- •Poptávka (definice, funkce, graf, determinanty)
- •Změna nominálního důchodu
- •2. Vliv změn cen ostatních statků na poptávku po určitém statku při dané ceně
- •3. Ostatní vlivy
- •Nabídka (definice, funkce, graf, determinanty)
- •Elasticita poptávky cenová (význam, interpretace, hodnoty u jednotlivých typů statku, výpočet, graf pro elastickou, neelastickou poptávky a extrémní případy)
- •Intervalová
- •Elasticita nabídky cenová (význam, interpretace, faktory ovlivňující elasticitu nabídky, graf pro elastickou, neelastickou nabídky a extrémní případy, výpočet)
- •Intervalová
- •Elasticita poptávky důchodová (význam, interpretace, hodnoty u jednotlivých typů statku, výpočet)
- •Elasticita poptávky křížová (význam, interpretace, hodnoty u jednotlivých typů statku, výpočet)
- •Tržní rovnováha, renta spotřebitelů a výrobců, pavučinový teorém utváření rovnováhy na trhu, změny rovnovážného množství a ceny
- •Základy teorie užitku, kardinalistická teorie, celkový užitek, mezní užitek, vztahy mezi tu a mu, maximalizace užitku (včetně grafického znázornění)
- •Kardinalistická teorie užitku
- •Ordinalistická teorie užitku. Indiferenční křivky, mezní míra substituce (včetně grafu)
- •Indiferenční křivka
- •Indiferenční křivka
- •Rozpočtové omezení, změna ceny, cenová spotřební křivka ppc (včetně grafu)
- •Optimum (rovnováha) spotřebitele období (slovně, graficky, matematicky), důchodová spotřební křivka icc (včetně grafu)
- •Krátkodobá produkční funkce, celkový produkt, průměrný produkt, mezní produkt. Inflexní bod. Vztah mezi celkovým a mezním produktem (včetně grafu)
- •Výnosy z variabilního vstupu (včetně grafu)
- •Dlouhodobá produkční funkce. Izokvanta, mezní míra technické substituce. Výnosy z rozsahu (včetně grafu)
- •Izokvanta a izokosta (včetně grafu). Mezní míra ekonomické substituce
- •Optimalizace výroby V dlouhém období (slovně, graficky, matematicky), kapitál a práce V dlouhém období
- •Náklady V krátkém období, nákladová funkce
- •Náklady V dlouhém období (včetně grafu)
- •Členění nákladů – explicitní, implicitní, fixní variabilní (příklady)
- •Maximalizace ekonomického zisku
- •Příjmy firmy – celkový příjem, průměrný příjem, mezní příjem
- •Zisk firmy, zisk účetní a zisk ekonomický, zisk V krátkém a dlouhém období
- •Cíl firmy – základní cíl, alternativní cíle
- •Podstata dokonalé konkurence. Zisk (ztráta) V dokonalé konkurenci V krátkém období (včetně grafu)
- •Možnosti tvorby zisku (ztráty?) V dokonalé konkurenci V dlouhém období
- •Zisk či ztráta V dokonalé konkurenci, možnosti ztráty, její výše, řešení ztráty – bod uzavření firmy.
- •Efektivnost V dokonalé konkurenci – druhy efektivnosti, dopady.
- •Podstata a formy nedokonalé konkurence, maximalizace zisku V nedokonalé konkurenci
- •Podstata monopolistické konkurence (včetně grafu)
- •Zisk (ztráta) V monopolistické konkurenci V krátkém období
- •Zisk (ztráta) V monopolistické konkurenci V dlouhém období
- •Podstata a vznik monopolu, zdroje monopolní síly
- •Zisk (ztráta) u monopolu V krátkém období (včetně grafu)
- •Zisk (ztráta) u monopolu V dlouhém období (včetně grafu)
- •Efektivnost či neefektivnost V nedokonalé konkurenci (na příkladu monopolu)
- •Cenová diskriminace, monopol, monopson
- •Podstata a formy oligopolu, ochrana hospodářské soutěže
- •Oligopol s dominantní firmou (podmínky na trhu, cena a optimální množství produkce)
- •Nabídka a poptávka po produkci firmy V nedokonalé konkurenci (včetně grafu)
- •Výrobní faktory obecně
- •Poptávka po výrobních faktorech V podmínkách dokonalé konkurence (včetně grafu)
- •Poptávka po vf V podmínkách nedokonalé konkurence (včetně grafu)
Zisk (ztráta) u monopolu V krátkém období (včetně grafu)
U monopolu existuje obecná zásada, že firma maximalizuje zisk, jestliže:
je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady největší
dojde k vyrovnání mezních příjmů a mezních nákladů MR = MC.
