Zisk (ztráta) V monopolistické konkurenci V krátkém období
Optimální objem produkce, který má firma vyrábět, je dán vztahem zlatého pravidla maximalizace zisku MR=MC
Kde se protíná křivka mezních příjmů a mezních nákladů, je objem produkce Q
Optimální cena není přímo odvozena z průsečíku křivek MR a MC, zde zjistíme pouze optimální produkci a přenesením této optimální produkce přes poptávkovou křivku určíme optimální cenu P
Podnik může být ziskový, ztrátový nebo má nulový ekonomický zisk
Jestliže firma realizuje ztrátu, může ve výrobě pokračovat, pokud uhradí ze svých příjmů alespoň variabilní náklady
→platí zde zásady jako v dokonalé konkurenci
Výše průměrných nákladů ve vztahu k ceně rozhoduje o tom, zda bude firma ztrátová, zisková nebo bude mít nulový ekonomický zisk
Je-li křivka AC pod úrovní cenové hladiny vyjádřené křivkou poptávky, pak podnik dosahuje zisku
Je-li křivka AC nad úrovní cenové hladiny vyjádřené křivkou poptávky, pak podnik dosahuje ztráty
Dotýká-li se v bodě Q křivka AC křivky poptávky, pak firma dosahuje nulového ekonomického zisku
Zisk (ztráta) V monopolistické konkurenci V dlouhém období
Proces maximalizace zisku a formování optimálního výstupu firmy je obdobný jako za podmínek dokonalé konkurence
Pokud firma realizuje ekonomický zisk, pak mohou do daného odvětví vstoupit další firmy
Individuální poptávková křivka se bude posouvat doleva dolů tak dlouho, dokud se nevyrovná cena s dlouhodobými průměrnými náklady a zisk tak bude postupně nulový
Při ekonomické ztrátě by řada firem z odvětví odešla a opět by se prosadila tendence k nulovému ekonomickému zisku
→v podmínkách monopolistické konkurence firmy dosahují v dlouhém období nulového ekonomického zisku
Uplatňuje se zde tendence k nulovému ekonomickému zisku- platí všude, kde v dlouhém období mohou vstupovat do odvětví nové firmy
Podstata a vznik monopolu, zdroje monopolní síly
Tržní struktura nejvíce vzdálená od dokonalé konkurence
Dva základní předpoklady:
Monopol představuje jediného prodávajícího v daném sektoru trhu (neexistuje zde konkurence)
Z hlediska produkce vyrábí produkt, který nemá blízké substituty (nelze daný produkt zaměnit za jiný)
Monopol je tržní struktura, v níž v daném odvětví existuje pouze jediný prodávající daného produktu, který nemá blízké substituty
Monopol svou nabídkou pokrývá celou tržní poptávku
Protože je jediným prodávajícím, může rozhodovat o:
Ceně
Množství vyráběného produktu
Primárně většinou bývá nastaveno množství, pak až cena
Hlavní podstatou monopolů jsou překážky vstupu dalších firem do odvětví
→určitá firma se prosadí jako jediný výrobce a ostatní firmy mají ztížené podmínky
Překážek může být celá řada např.:
Výlučné ovládaní významných vstupů
Úspory z rozsahu
Patenty
Státní licence a koncese
Ovládání významných vstupů
Firma ovládá vstupy nezbytné z hlediska výroby, a tudíž další účastník z tohoto důvodu nemá možnost vstoupit na trh (př. vlastnictví nezbytných surovin)
Úspory z rozsahu (přirozené monopoly)
Vzniká v situaci, kdy jediná firma je schopna plně zabezpečit nabídku daného produktu s nižšími průměrnými náklady, než by mohlo zabezpečit několik firem
Monopolní firma v tomto případě může vyrábět jakkoliv požadované množství produkce s nejnižšími náklady a tudíž se tato firma prosadí na trhu
Monopolní firma sama je kdykoliv schopna zvýšit rozsah výroby
Firma dosahuje ve svém výrobním procesu rostoucích výnosů z rozsahu výroby neboli úspor z rozsahu
Přirozený monopol není trvalý
→nové technologie mohou umožnit vstup nových firem do daného odvětví
→tyto firmy jsou schopny výrazně snížit náklady a udržet se na trhu a tím zušit monopolní postavení dosavadního výrobce
Patenty
Firma má výhradní právo po určitou dobu na danou technologii, která jí umožňuje vyrábět dané produkty, a jiné firmy nemohou daný výrobek produkovat
Státní licence
Monopoly mohou vznikat i díky opatřením státu
Tato forma patří k nejstarším způsobům vzniku monopolu
Př. právo na těžbu určitých surovin, výroba léčiv
Př. Česká pošta