Endogenní a exogenní pochody

Endogenní (vnitřní) pochody – jsou pochody, které probíhají uvnitř zemského tělesa. Při těchto pochodech se uvolňuje energie z nitra Země na povrch.

Exogenní (vnější) pochody – jejich zdrojem je hlavně sluneční záření. Patří sem pochody svahové, říční, kryogenní, větrné a mořské.

Endogenní pochody

Endogenní pochody – jsou doprovodné pochody, spojené s deskovou tektonikou. Probíhají uvnitř zemského tělesa.

Endogenní pochody způsobují zvětšování výškových rozdílů na Zemi. Exogenní pochody tyto rozdíly zase zmenšují – způsobují zarovnávání zemského povrchu.

Zemětřesení – se projevuje krátkodobými otřesy zemské kůry, které se šíří v podobě zemětřesných vln. K zemětřesením dochází hlavně v tektonicky aktivních oblastech, kde dochází k pohybům zemských ker. Velmi nebezpečná jsou zemětřesení v mořských oblastech, které způsobují vlny tsunami, a ty jsou velmi ničivé pro pobřeží.

Intenzita zemětřesení se měří Richterovou stupnicí, která má rozsah 9 stupňů.

Vulkanismus – je proces, při kterém se magma dostává na zemský povrch. Magma vzniká v zemské kůře nebo ve svrchním plášti. Při chladnutí magmatu dochází k jeho krystalizaci, tak vznikají vyvřelé horniny. Láva vytváří sopky, což jsou většinou kuželovité nebo kupovité útvary. Tvar sopky je podmíněn chemickým složením lávy.

Endogenní pochody a tvary reliéfu jím vytvořené

Endogenní pochody mají původ v zemském nitru. Jsou způsobovány tlaky, teplotami a pohyby zemské kůry a zemského pláště. Většinou způsobují zvětšování výškové členitosti georeliéfu.

Typy reliéfu:

• vrásový reliéf – antiklinála tvoří hřbety, synklinála sníženiny (jde o hřbety a pánve);

• vrásno-zlomový reliéf – vznikl tam, kde při vrásnění došlo navíc k posunům podél zlomů;

• kerný reliéf - vyznačuje se ostrými svahy, které vznikly posunem kolem zlomů;

• sopečný reliéf – vyznačuje se sopečnými kužely a lávovými proudy.

Exogenní pochody a tvary reliéfu jím vytvořené

Jejich zdrojem je hlavně sluneční záření (tedy změny teplot), gravitace a rotace Země, činnost vody a živých organismů. Většinou dochází ke zmenšování výškových rozdílů a zarovnávání povrchu.

Krajinotvorné procesy:

• Svahové pohyby – jedná se o přemísťování hornin z vyšších do nižších poloh za působení gravitace. Jde buď o procesy velmi pomalé (opadávání částeček ze skal), i o pohyby velmi rychlé řícení skal, laviny atd.

• Říční pochody – voda se projevuje na modelaci povrchu velmi podstatně – eroze, transport, usazování. Jde jednak o nesoustředěný odtok – ron. Tím se na svazích vytvářejí stružky a brázdy a jsou odnášeny půdy ze svahů. Dalším modelačním činitelem jsou vodní toky, které prohlubují a rozšiřují údolí. Na horních tocích, kde je ještě velký spád a rychlost, převládá eroze, na dolních tocích, kde se spád a rychlost zmenšují, převládá sedimentace. Říční údolí mají proto tvar písmene V. S klimatickými změnami souvisí vznik říčních teras. Byly způsobovány postupným zahlubováním říčního toku.

• Kryogenní pochody – probíhají hlavně v polárních a vysokohorských oblastech. Zde se vytvářejí ledovce, které mají velký modelační význam pro georeliéf. Ledovec tak tlačí na své podloží a vytváří ledovcový kar – sklaní kotel ve tvaru U. Dolní část ledovce se nazývá ledovcový splaz, na jehož čele se tvoří ledovcové morény – nánosy usazenin.

• Eolické pochody – jsou tvořeny větrem. Vítr, který unáší prach a písek obrušuje skály a dochází k větrné erozy. Tak se vytvářejí prohlubně do skal – skalní okna, brány, útvary hřibovitého tvaru. Tam, kde se snižuje unášecí schopnost větru, dochází k větrné akumulaci a tam se nacházejí písečné usazeniny (písečné přesypy, duny).

• Marinní pochody – příliv, odliv a hlavně příboj, tedy činnost moře – narážení vln na pevninu způsobené větrem. Tak se vytvářejí na pobřežních srázech jeskyně a výklenky a časem dochází i ke zřícení stěn. Někdy jsou takto vypreparovány mořské útesy, tvořené odolnějšími horninami. Též však dochází k usazování hornin a vytvářejí se mělčiny a kosy – úzké dlouhé poloostrovy.

• Biogenní pochody – vytváří živé organismy – jednak způsobují erozi – rostliny rozrušují kořeny horniny a půdy. Jednak se ze schránek živých organismů vytvářejí horniny – korály. Též se jejich zuhelnatěním vytvořili sloje uhlí, nebo ropa a zemní plyn.

• Antropogenní pochody – vytváří člověk a v současné době je asi nejvýznačnějším exogenním činitelem.

  • Antropogenní tvary vyvýšené – stavby, města, skládky, haldy.

  • Antropogenní tvary vyhloubené – lomy, doly, průplavy.

  • Antropogenní tvary podzemní – tunely, šachty, štoly.

  • Navíc člověk reguluje a narovnává řeky, zarovnává a asfaltuje povrch, zemědělstvím a odlesňováním urychluje erozi půd.

PRAMENY:

Jánský, B. a kol.: Země. Učebnice zeměpisu. Nakladatelství České geografické společnosti, Praha, 1993.

Kašparovský, K.: Zeměpis I. v kostce pro střední školy. Fragment, Praha, 1999.