Monopol může vytvářet zisk v krátkém i dlouhém období.
Monopol maximalizující zisk se z hlediska společnosti jako celek chová neefektivně, protože prodává své výrobky za vyšší cenu při menším celkovém výstupu.
Zisk (ztráta) u monopolu V dlouhém období (včetně grafu)
je rozdíl mezi TR a TC největší
dojde k vyrovnání MR=MC
-monopol je v postavení, že může stanovit nejen množství výrobků, které bude na trhu nabízet, ale i jejich cenu (pouze takovou, kterou budou kupující ochotní přijmout, musí respektovat poptávku)
-může vytvářet ekonomický zisk v krátkém i v dlouhém období a je to dáno právě překážkami vstupu dalších firem do odvětví
-individuální poptávková křivka totožná s křivkou celého odvětví
nabídková křivka neexistuje, protože monopol nenabízí stále stejné množství, ale je různé v závislosti na průběhu poptávkové křivky
-křivka MR klesá rychleji než poptávka, neboť MR z prodeje dalšího výrobku je u monopolu vždy nižší než cena
Efektivnost či neefektivnost V nedokonalé konkurenci (na příkladu monopolu)
Monopol, který maximalizuje zisk, se z hlediska společnosti jako celek chová neefektivně
Monopol prodává své výrobky za vyšší cenu (za cenu, která je vyšší než jeho mezní náklady)
Monopol prodává své výrobky při menším celkovém výstupu (vyrábí méně, než je společensky efektivní rozsah výroby)
Pro společensky efektivní firmu by měl platit vztah
Pro monopol platí
→Ztráta mrtvé váhy=představuje obsah trojúhelníku mezi křivkou poptávky a křivkou mezních nákladů
Cenová diskriminace, monopol, monopson
Cenová diskriminace
Monopol stanoví cenu rozdílnou pro různé kategorie kupujících
Cílem cenové diskriminace je dosáhnout dalších ekonomických efektů z hlediska monopolu →zvýšení celkových příjmů, zisku atd.
Monopol z hlediska své finanční strategie stanoví relativně vysokou cenu (pro movité kupující) a těm skupinám obyvatel, které by na daný produkt nemohly za těchto podmínek ve větší míře dosáhnout, poskytne slevu
Možností jak provádět cenovou diskriminaci je celá řada např.:
Cenová diskriminace prvního stupně
Cenová diskriminace druhého stupně
Cenová diskriminace třetího stupně
Cenová diskriminace prvního stupně
Vyjadřuje pouze teoretickou možnost, kdy by prodávající stanovil každému kupujícímu maximální cenu, kterou by byl ochoten zaplatit
V praxi se tato diskriminace nevyužívá
Firma zpravidla nezná maximální cenu, kterou je každý spotřebite ochoten zaplatit
Firma se může každého zákazníka dotazovat, jakou maximální cenu by byl ochoten zaplatit, avšak nemusí obdržet pravdivou odpověď
Cenová diskriminace druhého stupně
Ceny jsou stanoveny podle objemů zboží, které si jednotliví zákazníci objednají
Pro zákazníka, který si objedná větší množství, je uplatněna nižší cena než pro zákazníka s menším odběrem
Lze se setkat např. u elektrické energie, dopravy vody
Cenová diskriminace třetího stupně
Založena na rozdělení spotřebitelů do skupin, z nichž každá má vlastní poptávkovou křivku, a tudíž pro každou skupinu platí různé ceny
Příkladem pozitivní cenové diskriminace třetího stupně jsou rozdílné ceny vstupenek: dítě, student, dospělí, důchodce
Monopol
Jediný výrobce (prodávající), proti kterému na straně poptávky stojí různí kupující
Monopson
Existuje-li na trhu jediný kupující a na straně nabídky vystupuje více firem
