- •Hlavní makroekonomické směry –učení fyziokratů a merkantilismus – podstata jejich učení, kdy, představitelé, kritika
- •Hlavní makroekonomické směry –klasická ekonomie – podstata jejich učení, kdy, představitelé, kritika
- •Hlavní makroekonomické směry –neoklasická ekonomii (učení marginalistů) – podstata učení, kdy, představitelé, kritika
- •Hlavní makroekonomické směry – keynesiánství – co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika
- •Hlavní makroekonomické směry –monetarismus – co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika
- •Vztahy mezi makroekonomickými ukazateli (magický čtyřúhelník, Phillipsova křivka, Okunův zákon)
- •Ukazatele výkonnosti ekonomiky, aktuální hodnoty pro čr
- •Národní a domácí produkt, metody měření hdp
- •Nominální a reálný produkt, deflátor hdp (zjišťování, využití)
- •Vývoj hdp V čr po roce 2000, hdp V mezinárodním srovnání (zejména se zeměmi eu)
- •Spotřeba a spotřební funkce (graf, funkce, charakteristika)
- •Spotřeba a spotřební funkce – model mezičasové volby
- •Spotřeba a spotřební funkce – hypotéza životního cyklu
- •Spotřeba a spotřební funkce – hypotéza permanentního důchodu
- •Úspory a úsporová funkce (graf, funkce, charakteristika), vztah ke spotřební funkci
- •Investice, investiční funkce (graf, funkce, charakteristika), vytváření a čerpání neplánovaných zásob
- •Rovnovážný produkt V dvousektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, grafiky, matematicky)
- •Rovnovážný produkt V třísektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, grafiky, matematicky)
- •Rovnovážný produkt V čtyřsektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, grafiky, matematicky)
- •Peníze, charakteristika, vývoj, funkce, motivy držby peněz
- •Peněžní zásoba, peněžní agregáty, bankovní soustava, funkce centrální banky, čnb
- •Trh peněz, poptávka a nabídka peněz, rovnováha na trhu peněz (matematicky I graficky)
- •M odel is-lm V uzavřené ekonomice (podstata, rovnováha V modelu)
- •Křivka is (charakteristika, funkce, význam křivky, posuny křivky)
- •Velikost multiplikátoru
- •K řivka lm (charakteristika, funkce, význam křivky, posuny křivky)
- •Fiskální politika a nástroje pomocí modelu is-lm V uzavřené ekonomice
- •V ertikální křivka lm - klasický případ
- •Vytěsňovací efekt V modelu is-lm
- •Monetární politika, nástroje pomocí modelu is-lm V uzavřené ekonomice
- •Agregátní poptávka (charakteristika, graf. A mat. Vyjádření, determinanty, poloha křivky, posun křivky)
- •Klasická křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady, graf, posun křivky)
- •Extrémní keynesiánská křivka agregátní nabídky (char., předpoklady, graf, účinnost fp a mp V ad-as)
- •Základní keynesiánská křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady, graf, účinnost fiskální a monetární politiky V ad-as)
- •Otevřená ekonomika, měnový kurz, měnový trh (valuty X devizy, posílení X oslabení měny, kurzovní lístek)
- •Kurzy pevné a plovoucí, podstata, minulost a současný stav V čr
- •Vývoj kurzu czk po roce 2000 (nejvyšší a nejnižší hodnoty vůči americkému dolaru a euru), vliv změny kurzu na zahraniční obchod, export a import, aktuální hodnoty kurzu czk/eur, czk/us
- •Podmínky přijetí eura – konvergenční kritéria a jejich plnění V čr
- •Platební bilance (charakteristika, horizontální a vertikální struktura)
- •Vertikální struktura platební bilance
- •Platební bilance (křivka pb) – vývoj platební bilance čr V posledních letech
- •Podstata modelu is-lm-bp
- •Zadluženost české ekonomiky – vznik a měření státního dluhu, vývoj, porovnání, Maastrichtská kritéria
- •Vznik státního dluhu
- •Vývoj V posledních letech
- •Inflace – podstata, příčiny (nabídková, poptávková), druhy, ovlivňování
- •Měření inflace – míra I, index spotřebitelských cen, index cen výrobců, spotřebitelský koš, deflátor hdp
- •Vývoj míry inflace V čr po 1993, prognózy, srovnání inflace V zemích eu, inflace a Maastrichtská kritéria
- •Vývoj míry inflace V čr
- •Nezaměstnanost, příčiny, formy, dopady, politika zaměstnanosti
- •Veřejně prospěšné práce
- •Měření nezaměstnanosti, přirozená míra nezaměstnanosti, Okunův zákon
