Vztahy mezi makroekonomickými ukazateli (magický čtyřúhelník, Phillipsova křivka, Okunův zákon)

Magický čtyřúhelník

• Problém hospodářské politiky je, že nelze jednoznačně změnit výkon a sílu ekonomiky. Všechny faktory jsou na sobě závislé. Proto se zavádí magický čtyřúhelník, který je grafickým znázorněním úspěchu ekonomiky. Jeho vrcholy = základní cíle hospodářské politiky: průměrné roční tempo růstu HDP, průměrná roční inflace (P), průměrná roční míra nezaměstnanosti (U)

a platební bilance – podíl salda obchodní bilance na HDP (B) vše je uváděno v procentech (%)

• HDP je objem vyrobených statků a služeb v ekonomice daného státu za určité období (zpravidla jeden rok)

• Inflace = proces postupného znehodnocování měny v důsledku růstu cen. Je příčinou znehodnocení úspor, snižování kupní síly peněz, snižování reálných mezd a tím vším tedy celkové ekonomické nestability. Ekonomové rozlišují několik stupňů inflace podle její velikosti (inflace mírná, pádivá, hyperinflace)

• Nezaměstnanost = Obyvatelstvo se dělí na ekonomicky aktivní (lidé zaměstnaní a také lidé, jež práci aktivně hledají, či se do ní hodlají vrátit po dočasném vyřazení) a neaktivní (lidé, kteří jsou nezaměstnaní a ani aktivně práci nevyhledávají)

• Bilance zahraničního obchodu Saldo => rozdíl 1obchodní bilance (vývozu a dovozu) rozlišujeme na aktivní/pasivní

• Při aktivním saldu vývoz převyšuje dovoz (platby ze zahraničí jsou vyšší než platby do zahraničí)

• Při pasivním saldu je tomu naopak. Při opakovaném pasivním saldu vzniká a narůstá státní dluh.

Phillipsova křivka:

• Vyjadřuje inverzní vztah mezi mírou inflace a nezaměstnanosti, platí pro KO, pokud poroste inflace -> sníží se nezaměstnanost, vztah mezi mírou nezaměstnanosti a změnou nominální mzdy

• negativní sklon, svislá osa = mzdová inflace, vodorovná = míra nezaěstnanosti; protíná osu v bodě přirození míty nezaměstnanosti, kdy mzdová inflace je nulová

• KO: nemění se očekávaná inflace, vztah nezaměstnanosti ku inflaci

• 2 formy: a) sníží se nezaměstnanost -> zvýší inflace, b) zvýší nezaměstnanost -> sníží inflace

• E tapy křivky:

• Původní mzdová Phillipsova křivka (PC)

• Vyjadřuje inverzní vztah mezi mzdovými sazbami a mírou nezaměstnanosti, substituce mezi mzdovou inflací a nezaměstnaností

• SPC – krátkodobá PC

• u* - přirozená nezaměstnanosti (cca 5,5 %)

• čím vyšší je míra nezaměstnanosti, tím nižší míra mzdové inflace

• Modifikovaná PC (Samuelson, Solow)

• Cenová inflační verze, vyjadřuje inverzní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace „Pí“

• u* - přirozená míra nezaměstnanosti (cca 4,5 %)

• nižší nezaměstnanost je možná jen za cenu zvýšení inflace

• Rozšířená PC (Freidman, Phelps)

• Platí pro DO, musíme brát v úvahu i očekávání, že substituce mezi inflací a nezaměstnaností neplatí

• Adaptivní očekávání – lidé očekávají inflaci v takové výši, v jaké byla minulé období

• Racionální očekávání – předpoklad, že ekonomické subjekty nedělají systematické chyby, při rozhodování mají veškeré dostupné informace a že každá chyba se udělá jen jednou

• Přirozená míra nezaměstnanosti

• = míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané

• V takovém případě je inflace stálá (nezvyšuje se, ani se nesnižuje)

• Nejnižší míra nezaměstnanosti, která je udržitelná (to znamená nejvyšší udržitelná úroveň zaměstnanosti) a odpovídá vždy potenciálnímu produktu země

• Hystereze trhu práce = zpětný vliv nezaměstnanosti na sebe samotnou

• Například lidé po určité době bez zaměstnání (v rámci cyklické nezaměstnanosti) ztrácejí svou kvalifikaci a po odeznění recese hledají práci obtížně a déle, než je obvyklé

• Tím se zvyšuje frikční nezaměstnanost, popřípadě v důsledku snížení kvalifikace těchto lidí i strukturální nezaměstnanost

Okunův zákon – popisuje vztah mezi mírou nezaměstnanosti a tempem ek. růstu

• zachycuje negativní vztah mezi poměrem skutečného a potencionálního produktu a mírou nezaměstnanosti

• pokles reálného produktu o 2-3% pod úroveň potencionálního zvýší míru nezaměstnanosti o 1%

• O každé 2 % co HDP poklesne pod potenciální produkt, tak míra nezaměstnanosti vzrůstá o 1 %

• Sociální následek => dlouhodobá nedobrovolná nezaměstnanost