Podstata a formy nedokonalé konkurence

omezený počet firem a firma zde může ovlivnit tržní cenu

alespoň jeden prodávající, který může ovlivnit tržní cenu

může vznikat jak z hlediska postavení výrobců, tak i z hlediska spotřebitelů

rozeznáváme tři základní typy tržních struktur:

1. Monopolistická konkurence:

   • větší počet firem prodávajících podobný, ale ne identický produkt (blízké substituty)

   • výrobce může ovlivnit cenu jen málo

   • velmi dobrá informovanost

   • malé bariéry pro vstup a výstup z trhu

   • firma v dlouhém období realizuje nulový ekonomický zisk

2. Monopol:

   • tržní struktura, ve které existuje jediný prodávající (neexistuje konkurence)

   • heterogenní a nenahraditelný produkt (nemá blízké substituty)

   • podává méně produktů za vyšší cenu

   • existují velké bariéry – patenty, licence, úspory z rozsahu…

   • ekonomického zisku dosahuje v krátkém i dlouhém období, ale přitom respektuje zlaté pravidlo zisku

   • regulace státem, antitrustové zákony

   • stanovení ceny – stejná cena pro všechny nebo cenová diskriminace

   • monopson – na straně poptávky je jeden subjekt

3. Oligopol

   • několik málo firem, je to tedy konkurence mezi několika firmami, jež mají vysoký podíl na celkové tržní nabídce

   • heterogenní (substituční) i homogenní produkce

   • velké, ale překonatelné bariéry (patentové omezení, preference spotřebitelů…)

   • smluvní oligopol – několik firem se domluví (kartely – stejné ceny, velikost produkce, rozdělení trhu)

   • oligopol s dominantní firmou – jedna silná firma plus několik malých firem (konkurenční lem)

   • duopol – konkurence dvou firem

firmy nabízejí podobný, ale ne úplně stejný produkt – jde o blízké substituty

na trhu je větší počet subjektů, takže jeden výrobce může ovlivnit tržní cenu jen málo

na trhu existuje dokonalá informovanost

firmy musejí při vstupu a odchodu z trhu překonávat jen malé bariéry

na trhu neexistuje riziko

nabízející jsou tvůrce ceny (price maker)

zlaté pravidlo maximalizace zisku MR = MC, z průsečíku MR a MC zjistíme optimální objem produkce, při kterém firmy maximalizuje zisk a také optimální cenu produktu

podnik může být ziskový, mít nulový zisk anebo být ztrátový (podnik může dále pokračovat, pokud uhradí ze svých příjmů alespoň variabilní náklady, jinak by měl firmu uzavřít)

zisk/ztrátu zjistím dle výše průměrných nákladů ve vztahu k ceně

zisk – křivka průměrných nákladů pod úrovní cenové hladiny (křivka poptávky)

ztráta – křivka průměrných nákladů nad úrovní cenové hladiny (křivka poptávky)

nulový ekonomický zisk - křivka průměrných nákladů se v bodě optima dotýká křivky poptávky

pokud firma realizuje ekonomický zisk, pak mohou do dané konkurence vstoupit další firmy, čímž postupně dohází k nulovému ekonomickému zisku

při ekonomické ztrátě řada firem vystoupí z odvětví, opět se prosadí tendence k nulovému ekonomickému zisku

firmy tedy dosahují v dlouhém období nulového ekonomického zisku