- •Vývoj nezaměstnanosti V čr, aktuální situace na trhu práce, regionální rozdíly, srovnání se státy eu, zjišťování nezaměstnanosti V čr
- •P hillipsova křivka – podstata, původní, modifikovaná, rozšířená, dlouhodobá pk
- •Monetární politika – cíle, nositelé, druhy a nástroje fiskální politiky
- •Činnost České národní banky, úrokové sazby a jejich vývoj a aktuální situace V čr
- •Fiskální politika – cíle, nositelé, druhy a nástroje fiskální politiky
- •Rozpočtová soustava, státní rozpočet a veřejný rozpočet, saldo a struktura rozpočtu, mandatorní a nemandatorní výdaje, význam, schvalování
- •Význam a schvalování sr
- •Vývoj a stav salda sr čr V posledních letech, aktuální situace; nejvýznamnější položky rozpočtu čr
- •Druhy a fáze (průběh) hospodářského cyklu
- •Průběh hospodářského cyklu V čr; situace V poslední době, délka cyklu, průběh (situace, vývoj makroekonomických ukazatelů)
Hlavní makroekonomické směry –učení fyziokratů a merkantilismus – podstata jejich učení, kdy, představitelé, kritika
Merkantilismus
„Bohatství země je určeno množstvím drahých kovů v zemi“
Přísná státní regulace
1. tržně orientovaná soustava ekonomických názorů
Ranný vznikl na přelomu 15. až 16. století v Anglii, rozvinutý na přelomu 16. až 17.
převládala od počátků kapitalismu téměř až do průmyslové revoluce
Hlavní zásady:
Důraz na ZO - bohatství se vytváří v obchodních vztazích (mezinárodní obchod).
Cílem obchodu je aktivní obchodní bilance. K tomu slouží protekcionismus, státní subvence a vydávání ochranných cel.
Přísné zásahy státu do ekonomiky omezily volnou konkurenci a měli zabránit úniku zlata ze země.
Thomas Mun, J. B. Colbert, J. Child
Kritika
Přišel s ní v 18. století jako první fyziokrat David Hume, později i Adam Smith či David Ricardo, kteří se domnívali, že mezinárodní obchod tvoří předpoklad pro hospodářský rozvoj země a zvyšování jejího bohatství. Smith kritizoval merkantilismus zejména pro jeho nefunkčnost a nedodržování tržní směny postavené na neviditelné ruce trhu, která „koordinuje lidské činnosti a slaďuje individuální zájmy se zájmem společnosti“.
Kritika merkantilismu byla založena na myšlence ekvivalence směny: má-li země aktivní obchodní bilanci, získává zahraniční zlato, ale výměnou za své zboží. Protože je směna ekvivalentní, je hodnota získaného zahraničního zlata stejná jako hodnota vyvezeného zboží. Proto není možné, aby zahraniční obchod zvyšoval bohatství národa. Věřili, že bohatství pochází pouze z práce na půdě. Bylo ústřední myšlenkou fyziokratismu, že zemědělství je jediným odvětvím, které je produktivní (vytváří větší hodnotu, než jakou spotřebovává). Produktivnost zemědělství odvozovali z toho, že pouze zem. je zdrojem renty, z níž může žít nečinná třída vlastníků půdy. Fyziokraté viděli, že konkurence na trhu práce srazí mzdy na úroveň existenčního minima postačujícího jen na reprodukci pracovní síly.
Fyziokratismus
„Bohatství národů pochází čistě ze zemědělství“ (zvýšení produktivity zemědělství)
nová škola ekonomického učení, odmítala merkantilistické učení
Vznikl ve Francii ve 2. polovině 18. Století
Vycházeli z myšlenky přirozeného řádu, za jehož základ považovali soukromé vlastnictví, hospodářskou svobodu a velkovýrobu v zemědělství.
Důraz na produktivní práci jako na zdroj národního bohatsví
Fransois Quesnay, A. R. Turgot
Hlavní makroekonomické směry –klasická ekonomie – podstata jejich učení, kdy, představitelé, kritika
Klasická ekonomie
začíná vydáním Pojednání o podstatě a původu bohatství národů od Adama Smitha v roce 1776
dala základ ke vzniku ekonomie jako samostatného vědního oboru
vznikla v Anglii a ve Francii v 17. století
končí v roce 1871 (počátek tzv. marginalistické revoluce)
liberalismus – svoboda obchodu a konkurence, stát by neměl zasahovat
věda o tvorbě a rozdělování bohatství, hospodářský růst, dělba a produktivita práce
růst produktivity práce opírající se o zavádění strojové výroby, vytlačováním řemeslné práce, je potlačován význam vysoce kvalifikované rukodělné práce prací vynakládanou při obsluze strojních zařízení.
Adam Smith, David Ricardo, T. R. Malthus