Slovní zásoba 2 – Chemie – Chemická vazba, slabé vazebné interakce

molekula (F) – молекула

molekula prvku (F) – молекула элемента

molekula sloučeniny (F) – молекула соединения

ion (M) – ион

radikál (M) – радикал

chemická vazba (F) – химическая связь

energie (F) – энергия

vazebná – связующая

disociační – диссоциативный

délka vazby (F) – длина связи

druh vazby (M) – тип связи

vaznost (F) – валентность

Оktetové pravidlo (N) – правило Октета

molekulový orbital (M) – молекулярная орбита

vazba (F) – связь

násobnost vazby (F) – множественность связей

jednoduchá – простая

dvojná – двойная

trojná – тройная

elektronegativita (F) – электроотрицательность

kovalentní vazba polární (F) – полярная ковалентная связь

nepolární – неполярный

dipól (M) – диполь

iontová vazba (F) – ионная связь

kation (M) – катион

anion (M) – анион

koordinačně kovalentní vazba (F) – координатно-ковалентная связь

donor (M) – донор

dárce (M) – даритель (донор)

akceptor (M) – акцептант

příjemce (M) – получатель

slabé vazebné interakce (F) – слабое связывание взаимодействия

Van der Waalsovy síla (F)- Ван дер Васлова сила

vodíková vazba (F) – водородная связь

struktura (F) – структура

krystal (M) – кристалл

základní buňka (F) – первичная клетка

iontový krystal (M) – ионный кристалл

atomový – атомный

molekulový – молекулярный

amorfní látka (F) – аморфное вещество

2) Chemická vazba, slabé vazebné interakce

• soudržná síla, která k sobě poutá atomy (stejných/různých) prvků, ať už do molekul nebo krystalových struktur

Historie vývoje chemické vazby

• 1821 – švédský chemik Jöns Jacob Berzelius (1779 – 1848)

• dualistická slučovací teorie

• vycházela z prvních poznatků elektrochemie  předpokládal, že jednou z vlastností prvků je elektrický náboj  rozdělil prvky na elektropozitivní & elektronegativní

• slučováním atomů vznikají binární sloučeniny, které ještě mohou nést kladný/záporný náboj  reagují s dalšími částicemi opačného náboje

• příčinou soudržnosti látek jsou přitažlivé síly mezi kladně a záporně nabitými částicemi

• zdokonalil chemické názvosloví a symboliku

• počátek 20. století  popsána stavba atomu  elektronové teorie chemické vazby

• chemici W. Kossel (???? – ????) & Gilbert Newton Lewis (1875 – 1946)

• základ: předpoklad velké stability elektronové konfigurace atomů vzácných plynů a snaha atomů ostatních prvků při vytváření chemické vazby během chemické reakce této konfigurace dosáhnout

• podle Kossela: atomy se snaží získat elektronovou konfiguraci vzácného plynu odštěpením nebo přijetím elektronu  z atomu vznikají ionty, které jsou k sobě poutány elektrostatickými silami

• podle Lewise: atomy dosáhnou elektronové konfigurace vzácného plynu společným sdílením elektronů

• současná teorie chemické vazby  vychází z poznatků kvantové mechaniky

• molekula = soubor atomových jader obklopených příslušným počtem elektronů  snaha určit elektronovou konfiguraci molekuly = stanovit vlnovou funkci , která charakterizuje chování elektronů v molekule

• určit vlnovou funkci  molekuly je podstatně těžší než v případě volných atomů/iontů  úspěšně stanovena pro molekulu H₂, ze které vychází 2 teorie:

• teorie valenční vazby (1927)

• W. Heitler & F. London

• vychází z předpokladu, že vlnová funkce platná pro oddělené atomy může být rozšířena i na atomy vázané chemickou vazbou

• teorie molekulových orbitalů

• Robert Sanderson Mulliken (1896  ????) & Friedrich Hund (1896  ????)

• spočívá v rozšíření vlnové funkce, platné pro atom se stejným počtem protonů a elektronů, na celou molekulu

2) Chemická vazba, slabé vazebné interakce

Snahou atomů je dosáhnout stavu s co nejnižší energií a nejvyšší stabilitou. Nejstabilnější elektronová konfigurace atomů je se zcela zaplněnými nebo se zcela prázdnými valenčními orbitaly. Tohoto stavu mohou atomy dosáhnout:

- přijetím nebo odevzdáním elektronů a tvorbou iontů

- sdílením elektronů s jiným atomem a vznikem větších útvarů – MOLEKUL

Molekuly jsou základními stavebními jednotkami většiny látek.

- molekula je elektroneutrální seskupení 2 či více atomů spojených chemickou vazbou

• stejnojaderné (homonukleární) molekuly: pouze atomy téhož prvku, např. H₂, N₂

• různojaderné (heteronukleární): různé atomy, např. HCl

Makromolekuly – obsahují až 10⁴ atomů

Molekulové ionty – molekuly s kladným nebo záporným nábojem, např. ; velmi stálá ve vodném prostředí nebo v krystalové struktuře

- radikály = částice obsahující jeden nebo více nepárových elektronů (např. •NO₃); vyznačují se zvýšenou elektronegativitou

 Chemická vazba = interakce, která k sobě navzájem poutá atomy (stejných/různých) prvků v molekule; je realizována prostřednictvím valenčních elektronů

- platí:

• chemické vazby vznikají a zanikají při chemických reakcích

• při tvorbě chemické vazby se uvolňuje energie (vazebná energie)

• pro rozštěpení je nutno dodat E, tzv. disociační energie (čím je větší, tím je vazba pevnější)

• energie vazebná a disociační - stejná velikost, [kJ.mol^-1]

Kritéria pro vznik chemické vazby

- rozhodující – hledisko energetické

• vazba vznikne tehdy, dojde-li při tomto ději k uvolnění energie

• čím více energií se uvolní, tím stabilnější vazba vznikne