36. Podstata a formy oligopolu, ochrana hospodářské soutěže

Podstata oligopolu

• Existuje několik firem v odvětví, z nichž některé mají významný podíl na trhu, a mohou tedy ovlivňovat cenu produkce na trhu

• Firmy mohou vyrábět buď homogenní, nebo heterogenní, ale substituční produkty

• Nabízející firma ovlivňuje tržní poptávku a nabídku celého odvětví změnou nabízeného množství nebo změnou ceny

• Firmy v odvětví mohou činit reálné odhady o reakcích a akcích konkurentů

• Existuje omezení (bariéry) vstupu nových firem do odvětví

Formy oligopolu

• Smluvní oligopol

  • je oligopolní tržní model s několika firmami produkujícími stejné či podobné výrobky, vystupující na trhu jako monopol.

  • Mezi těmito firmami s významným podílem na trhu často dochází k uzavírání dohod.

  • Těmito dohodami o spolupráci a společném postupu pak vzniká tržní struktura nazývaná kartel. Kartelové dohody mohou být uzavírány:

• stejných cenách produkce

• velikosti produkce

• teritoriálním rozdělení trhu.

• oligopol s dominantní firmou

  • Je to model oligopolního trhu, kde se nachází jedna dominantní firma, pro kterou je výhodné přenechat část svého trhu slabším konkurentům na tzv. konkurenčním okraji

  • Na větší části trhu, kterou si tato firma ponechá, se pak chová jako monopol

Ochrana hospodářské soutěže

• Na odhalování a sankcionování kartelových dohod se v ČR specializuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)

  • Zveřejňuje na svých webových stránkách veškeré významné odhalené kartelové dohody ze všech odvětví ekonomiky včetně pokut

37. Oligopol s dominantní firmou (podmínky na trhu, cena a optimální množství produkce)

• Odpovídá trhu, na kterém se nachází silná (dominantní) firma, pro niž je výhodné přenechat část trhu slabším konkurentům na tzv. konkurenčním lemu (okraji)

• Na větší části trhu, který si dominantní oligopolní firma ponechá, se potom tato firma chová jako monopol

• Dominantní firma je zpravidla obklopena mnoha menšími firmami

• Někdy se v odvětví kromě malých firem nachází i několik středních firem

• Tyto malé a střední firmy však nejsou na konkurenčním lemu schopné svými rozhodnutími o množství produkce či ceně zásadním způsobem ovlivnit trh

• Předpokládáme, že firmy nalézající se na konkurenčním lemu se chovají stejně jako dokonale konkurenční firmy

→za cenu určenou dominantní firmou mohou prodat jakýkoliv objem produkce

→poptávka po jejich výstupu je proto při dané ceně horizontální

• Firmy nacházející se v konkurenčním okraji respektují cenu, kterou stanovila dominantní firma

• V modelu oligopolu s dominantní firmou je cena produkce určena na nižší úrovni a objem výstupu je větší než u monopolu

• Cena výstupu je vyšší než průměrné náklady

→oligopol realizuje vyšší než normální zisk, tj. čistý ekonomický zisk

• Maximalizace zisku oligopolu s dominantní firmou

  • Vycházíme opět se zlatého pravidla MR=MC

  • Nutnou podmínkou maximalizace zisku firem na konkurenčním lemu je rovnost této přebírané ceny a mezních nákladů každé z nich P=MC

  • Při této ceně nabízejí firmy na konkurenčním lemu výstup Q_KL, který spočítáme z celkového výstupu odvětví Q_T, který spočítáme dosažením rovnovážné ceny do funkce poptávky po produkci v celém odvětví

→celkový výstup odvětví je pak roven

38. Oligopol se zalomenou křivkou (podmínky na trhu, cena a optimální množství produkce)

= Sweezyho model

• Firmy vyrábějí diferencovaný produkt a každá z firem očekává, že konkurent nebude reagovat na zvýšení její tržní ceny, ale bude reagovat na snížení její tržní ceny také snížením

• Př. pečivo

• Je-li existující tržní cena firma i rovna P_i,pak při P_i>P_i*, bude očekávaná poptávka odpovídat poptávce D₀ (větší cenová pružnost poptávky, cena konkurenta P_j je konstantní)

• Je-li existující tržní cena firmy i rovna P_i,pak při P_i< P_i*, bude očekávaná poptávka odpovídat poptávce D₁ (menší cenová pružnost poptávky, cena konkurenta P_j se též zmenšuje)

→výsledkem tohoto chování konkurenčních firem je zalomená poptávková křivka složená ze dvou částí:

• Jedna její část (méně elastická) vyjadřuje reakci konkurenta na snížení ceny první firmou

• Druhá část (elastičtější) absenci reakce konkurence na zvýšení ceny první firmou

• Vzhledem k tvaru poptávkové křivky mezní příjem není spojitou funkcí

• Za optimální množství produkce lze považovat produkci, při které dochází ke zlomu poptávkové křivky