Slovní zásoba 2 – Chemie – Chemická vazba, slabé vazebné interakce
molekula (F) – молекула
molekula prvku (F) – молекула элемента
molekula sloučeniny (F) – молекула соединения
ion (M) – ион
radikál (M) – радикал
chemická vazba (F) – химическая связь
energie (F) – энергия
vazebná – связующая
disociační – диссоциативный
délka vazby (F) – длина связи
druh vazby (M) – тип связи
vaznost (F) – валентность
Оktetové pravidlo (N) – правило Октета
molekulový orbital (M) – молекулярная орбита
vazba (F) – связь
násobnost vazby (F) – множественность связей
jednoduchá – простая
dvojná – двойная
trojná – тройная
elektronegativita (F) – электроотрицательность
kovalentní vazba polární (F) – полярная ковалентная связь
nepolární – неполярный
dipól (M) – диполь
iontová vazba (F) – ионная связь
kation (M) – катион
anion (M) – анион
koordinačně kovalentní vazba (F) – координатно-ковалентная связь
donor (M) – донор
dárce (M) – даритель (донор)
akceptor (M) – акцептант
příjemce (M) – получатель
slabé vazebné interakce (F) – слабое связывание взаимодействия
Van der Waalsovy síla (F)- Ван дер Васлова сила
vodíková vazba (F) – водородная связь
struktura (F) – структура
krystal (M) – кристалл
základní buňka (F) – первичная клетка
iontový krystal (M) – ионный кристалл
atomový – атомный
molekulový – молекулярный
amorfní látka (F) – аморфное вещество
2) Chemická vazba, slabé vazebné interakce
soudržná síla, která k sobě poutá atomy (stejných/různých) prvků, ať už do molekul nebo krystalových struktur
Historie vývoje chemické vazby
1821 – švédský chemik Jöns Jacob Berzelius (1779 – 1848)
dualistická slučovací teorie
vycházela z prvních poznatků elektrochemie předpokládal, že jednou z vlastností prvků je elektrický náboj rozdělil prvky na elektropozitivní & elektronegativní
slučováním atomů vznikají binární sloučeniny, které ještě mohou nést kladný/záporný náboj reagují s dalšími částicemi opačného náboje
příčinou soudržnosti látek jsou přitažlivé síly mezi kladně a záporně nabitými částicemi
zdokonalil chemické názvosloví a symboliku
počátek 20. století popsána stavba atomu elektronové teorie chemické vazby
chemici W. Kossel (???? – ????) & Gilbert Newton Lewis (1875 – 1946)
základ: předpoklad velké stability elektronové konfigurace atomů vzácných plynů a snaha atomů ostatních prvků při vytváření chemické vazby během chemické reakce této konfigurace dosáhnout
podle Kossela: atomy se snaží získat elektronovou konfiguraci vzácného plynu odštěpením nebo přijetím elektronu z atomu vznikají ionty, které jsou k sobě poutány elektrostatickými silami
podle Lewise: atomy dosáhnou elektronové konfigurace vzácného plynu společným sdílením elektronů
současná teorie chemické vazby vychází z poznatků kvantové mechaniky
molekula = soubor atomových jader obklopených příslušným počtem elektronů snaha určit elektronovou konfiguraci molekuly = stanovit vlnovou funkci , která charakterizuje chování elektronů v molekule
určit vlnovou funkci molekuly je podstatně těžší než v případě volných atomů/iontů úspěšně stanovena pro molekulu H2, ze které vychází 2 teorie:
teorie valenční vazby (1927)
W. Heitler & F. London
vychází z předpokladu, že vlnová funkce platná pro oddělené atomy může být rozšířena i na atomy vázané chemickou vazbou
teorie molekulových orbitalů
Robert Sanderson Mulliken (1896 ????) & Friedrich Hund (1896 ????)
spočívá v rozšíření vlnové funkce, platné pro atom se stejným počtem protonů a elektronů, na celou molekulu
2) Chemická vazba, slabé vazebné interakce
Snahou atomů je dosáhnout stavu s co nejnižší energií a nejvyšší stabilitou. Nejstabilnější elektronová konfigurace atomů je se zcela zaplněnými nebo se zcela prázdnými valenčními orbitaly. Tohoto stavu mohou atomy dosáhnout:
- přijetím nebo odevzdáním elektronů a tvorbou iontů
- sdílením elektronů s jiným atomem a vznikem větších útvarů – MOLEKUL
Molekuly jsou základními stavebními jednotkami většiny látek.
- molekula je elektroneutrální seskupení 2 či více atomů spojených chemickou vazbou
• stejnojaderné (homonukleární) molekuly: pouze atomy téhož prvku, např. H2, N2
• různojaderné (heteronukleární): různé atomy, např. HCl
Makromolekuly – obsahují až 104 atomů
Molekulové
ionty – molekuly s kladným nebo záporným nábojem,
např.
;
velmi stálá ve vodném prostředí nebo v krystalové
struktuře
- radikály = částice obsahující jeden nebo více nepárových elektronů (např. •NO3); vyznačují se zvýšenou elektronegativitou
Chemická vazba = interakce, která k sobě navzájem poutá atomy (stejných/různých) prvků v molekule; je realizována prostřednictvím valenčních elektronů
- platí:
chemické vazby vznikají a zanikají při chemických reakcích
při tvorbě chemické vazby se uvolňuje energie (vazebná energie)
pro rozštěpení je nutno dodat E, tzv. disociační energie (čím je větší, tím je vazba pevnější)
energie vazebná a disociační - stejná velikost, [kJ.mol-1]
Kritéria pro vznik chemické vazby
- rozhodující – hledisko energetické
vazba vznikne tehdy, dojde-li při tomto ději k uvolnění energie
čím více energií se uvolní, tím stabilnější vazba vznikne
