- •Hlavní makroekonomické směry –učení fyziokratů a merkantilismus – podstata jejich učení, kdy, představitelé, kritika
- •Hlavní makroekonomické směry –klasická ekonomie – podstata jejich učení, kdy, představitelé, kritika
- •Hlavní makroekonomické směry –neoklasická ekonomii (učení marginalistů) – podstata učení, kdy, představitelé, kritika
- •Hlavní makroekonomické směry – keynesiánství – co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika
- •Hlavní makroekonomické směry –monetarismus – co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika
- •Vztahy mezi makroekonomickými ukazateli (magický čtyřúhelník, Phillipsova křivka, Okunův zákon)
- •Ukazatele výkonnosti ekonomiky, aktuální hodnoty pro čr
- •Národní a domácí produkt, metody měření hdp
- •Nominální a reálný produkt, deflátor hdp (zjišťování, využití)
- •Vývoj hdp V čr po roce 2000, hdp V mezinárodním srovnání (zejména se zeměmi eu)
- •Spotřeba a spotřební funkce (graf, funkce, charakteristika)
- •Spotřeba a spotřební funkce – model mezičasové volby
- •Spotřeba a spotřební funkce – hypotéza životního cyklu
- •Spotřeba a spotřební funkce – hypotéza permanentního důchodu
- •Úspory a úsporová funkce (graf, funkce, charakteristika), vztah ke spotřební funkci
- •Investice, investiční funkce (graf, funkce, charakteristika), vytváření a čerpání neplánovaných zásob
- •Rovnovážný produkt V dvousektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, grafiky, matematicky)
- •Rovnovážný produkt V třísektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, grafiky, matematicky)
- •Rovnovážný produkt V čtyřsektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, grafiky, matematicky)
- •Peníze, charakteristika, vývoj, funkce, motivy držby peněz
- •Peněžní zásoba, peněžní agregáty, bankovní soustava, funkce centrální banky, čnb
- •Trh peněz, poptávka a nabídka peněz, rovnováha na trhu peněz (matematicky I graficky)
- •M odel is-lm V uzavřené ekonomice (podstata, rovnováha V modelu)
- •Křivka is (charakteristika, funkce, význam křivky, posuny křivky)
- •Velikost multiplikátoru
- •K řivka lm (charakteristika, funkce, význam křivky, posuny křivky)
- •Fiskální politika a nástroje pomocí modelu is-lm V uzavřené ekonomice
- •V ertikální křivka lm - klasický případ
- •Vytěsňovací efekt V modelu is-lm
- •Monetární politika, nástroje pomocí modelu is-lm V uzavřené ekonomice
- •Agregátní poptávka (charakteristika, graf. A mat. Vyjádření, determinanty, poloha křivky, posun křivky)
- •Klasická křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady, graf, posun křivky)
- •Extrémní keynesiánská křivka agregátní nabídky (char., předpoklady, graf, účinnost fp a mp V ad-as)
- •Základní keynesiánská křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady, graf, účinnost fiskální a monetární politiky V ad-as)
- •Otevřená ekonomika, měnový kurz, měnový trh (valuty X devizy, posílení X oslabení měny, kurzovní lístek)
- •Kurzy pevné a plovoucí, podstata, minulost a současný stav V čr
- •Vývoj kurzu czk po roce 2000 (nejvyšší a nejnižší hodnoty vůči americkému dolaru a euru), vliv změny kurzu na zahraniční obchod, export a import, aktuální hodnoty kurzu czk/eur, czk/us
- •Podmínky přijetí eura – konvergenční kritéria a jejich plnění V čr
- •Platební bilance (charakteristika, horizontální a vertikální struktura)
- •Vertikální struktura platební bilance
- •Platební bilance (křivka pb) – vývoj platební bilance čr V posledních letech
- •Podstata modelu is-lm-bp
- •Zadluženost české ekonomiky – vznik a měření státního dluhu, vývoj, porovnání, Maastrichtská kritéria
- •Vznik státního dluhu
- •Vývoj V posledních letech
- •Inflace – podstata, příčiny (nabídková, poptávková), druhy, ovlivňování
- •Měření inflace – míra I, index spotřebitelských cen, index cen výrobců, spotřebitelský koš, deflátor hdp
- •Vývoj míry inflace V čr po 1993, prognózy, srovnání inflace V zemích eu, inflace a Maastrichtská kritéria
- •Vývoj míry inflace V čr
- •Nezaměstnanost, příčiny, formy, dopady, politika zaměstnanosti
- •Veřejně prospěšné práce
- •Měření nezaměstnanosti, přirozená míra nezaměstnanosti, Okunův zákon
- •Vývoj nezaměstnanosti V čr, aktuální situace na trhu práce, regionální rozdíly, srovnání se státy eu, zjišťování nezaměstnanosti V čr
- •P hillipsova křivka – podstata, původní, modifikovaná, rozšířená, dlouhodobá pk
- •Monetární politika – cíle, nositelé, druhy a nástroje fiskální politiky
