neurofilii, redukce lymfocytů,poškození fagocytózy-kandidy, stafylokoky, salmonely,mykobakterie, HSV
po splenektomii-steptokoky, haemofilus, neisserie
infekce u dialyzovaných, u diabetiků-uroinfekce, mykózy
31.Prevence a profylaxe infekčních onemocnění
primární prevence-zabránit styku, redukce expozice s patogenem- bydlení,hygiena, sociální faktory, ekonomické faktory, dezinfekce,sterilizace, BOZP, sexuální výchova, správná životospráva
sekundární prevence-včasná detekce, zabránit dalšímu šíření,postexpoziční vakcinace,pasivní imunizace,chemoprofylaxe, screening,pátrání po zdroji
terciální prevence: minimalizace následků inf.nemocí, včasná a adekvátní léčba, péče o pacienty s dočasnými a trvalými následky, fyzioterapie, reedukace řeči
imunizace-nejvýznamnější ochrana obyvatelstva
pasivní: homologní-lidský gamaglobulin: hepatect x VHB, tetabulin x tetanu, varitect x neštovicím, cytotect x CMV
heterologní-zvířecí séra: Bosea x botulismu, gasea x clostridiím
aktivní imunizace-očkování viz epidemiologie
32. Infekční nemoci jako choroby z povolání
infekční nemoc z povolání-předpokládá kontakt s určitými patogeny během pracovního procesu
zdravotnictví- nejrizikovější resort ke vzniku choroby z povolání, dříve TBC a VHB, dnes nejvíce scabies, dále tbc HEB, salmonely, keratokonjuktividy, exantémová onemocnění
nejvíce v domovech důchodců, LDN,psychiatrická a kožní oddělení, sociální ústavy, mikrobiologické a chemické laboratoře, chirurgie, stomatologie
nejvíce ohroženy sestry a pomocný ošetřovatelský personál
prevence: dodržování spec a nespec. nařízení, protiepidemický režim, aktivní imunizace proti VHB,meningokokovi
mimo resort zdravotnictví jsou nejvíc hlášené jako nemoci z povolání zoonozy-trychoficie, erysipeloid,tularémie, leptospiroza,ornitoza, nejvíce ohroženi veterináři, pracovníci v zemědělství, potravinářském průmyslu
podezření na nemoc z povolání se musí odeslat na spádové středisko nemocí z povolání, postižení mají nárok na náhradu škody
33.Bioterorismus
Biologická zbraň je zbraň založená na principu nějakého organismu (nejčastěji patogenu) nebo jím produkované látky (nejčastěji toxinu), jejichž cílem je nejčastěji přímo člověk, u něhož má vyvolat chorobný stav (infekční onemocnění či otravu jejímž přímým následkem je jeho významné oslabení či smrt).
V širším slova smyslu lze za biologické zbraně považovat i mikroorganismy rychle znehodnocující fosilní paliva, patogeny likvidující plodiny a dobytek a vyvolávající tak hladomor atd.
Biologické zbraně se počítají mezi zbraně hromadného ničení a jejich vývoj, výroba a skladování jsou celosvětově zakázány.
biologická zbraň v sobě zahrnuje technologii sladování, transportu,aplikace biologického agens a vlastní biologické náplně, =zbraně hromadného ničení
biologická agens jsou choroboplodné mikroorganismy, požadavky : vysoká virulence, nízká infekční dávka, rezistence na antibiotika, nemožnost profylaxe, , dlouhodobá životaschopnost při skladování, jednoduchý transport, schopnost přežívá ve zbraňových systémech a postihnout rozsáhlé oblasti
relativně lehká a levná příprava, forma kapalná nebo suchý prášek, musí být patogenní pro člověka
vniknutí do organismu:vdechnutím, inokulací (přenašeči), kontaminovanou vodou, potravinami
zneužitelná biologická agens: bakterie-francisella tularensis, bacilus antracis, yersinia pestis, vibrio cholerae, , brucella, viry-variola virus, hemorhagické horečky, alfaviry, flaviviry,toxiny-botulotixin, stafylokokový enterotoxin
svět vnímá tuto reálnou hrozbu, vypracování krizových plánů
Současný vývoj informací naznačuje, že řada soudobých teroristických skupin má politické, mravní či náboženské zábrany pro použití biologických zbraní. Řada jiných by však po biologických zbraních sáhnout právě proto, aby nad jinými vynikla. Americké ministerstvo stavu trendů globálního terorismu identifikovalo doposud 130 mezinárodních teroristických skupin, které hrozí potenciálním použitím nekonvenčních zbraní včetně zbraní biologických. 50% z těchto skupin je etnicky motivovaných, 20% levicově orientovaných a 5% pravicově orientovaných. Zhruba 50% z nich jsou skupiny náboženské. Skupiny s etnickými programy sledující obvykle separatistické cíle jsou obvykle velmi úspěšné za použití tradičních prostředků teroristického boje a hromadné použití nekonvenčních zbraní by mohlo jejich politickým cílům spíše uškodit. Na druhé straně skýtají nekonvenční zbraně vítanou možnost odplaty pro řadu z těchto skupin (např. Bosenští Muslimové nebo Rwandští Tutsiové by mohli například v kontaminaci pitné vody najít přitažlivou cestu jak pomstít zločiny spáchané na nich). Mezi levicové skupiny, u nichž hrozí zneužití biologických zbraní, patří ekologicky motivovaní extrémisté, jejich činnost se sice dosud omezovala na relativně nenásilné akty, ale současná globální situace, která dává ekologickým hnutím stále víc za pravdu bez toho, že by tento fakt světové politické špičky jakkoliv reflektovaly, z nich dělá potenciálně velmi nebezpečnou skupinu. Nejprostším důvodem je zřejmě fakt, že biologická zbraň jako taková je velmi citlivá k životnímu prostředí. Lze ji snadno rozptýlit například v deštném pralese, jemuž hrozí vykácení, a biologická zbraň snadno vyřadí z činnosti všechny dřevorubce, aniž by v nejmenším uškodila citlivému ekosystému. Tento fakt bude zřejmě hrát velkou roli při budoucím zrodu skutečně nebezpečných ekoteroristických skupin, jež se dá očekávat nejpozději v horizontu budoucího desetiletí. Pravicové skupiny hrozící zneužitím nekonvenčních zbraní obvykle spadají do kategorie menších extrémně radikálních nacionalistických skupin (včetně skupin neonacistických). Předpokládá se, že by byly schopny použít například biologické zbraně proti normálně smýšlející majoritní společnosti a zmást stopy, tak aby došlo k obvinění jimi nenáviděné rasové menšiny. Nábožensky motivované skupiny jsou zcela samostatnou kapitolou. Jejich značná výhoda spočívá v dostatku až nadbytku vysoce motivovaných členů, jejichž sebeobětování by při šíření biologických zbraní mohlo znamenat značnou výhodou. Typickou nábožensky motivovanou skupinou, která zneužila biologické zbraně, byla právě Aum-Shinrikio, jejíž víra spočívala v důkladné přípravě na Armagedon, který chtěla sama pomocí biologických zbraní a ekonomické destabilizace vyvolat.
