1.Změna spektra infekčních chorob, klinická charakteristika oboru

zlepšení mikrobiologické diagnostiky, objevy nových nemocí, výskyt nákaz, kt. byly dříve neznámé: HIV, lymeská borelióza, legionelóza, kampylobakterióza

*očkování, úspěch preventivních opatření-snížení mortality a morbidity na záškrt, zarděnky, spalničky, tyfus, tetanus, černý kašel, příušnice, eradikace varioly v roce 1977, skoro eliminace polyomyelitidy, u nás naposledy 1961,importovaný případ v 1968

četné infekce zatím neumíme ovlivnit snížení výskytu: chřipka, adenoviry, streptokokové a stafylokokové infekce

od roku 1989 vzestup salmonely enteritidis u nás i ve světě

příčiny změn: přistěhovalectví, migrace turistika, medicínský pokrok, změny sexuálních praktik

definice nových a nově objevujících se infekcí CDC Atlanta: definition of emerging infections = nové, nově objevující se infekce, které se v posledních dvou dekádách zvýšily, nebo hrozí brzké zvýšení incidence (např.HIV, legionella pneumophila)

změna klinických obrazů některých chorob: spalničky u adolescentů, kojenecký botulismus-sy náhlého úmrtí novorozence

nové způsoby přenosu např. rabies a creutzfeldt jakobova nemoc z člověka na člověka transplantací tkáně

*nových rizikových populací-pacienti po transplantacích, totální parenterální výživa, implantáty jsou postihovány bakt. infekcemi

objevují se nová onemocnění se sklonem k chronicitě a trvalým následkům HIV, virové hepatitidy, lymeská orelióza, stoupá podíl náročnějších diagnóz u hospitalizovaných nemocných (neuroinfekce, sepse, febrilní stavy nejasné etiologie)

infektologie=interdisciplinární obor, zahrnuje řadu problémových oblastí z intenzivní medicíny, orl, neurologie, gynekologie a porodnictví, dermatovenerologie,...nesystémová orientace obru, tendence řady emocí ke generalizaci

zabývá se problematikou nemocí v jejichž patogenezi hraje důležitou roli infekční agens, znaky infekční nemoci: původce onemocnění je živý a proměnlivý, etiopatogeneze je většinou známá, mezi původcem a hostitelem může existovat rovnovážný stav, po kontaktu nebo vakcinaci vzniká dočasná nebo trvalá imunita, u některých agens sklon k chronicitě

2.Patogeneze a průběh infekčních onemocnění

patogeneze Zabývá se tím, jak etiologické agens vniká do organismu, kde se lokalizuje a co narušuje či způsobuje. Sleduje vznik, průběh a zakončení nemoci.

původci inf.onemocnění jsou mikroorganismy s geneticky fixovanou schopností využívat živé tkáně a tekutinu hostitele jako růstové prostředí, jsou vybaveny pro překonávání bariér hostitele, pouze malá část mikroorganismů vyvolá u člověka patogenní změny, člověka může infikovat široké spektrum bakterií, virů, helmintů, protozoí, hub.

infekční onemocnění je výsledkem neúspěšného vztahu mezi agens a hostitelem, schopnost infikovat závisí na virulenci mikroba a na stavu obraných mechanismů hostitele

infikující agens může být z exogenních i endogenních zdrojů, pokud agens není inaktivováno a infekční dávka je dostatečně velká dojde u hostitele k infekčnímu onemocnění

faktory virulence: bičíky, proteolytické enzymy, trávící enzymy, hlen-usnadňuje adherenci mikroba, bakteriální toxiny

obrana hostitele: bariérová, nespecifická obrana (komplement, fagocytóza), specifická

průběh infekčního onemocnění

inaparentní=bezpříznakový, abortivní=ne plně vyvinutí, středně těžký, těžký

inkubační doba-od nákazy k prvním příznakům, prodromální stádium-první necharakteristické příznaky, stádium typických příznaků, rekonvalescence-stav zotavování