Rovnovážný produkt V třísektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, grafiky, matematicky)

• Slouží k určení rovnovážné úrovně produkce: skutečný produkt = plánované výdaje

• Jedná se o keynesiánský model, je to model krátkého období.

• Rovnovážnou produkci stanovujeme na základě skutečných a plánovaných výdajů

Předpoklady modelu 45°

• Cenová hladina je fixní

• Neexistuje žádná bariéra na straně nabídky - Firmy jsou schopny uspokojit jakoukoli poptávku (výrobou nebo pomocí zásob).

• Existuje dostatečná nabídka práce

• Existují nevyužité kapitálové výrobní faktory - ekonomika pracuje pod potenciálním produktem (bylo by ho dosaženo při maximálním využití všech zdrojů)

• Je dána úroková míra - Může se měnit pouze prostřednictvím monetární politiky.

Model 45° v třísektorové ekonomice:

• domácnosti, firmy, vláda Y = C + I + G plošší slon křivky

• Vláda - ovlivňuje rovnovážnou produkci dvěma způsoby:

Vládní nákupy statků a služeb G - součást plánovaných autonomních výdajů.

Daně, transfery - ovlivňují disponibilní důchod a tím výdaje na spotřebu a úspory.

• disponibilní důchod se nerovná běžnému – mají zde vliv daně

• Rovnovážná produkce v třísektorové ekonomice - odvození

• Spotřeba: C = Ca + c  YD

• Disponibilní důchod: YD = Y - T + TR

• D aně: T = TA + t  Y

• Autonomní výdaje: A = Ca + cTR - cTA + I + G

1

Y = * A

1 - c (1 - t) multiplikátor třísektorové ekonomiky.

• Multiplikátor třísektorové ekonomiky je menší než u dvousektorové, protože zdanění snižuje vyvolané zvýšení spotřeby způsobené změnami důchodu.

• Křivka AE je plošší než v dvousektorové ekonomice.

• Zvýšení daňové sazby vede ke změně sklonu křivky agregátních výdajů (křivka je plošší) a tím ke snížení úrovně rovnovážného produktu.

Rovnovážný produkt V čtyřsektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, grafiky, matematicky)

• přidáme sektor zahraničí (export a import)

• Čistý export (export – import) je autonomní, což znamená, že velikost vývozu nezáleží na velikosti důchodu

• Import není autonomní a závisí na důchodu

• Celkové plánované výdaje mají nyní podobu: AE = C + I + G + NX, kde → A = Ca + I + G + cTR – cTAa + NXa Y = alfa*A

• Produkt je rovnovážný, když se rovná AD, tj. neplánované investice jsou nulové: Y = AD UI = 0

• Z rovnice celkových plánovaných výdajů odvodíme jednoduchý výdajový mul­tiplikátor v otevřené ekonomice (nazývaný též multiplikátorem se zahraničním obchodem), který označíme 4.

• je-li m>0, potom α3>α4

• A4 zpočátku vyšší, ale v důsledku nižšího multiplikátoru má křivka celkových plánovaných výdajů ve 4sektorové ekonomice oproti křivce celkových AE ve 3sektorové ekonomice nižší sklon

Peníze, charakteristika, vývoj, funkce, motivy držby peněz

Peníze = Cokoliv, co slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny.

Historie peněz

Barterová směna - směna statku za statek nebo statku za službu.

Komoditní peníze – 1. forma peněz, nevýhoda - málo dělitelné, začaly se používat drahé kovy, hlavně zlato a stříbro

Papírové peníze - vydávané bankou, byly plně kryty zlatem (šlo je vyměnit za zlato), vydávaly je různé banky (ne centrálně).

Státovky - Nebyly kryté ničím, vydával je panovník pro určitý účel - platily z donucení.

Depozitní peníze = bankovní peníze, vklady, dnes nejčastější - tvoří největší část peněz.

Funkce peněz

Všeobecně přijímaný prostředek směny

Zúčtovací jednotka – V penězích se určuje cena statků a služeb.

Uchovatel hodnoty - Nízká míra inflace - jsou málo rizikové oproti akciím, umožňují směnu v různé výši a jiné době, než nabytí

Prostředek směny – přenositelné, dělitelné a stabilní hodnota

Účetní jednotky – vyjádření N, majetku, zisku

hotovost (bankovky, mince), bezhotovostní (netermínované vklady, šeky, směnky)

Základní motivy držby peněz

Transakční – pro provádění běžných operací (nákupů)

Opatrnostní – rozhodování mezi rizikem a výnosem a jistotou bez výnosu (akcie mohou přinést zisk, ale nemusí) (nečekané výdaje)

Spekulační – uchovatel hodnoty