Zadluženost české ekonomiky – vznik a měření státního dluhu, vývoj, porovnání, Maastrichtská kritéria

Veřejný dluh - celkové zadlužení vlády a nižších správních celků (obcí a krajů)

- složen ze státního dluhu, dluhu mimorozpočtových fondů, místních rozpočtů a dluhů zdravotních pojišťoven

Státní dluh

- součástí veřejného dluhu, celkové zadlužení vlády

- souhrn státních finančních pasiv tvořených závazky státu (přijaté zahraniční půjčky, úvěry od bank, vydané státní dluhopisy)

- rozdělení státního dluhu ČR podle místa vzniku dluhového nástroje: domácí a zahraniční

- rozdělení státního dluhu ČR podle obchodovatelnosti na finančních trzích: obchodovatelný a neobchodovatelný

Nástroje k řízení státního dluhu

Pro řízení státního dluhu používá Ministerstvo financí následující nástroje:

a) státní dluhopisy b) státní pokladniční poukázky c) střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy

d) repo operace e) derivátové operace f) přímé úvěry státu

Vznik státního dluhu

• důvodem je deficitní charakter státního rozpočtu

• tvořen především dluhy centrální vlády

• nahromadění schodků státního rozpočtu

• příčiny schodku SR na straně rozpočtových příjmů nebo výdajů

Měření státního dluhu

měřeny Maastrichtskými kritérii:

• poměr schodku vládního sektoru k HDP v tržních cenách (tento poměr by neměl překročit 3%)

• poměr hrubého veřejného dluhu (dluhu vládního sektoru) v nominální hodnotě k HDP v tržních cenách (tento poměr by neměl překročit 60%)

= aby mohl stát přijmout euro, musí splnit dvě kritéria:

1) výše hrubého veřejného dluhu nižší než 60 %

2) deficit veřejného rozpočtu menší než 3 %

= cílem Maastrichtských kritérií je směřovat k vyrovnanému či přebytkovému hospodaření a snižovat vládní dluh

Vývoj V posledních letech

- neustálý růst státního dluhu – v roce 2000: 289 mld. Kč

- státní dluh ČR, duben 2014: cca 1670 mld. Kč, dluh na obyvatele: cca 173 000 Kč

Velkým problémem ČR je vysoká zadluženost domácností. Ty dlužily kolem roku 2009 bankám téměř bilion korun. Proti roku 2000 se zadluženost domácností zvýšila 8krát. I přes to je relativní zadluženost českých domácností téměř o polovinu nižší než v eurozóně. Tato zadluženost stoupla v období 2000 – 2008 ze 13 % na 49,6 %

Porovnání se zahraničím

Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je na tom ČR relativně dobře. Z členských zemí má nejnižší veřejný dluh Estonsko. Naopak nejvyšší veřejný dluh má Řecko, Itálie, Belgie.

Inflace – podstata, příčiny (nabídková, poptávková), druhy, ovlivňování

• projev ekonomické nerovnováhy, jeho vnějším znakem je růst cenové hladiny (agregátní - všeobecné)

• současně roste množství peněz v ekonomice, a tudíž klesá kupní síla peněžní jednotky, za stejný obnos si koupíme méně

• je to změna (není to totéž, co vysoká cenová hladina).

Dezinflace = snížení míry inflace (např. pokles míry inflace z 5% na 3%)

Dělení podle míry inflace:

Mírná (plíživá) inflace – nízká, jednotky až desítky %, lidé mají důvěru v peníze

Pádivá inflace - stovky %, lidé ztrácejí důvěru v peníze, preferují držbu jiných aktiv, peníze ztrácejí kupní sílu

Hyperinflace - Tisíce % - kolaps ekonomiky, peníze přestávají fungovat, nutná reforma peněz

D ělení z hlediska příčin inflace:

Setrvačná (očekávaná) inflace - Očekávání lidí se přizpůsobí konkrétní míře inflace (lidé s ní počítají).

Poptávková inflace = vyvolána růstem AD, pokud se současně nezvyšuje nabídka nebo

neklesají ceny vstupů

- nárůst poptávky bez změny nabídky

Příčiny inflace jsou na straně agregátní poptávky (nadměrný růst agregátní poptávky).

Může to způsobit: Příliš expanzivní fiskální a monetární politika, vysoká zaměstnanost

Permanentní státní deficit.

Růst poptávky se projeví v růstu cen.

Tím musí vzrůst mzdy (náklady na výrobní faktory) a tím se snižuje agregátní nabídka.

 AD  P  náklady (mzdy)  AS

Nabídková inflace = růst nákladu vyvolá pokles AS a tím jsou ceny vytlačovány vzhůru

Zdroje příčin jsou na straně nabídky. Inflace tlačená růstem mezd a cen surovin

Rostou ceny vstupů  agregátní nabídka klesá  nákladů  AS

Snaha zvýšit agregátní poptávku a vrátit se k rovnováze.

Stagflace = stagnace + inflace.

Náklady stále rostou, ale produkt stagnuje  ekonomický růst je nulový.

Národohospodářský produkt neroste a inflace je vysoká, vysoká je i nezaměstnanost.

Slumpflace = pokles + inflace.

Dochází k poklesu produktu + vysoká inflace a nezaměstnanost. Náklady rostou.

Důsledky inflace:

Mikroekonomické důsledky:

Důsledky na přerozdělení důchodů (pokles mezd). Znehodnocení hotovosti a úspor (je to výhodné pro dlužníky). Mzdy zaostávají za cenami (klesá reálná mzda a tím i životní úroveň)

Makroekonomické důsledky:

V krátkém období. V dlouhém období.

Protiinflační politika:

Restriktivní fiskální a monetární politika, jejím cílem je dezinflace.

Metody léčení inflace:

"Cold turkey" - výrazné snížení růstu agregátní poptávky (najednou).

Gradualistická metoda - cílem je postupné snižování růstu agregátní poptávky.

Formy Inflace:

Z hlediska projevu

Zjevná (nárůst cenové hladiny). Potlačená (existence černého trhu). Skrytá (šedá ekonomika).