Tento text byl stažen ze serveru Seminárky.cz (www.seminarky.cz)

Seminárky.cz – když máte něco do školy

Analýza kulturních odlišností

Rusko – Česká Republika

Věra Gallová

Veronika Nováčková

16. 4. 2006

Úvod

Setkávání s lidmi z jiných kultur může na jednu stranu přinášet řadu podnětů a být zdrojem osobního obohacení, na druhou stranu je však nynější svět plný střetů mezi lidmi (eventuálně celými skupinami a národy), které právě jejich příslušnost k jiné kultuře vede k odlišnému způsobu myšlení, cítění a jednání. Navíc existuje množství společných problémů, jejichž řešení vyžaduje spolupráci. A právě proto je potřeba pochopit rozdíly plynoucí z příslušností lidí k různým kulturám či kulturním okruhům.

Zejména díky dlouholeté historií a aktuálně zvyšujícímu se podílu provázanosti a spolupráce jsme se rozhodly charakterizovat a odlišit kulturní prvky České Republiky v porovnání s Ruskou federací.

1Teoretická část

1.1Kulturní dimenze podle Hofstedeho

V sedmdesátých letech holandský profesor Gert Hofstede studoval rozsáhlý soubor výsledků výzkumu hodnot lidí z více než padesáti zemí celého světa. Tito lidé pracovali v místních pobočkách jedné velké mnohonárodní počítačové společnosti – IBM.

Hofstede pracuje s tzv. dimenzemi kultury, tedy s takovými aspekty kultury,

které jsou měřitelné ve vztahu k jiným kulturám. Za čtyři hlavní dimenze, z nichž je

možno vytvořit čtyřrozměrný model rozdílů mezi národními kulturami, považuje:

1. Vzdálenost moci (od malé k velké) – PDI

2. Kolektivismus versus individualismus - IDV

3. Feminita versus maskulinita - MAS

4. Vyhýbání se nejistotě (od slabého k silnému) - UAI

Jednotlivé dimenze seskupují množství jevů, u nichž bylo empiricky ověřeno, že se vyskytují společně. Každá země získá v každé z těchto dimenzí jedno skóre, tedy celkem ve všech dimenzích čtyři skóre.

Tabulka č. 1

	PDI	IDV	MAS	UAI
Česká republika	57	58	57	74
Rusko	93	39	36	95

Graf č. 1

1.1.1Vzdálenost moci

Princip vzdálenosti moci ukazuje míru nerovnosti ve společnosti, vztah k autoritě a způsob jakým je nerovnost ve společnosti přijímána. Vzdálenost moci můžeme typicky porovnávat v případě párových rolí: rodič – dítě, učitel – žák, nadřízený – podřízený.

V rámci naší seminární práce se zaměříme na rozlišení znaků pouze na podnikové úrovni. Nízká vzdálenost moci se vyznačuje znaky decentralizace, menší závislosti na autoritě, plochou organizační strukturou, rovnocennost v nadřízenosti a podřízenosti, manažeři se i přesto spoléhají na zkušenosti a dovednosti podřízených, všichni mají mít stejná práva a jsou spokojeni se svou kariérou a pracovištěm. Je uplatňován konzultativní styl vedení. Rozpětí platů není tak široké.

Vysoká vzdálenost moci vyjadřuje, že ve společnosti panuje nerovnost, v níž každý má své vymezené místo, musí tam fungovat určitý řád a všichni jsou závislý na fungování řádu. Hierarchie moci je založena na zmíněné nerovnosti a podřízení jsou na nadřízených závislí. Moc je centralizovaná a od podřízených se očekává, že budou dělat to co se jim řekne. Mzdové systémy vykazují velké rozdíly mezi vrcholem a základnou organizace.

Zajímavé je vysoké číslo u Ruska naznačující jeho vysokou závislost na autoritě.