2.1.2Princip vzdálenosti moci

Jak už bylo výše zmíněno, Rusko vykazuje vysokou hodnotu tohoto indexu. V rodinných vztazích se předpokládá, že děti budou své rodiče poslouchat a děti zase předpokládají, že se o ně rodiče dovedou postarat (což souvisí s dalším indexem - kolektivismem). Ve škole je projevována úcta učitelům, studenti mluví jen když jsou k tomu vyzváni. Tento princip je pak přenášen i do organizací a obchodu.

Nadřízení využívají často úcty svých podřízených. Ve vztahu vedoucí - podřízený platí stroze autoritářská pravidla, která kopírují vztahy v rodině, kde je muž-živitel suverénní autoritou. Autoritářství ovšem nevylučuje velmi neformální vztahy mezi pracovníky včetně společných oslav na pracovišti. Mzdové systémy ovšem vykazují velké rozdíly ve výši platu mezi vrcholovými pracovníky a základnou. Samotná organizace je obvykle centralizovaná nebo se alespoň vedení o to snaží. Pracovníci vykonávají pouze takové úkoly, které jim určí vedení. V Rusku se moc „nenosí“ vlastní kreativita co se týče podřízených. Komunikace je prováděna spíše jen se shora směrem od nadřízených k podřízeným.

Při obchodních jednáních se klade důraz na dodržování a respektování autorit. Zejména předsedající z ruské strany, který jednání zahajuje a vede, disponuje vysokou formální autoritou. Členové jeho doprovodu se obvykle do diskuse zapojují jen na přímou výzvu. V takovém případě je nutné respektování hierarchie ruských protějšku, které přispívá ke zdárnému průběhu jednání. Služební nadřazenost dá Rus najevo i při jednání s cizinci, pokud je jeho partner nižšího postavení.

Rusko, jako země velmi lidnatá potřebuje politickou moc, která bude všechny obyvatele řídit. Případné změny pak snášejí docela špatně a většinou probíhají pomocí reforem, které jsou pro Rusko typické, což sebou přináší i mnohá úskalí – mnoho zákonů je upraveno pouze mlhavě a interpretace se mohou co do obsahu značně lišit. Což komplikuje i nízká úroveň právního povědomí a úcty k právu vůbec. Historicky vzniklým specifikem je všeobecný rozsah korupce a úplatkářství (původní carští úředníci nedostávali plat, a tak si úplatky sami vyžadovali).

Index vzdálenosti moci pro Českou republiku vykazuje spíše průměrné hodnoty, nelze proto striktně vytýčit, či se kloníme spíše k autoritářským pravidlům, či jsme benevolentnější ve vztahu k autoritě. Nejspíš je to dáno rozdílem v generacích vedoucích pracovníků. Styl řízení a podniková kultura vůbec závisí do značné míry na věku vedoucích pracovníku a jejich podřízených. Příslušníci staršího pokolení většinou ctí hierarchii a významnost funkcí jednotlivých pracovníku, kdežto mladší pracovní kolektivy preferují spíše týmovou práci.

Mladí ovšem nepodceňují úctu ke starším a více uznávají získané životní zkušenosti. To se odráží i v otázce pracovního postupu v hierarchii instituce. Oceňuje se vzdělání a lze konstatovat, že se zde neustále zvyšuje průměrná úroveň vzdělání a počet osob s vyšším vzděláním.

Společenské postavení je ceněno a lidé je vnímají. Společnost je poměrně rozvrstvená, i když je zde zároveň typická silná, dobře situovaná střední vrstva. Lidé jsou hrdí na své intelektuály či vynikající umělce a sportovce – jsou silní patriotisté. Příbuzenské vztahy jsou dost významnou složkou vztahů mezi lidmi. Je logické, že na druhé straně existuje i závist, nepřejícnost, různé spory a šarvátky, které jsou zejména na politické scéně téměř normou. Značnou roli proto hrají i různé lobbistické skupiny, které usilují o prosazení svých zájmů. Rovněž pojem korupce není v ČR cizí, a to především tam, kde je nutné získat pro komerční činnost nejrůznější povolení, koncese či certifikáty. Přestože se stát snaží tyto nešvary potírat, nejsou zatím výsledky nijak výrazně patrné.