- •Diagnostika vybočujících měření
- •Další typy (nelineární) regresních funkcí
- •Mnohonásobná lineární regrese a korelace
- •Časové řady
- •Modely časových řad
- •Neperiodické časové řady
- •Periodické časové řady
- •Posouzení empirických dat s modelem
- •Charakteristiky kvality vyrovnávání
- •Adaptivní modely časových řad
- •Klouzavé průměry
- •Modely pro exponenciální vyrovnávání
- •Modely periodických časových řad (se sezónní složkou)
- •Korelace a autokorelace časových řad Korelace časových řad
- •Autokorelace časových řad
- •Autoregresní modely časových řad
- •Vícerozměrné statistické metody
- •Vícenásobná regrese a korelace
- •Analýza hlavních komponent (pca)
- •Interpretace hlavních komponent Faktorová analýza
Počáteční analýza = zkoumáme vztahy mezi prosnými (grafické znázornění, popisné statistiky)
Průzkum korelační matice = redukce proměných je možná, pokud existují významné korelace mezi původními proměnnými
Analýza hlavních komponent, stanovení vhodného počtu hlavních komponent = dle % vysvětlené variability, Cattelův graf úpatí vlastních čísel
Interpretace hlavních komponent Faktorová analýza
Vznikla v psychologii, za zakladatele je považován Charles Edward Spearman (1904)
Vícerozměrná analýza určená k redukci počtu proměnných, na rozdíl pod PCA se snažíme vysvětlit vzájemné závislosti proměnných
Hlavní cíle = redukce rozsahu dat při co nejmenší ztrátě informace = nalezení menšího počtu fiktivních proměnných (faktorů) za účelem vysvětlit napozorované korelace a nalezení věcného významu faktorů (interpretace)
Model:
Předpokládáme, že každou z původních proměnných můžeme vyjádřit jako lineární kombinaci několika společných přímo neměřitelných faktorů a jedinečnosti proměnné
Jedná se o soustavu lineárních rovnic, ve které jsou skutečné proměnné x1, x2, … vyjádřeny pomocí fiktivních proměnných, tzv. společných faktorů
Regresní koeficienty použijeme v případě, že do analýzy použijeme normované proměnné, jsou to korelační koeficienty mezi X a F
Rotace faktorů = pro interpretaci je vhodnější ta varianta, kdy každý faktor vysvětluje rozdílné skupiny vzájemně korelovaných původních znaků => rotace faktorů
Snahou je, aby každá proměnná dosahovala vysoké faktorové zátěže (hodnoty blízké +-1) pouze u jediného faktoru
Rotace os x1 a x2 tak, abychom vystihli směr, ve kterém je variabilita dat maximální (osa Y) při projekci na osu Y bude variabilita dat malá
