Nominální a reálný produkt, deflátor hdp (zjišťování, využití)

Nominální produkt - vyjádřený v tržních cenách běžného roku.

• Velikost nominálního produktu závisí na změnách tržních cen a objemů prodávaných výrobků a služeb.

• Abychom získali informaci, jaké množství výrobků a služeb bylo opravdu v ekonomice vyrobeno, musíme vyloučit změny v tržních cenách. Zvolíme ceny některého (základního) roku a pomocí nich budeme oceňovat vyrobená zboží v letech ostatních; nebudeme přitom přihlížet ke změnám tržních cen, k nimž postupně dochází. Získáme tak reálný produkt.

Reálný produkt = ve stálých cenách.

• Nominální růst domácího produktu odráží růst produkce i cen

• Reálný růst domácího produktu odráží jen růst produkce

• Velikost reálného produktu se mění jen v závislosti na objemu a struktuře vyrobených výrobků a služeb.

Kdy se používají běžné a kdy stálé ceny?

• Při sledování vývoje produktu v čase musíme vyloučit vliv změny cen, to znamená, že je nezbytné použít reálný domácí produkt

• Pro konkrétní analýzy v daném roce, například sektorové analýzy, je lepší použít nominální domácí produkt,

Deflátor HDP

• cenový index

• zohledňuje vliv cenové hladiny

• vyjadřuje poměr mezi nominálním a reálným HDP

• def. HDP = nominální HDP / reálné HDP => p1 * q1 / p0 * q1

Vývoj hdp V čr po roce 2000, hdp V mezinárodním srovnání (zejména se zeměmi eu)

• 2009 – největší propad (o -4,7 %)

• 2005-2007 naopak největší meziroční přírůstky – úplně nejvíc 2006: 6,8 %

• mezi lety 2000-2014 neustále rostlo z 2270 až na 3850 mld. Kč – výjimka jen v roce 2009, kdy po krizi došlo k poklesu (-4,1%)

• ceny v ekonomice od roku 2005 do roku 2010 vzrostly o 6,04 % = kumulovaná inflace

• podíl HDP na celkové produkci postupně klesá

• V celém období byl růst v běžných cenách výrazně vyšší než ve stálých cenách

• Spotřeba domácností tvoří rozhodující složku HDP – cca 50 %, tvorba hrubého kapitálu (výdaje na vybavení, stroje, byty) => 2. nejvýznamnější položka (podílí se z 28 %, v posledních letech se snižuje, cca 25%), výdaje vlády mají 20 % podíl na HDP

• Hodnota NX se blíží k nule, ovšem v minulých letech byla záporná (ČR byla dovozní). V současnosti jsme naopak vývozní země

• HDP napomohlo vstupu do EU v roce 2004, před vstupem do EU HDP vzrůstalo okolo 4 % každý rok. Po vstupu začalo rychleji růst a dokonce v roce 2006 vzrostlo o 6,8 %, pak začalo mírně klesat

• HDP V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ (ZEJMÉNA SE ZEMĚMI EU)

• z hlediska mezinárodního srovnání použijeme HDP v přepočtu na 1 obyvatele a dle parity kupní síly (PPS)

• PPS je měnová jednotka, v níž se navzájem vyrovnávají rozdíly mezi kupní silou jednotek národních měn členských zemí EU

• průměr HDP v zemích EU byl v roce 2009 na úrovni 23 600

• nejlepších výsledků dosahuje Lucembursko, Nizozemsko

• nejhůře je na tom Bulharsko, Rumunsko a Lotyšsko

• Česká republika je na 17. místě (2011, 80% průměru na EU –> o 1/5 nižší než průměr EU)

• ČR je exportně zaměřená – podíl exportu na HDP činí téměř 70% (z toho zhruba 85% je orientováno do zemí EU)

Spotřeba a spotřební funkce (graf, funkce, charakteristika)

Spotřeba

Spotřební výdaje domácností na statky krátkodobé a dlouhodobé spotřeby a statky

• Tvoří více jak 50 % HDP.

• Keynesiánská funkce spotřeby:

• Spotřeba závisí na běžném disponibilním důchodě.

• Předpokládáme, že má lineární podobu.

S potřeba má dvě části:

Autonomní spotřeba Ca

• Nezávisí na velikosti důchodu (existuje i při nulovém důchodu - čerpání úspor, úvěrů).

Závisí na exogenních (vnějších) proměnných:

• Počet obyvatelstva (čím vyšší, tím vyšší spotřeba)

• Bohatství (při růstu roste spotřeba, např. růst cen akcií)

• Optimistické očekávání budoucnosti

• Výnosy z úspor - při velkém zdanění se bude méně spořit a vzroste Ca

• Změna úrokové míry

Indukovaná spotřeba c*Y - závisí na velikosti disponibilního důchodu (s růstem disponibilního důchodu roste spotřeba)

Spotřební funkce: vyjadřuje vztah úrovně spotřeby k úrovni disponibilního důchodu. C = Ca + c  Y

C … spotřeba Ca … autonomní spotřeba Y … důchod (disponibilní)

c … mezní sklon ke spotřebě (= MPC)

• Body na přímce 45° jsou body, kdy spotřeba přesně odpovídá důchodu (nic se nespoří).

• Body nalevo od B: C > Y (spotřeba je větší než důchod), Body napravo od B: Y > C (důchod je větší než spotřeba – spoří se).

Mezní sklon ke spotřebě = vyjadřuje, jak se změní spotřeba, jestliže se důchod změní o jednotku:

… je z intervalu <0;1> (nejčastěji 0,8-0,9).

Průměrný sklon ke spotřebě = vyjadřuje, kolik spotřeby připadá na jednu jednotku důchodu:

• Průměrný sklon ke spotřebě je větší než mezní sklon ke spotřebě za předpokladu, že autonomní spotřeba je kladná.

• S růstem důchodu průměrný sklon ke spotřebě klesá a blíží se k meznímu = základní psychologický zákon (spotřeba s růstem důchodu absolutně roste, ale její podíl na důchodu klesá).

Shrnutí keynesiánské funkce:

• Spotřeba roste s růstem běžného důchodu.

• Spotřeba roste pomaleji než důchod.

• Průměrný sklon ke spotřebě je větší než mezní sklon ke spotřebě, ale s růstem důchodu klesá a blíží se mu.