- •Činnost České národní banky, úrokové sazby a jejich vývoj a aktuální situace V čr
- •Fiskální politika – cíle, nositelé, druhy a nástroje fiskální politiky
- •Rozpočtová soustava, státní rozpočet a veřejný rozpočet, saldo a struktura rozpočtu, mandatorní a nemandatorní výdaje, význam, schvalování
- •Význam a schvalování sr
- •Vývoj a stav salda sr čr V posledních letech, aktuální situace; nejvýznamnější položky rozpočtu čr
- •Druhy a fáze (průběh) hospodářského cyklu
- •Průběh hospodářského cyklu V čr; situace V poslední době, délka cyklu, průběh (situace, vývoj makroekonomických ukazatelů)
Vývoj nezaměstnanosti V čr, aktuální situace na trhu práce, regionální rozdíly, srovnání se státy eu, zjišťování nezaměstnanosti V čr
1933: hospodářská krize, téměř 21 % nezaměstnaných
od roku 1989 se až v roce 2013 objevila obrovská nezaměstnanost (až 10 %); rok 2014: 8,3 %
míra nezaměstnanosti je měřena jako počet nezaměstnaných osob k pracovním silám
nejnižší nezaměstnanost od roku 1993 - v roce 1996 (3,9 %)
nejvyšší nezaměstnanost byla v roce 2000 – 450 tisíc osob (8,8 %)
nejvyšší nezaměstnanost po krajích: Ústecký, Karlovarský, Moravskoslezský (nad 10%)
nízká nezaměstnanost: Praha, Středočeský, Jihočeský a Plzeňský kraj (pod 6%)
míra nezaměstnanosti ČR je výrazně nižší než měsíční průměr za všech 27 zemí EU a nižší než průměr za země původní „15“
nejvyšší úroveň nezaměstnanosti byla ve Španělsku, Lotyšsku, Litva, Estonsko, Slovensko, Irsko
nižší nezaměstnanost než ČR – Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko a Německo
zjišťování nezaměstnanosti v ČR: - poměr lidí zaregistrovaných na úřadech práce k pracovní síle
- výběrovým šetřením
P hillipsova křivka – podstata, původní, modifikovaná, rozšířená, dlouhodobá pk
Vyjadřuje substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností.
Platí pro krátké období.
Poroste-li inflace, sníží se nezaměstnanost.
Etapy Phillipsovy křivky:
1) Původní mzdová Phillipsova křivka (PC)
Vyjadřuje inverzní vztah mezi mzdovými sazbami (nominálními mzdami)
a
mírou nezaměstnanosti. Substituce mezi mzdovou inflací a
nezaměstnaností.
SPC … krátkodobá Phillipsova křivka.
u* … přirozená nezaměstnanost (cca 5,5 %).
čím vyšší míra nezaměstnanosti, tím vyšší míra růstu mezd
negativní sklon, svislá osa = mzdová inflace, vodorovná = míra nezaměstnanosti
PC protíná míru nezaměstnanosti v bodě u*. kdy mzdová inflace je nulová
2) Modifikovaná Phillipsova křivka (Samuelson, Solow)
C
enově
inflační verze. Vyjadřuje inverzní vztah mezi mírou
nezaměstnanosti a mírou inflace
(cenové hladiny).
Pt - P(t-1)
t
=
P(t-1)
firmy zvyšují ceny, pokud rostou mzdové N – růst mezd se projeví jako mzdová inflace
Přirozená míra nezaměstnanosti … u* = cca 4%.
Nižší nezaměstnanost je možná jen za cenu zvýšení inflace.
3) Rozšířená Phillipsova křivka (Friedman, Phelps) - dlouhodobá
Platí pro dlouhé období. Musíme brát v úvahu i očekávání.
Substituce mezi inflací a nezaměstnaností neplatí.
Původní PC rozšířená o očekávanou míru inflace
Y = Y*
inflace očekávaná = skutečná inflace.
Ustálí se na bodě přirozené míry nezaměstnanosti
Tento bod je průsečíkem křivky a horizontální osy (míra nezaměstnanosti)
Sníží-li se nezaměstnanost pod svou přirozenou míru, bude to spojeno s růstem cenové hladiny
Snaha snížit nezaměstnanost pod její přirozenou míru → růst inflace
Snížení míry inflace → zvýšení nezaměstnanosti nad přirozenou míru
Index ekonomické mizérie = součet míry nezaměstnanosti a míry inflace
Vychází z toho, že vysoká nezaměstnanost i rostoucí inflace přinášejí zemi určité ekonomické a sociální ztráty
Adaptivní očekávání - lidé očekávají inflaci v takové výši, v jaké byla v minulém období.
Racionální očekávání - předpoklad, že ekonomické subjekty nedělají systematické chyby, při rozhodování mají veškeré dostupné informace a že každá chyba se udělá jen jednou
Přirozená míra nezaměstnanosti = taková, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané. V takovém případě je inflace stálá (nezvyšuje se ani se nesnižuje).
= Nejnižší, která je udržitelná (= nejvyšší udržitelná úroveň zaměstnanosti)Odpovídá vždy potenciálnímu produktu země.
Hystereze trhu práce = Zpětný vliv nezaměstnanosti na sebe samotnou.
Například lidé po určité době bez zaměstnání (v rámci cyklické nezaměstnanosti) ztrácejí svou kvalifikaci a po odeznění recese hledají práci obtížně a déle, než je obvyklé.
Tím se zvyšuje frikční nezaměstnanost, popřípadě v důsledku snížení kvalifikace těchto lidí i strukturální nezaměstnanost.
