25. Projektování kontrolního systému organizace (funkce, účel, předmět, subjekt, periodicita, způsob a metody kontroly). (Lekce 8. Slide 20-32)

Kontrolní systém je sumař různých individuálních kontrol.

Odpoveď na otázky

- proč kontrolovat — funkce a účel kontroly,

- co kontrolovat — předmět kontroly,

- kdo kontroluje — subjekt kontroly,

- kdy a jak často kontrolovat — periodicita kontroly,

- jak kontrolovat — způsob, metody kontroly.

Funkce

Inspekční — zjišťování stavu s ohledem na specifikované požadavky.

Preventivní — zásoby na stabilní vývoj řízené reality.

Eliminační — zabraňovat vznik nežadoucích situací.

Předmět kontroly

- regulované elementy

- nestabilní procesy

- zvláštní procesy

- nové aktivity

Subjekt kontroly

- vedoucí pracovníci

- zaměstnanci

- interní kontroloři

- externí odborníci

Postupy a metody kontroly

- běžná vnitřní kontrola,

- riziková analýza,

- interní audit,

- controlling,

- automatická kontrola.

26. Firemní krizové řízení (příčiny, protikrizové preventivní aktivity, ekonomické krizové situace). (Lekce 9. Slide 8-28)

Firemní krize — událost, která hrozí poškozením firmy.

Přičiny

Vnější

- přírodné jevy

- ekonomické podminky

Vnitřní

- technické

- kvalita

- lidský faktor

Časový hledisek

Náhlá krize

- požar

- výbuch

- havárie

Postupná krize — interval postupu krize může byt několikadenní

Prevence krize

- efektivní fungování kontrolního systému

- provádění analýz okoli firmy

Ekonomické krizové situace

- úplatky

- špatné hospodaření

Nutné kontrolní a preventivní mechanismy.

Věrohodné finanční plánování.

Dobrá inventarizace.

28. Obecné zásady úspěšné komunikace (sdělování, naslouchání, filtrování sdělení, asertivní komunikace, písemná komunikace). (Lekce 10. Slide 7-20)

Komunikace probíha na různých urovních, rozličnými komunikačními prostředky a slouží různému účelu.

Komunikace musí být obousměrná a symetrická.

Role sdělujícího a příjemce se musí střídat.

Tři roviny sdělování

- verbální

- neverbální (mimika, gesty)

- činy

Tři roviny naslouchání

- naslouchání ušima

- vnímání očima

- naslouchání srdcem (čist mezi řádky)

Asertivní komunikace

- hovoříme o vevyžádaných tématech

- připouštění svých chyb

- navrhujeme kompromisy

Písemná komunikace

Sdělující by si měl ujasnit, čeho chce sdělením dosahnout.

29. Komunikace V řízení (vnitřní a vnější komunikace, porady, elektronická komunikace). (Lekce 10. Slide 22-43)

Vniťní komunikace využívá se jako významný prostředek získávání druhých k tomu, aby dělali, co je třeba.

- příkré užívání příkazů – „musíte“, „udělejte“ apod. vyvolá u podřízených a priori odpor typu „znám svou práci lépe než vy“,

- stejně tak působívyhrožování – „dejte si pozor, abyste…..“, „jestliže to neprovedete…»,

- vyhýbejte se poskytování rad – „měl byste to udělat takhle…..“, jediná rada, kterou příjemce ocení, je rada, o kterou sám požádal,

- neurčitost – „potřebujeme vymyslet nějaké lepší řešení“ — vyvolá zmatek, má to udělat podřízený nebo to udělá vedoucí sám, v čem vlastně má být řešení lepší?,

- zatajování informací – „to nepotřebujete vědět“ — vyvolává reakci typu „vedoucímu na mně nezáleží“, „musím si informace opatřit jinde“ atd.,

- povýšené chování – „to jsem rád, že to již máte hotovo“ — může podřízený chápat jako výhradu.

Elektronická komunikace

- rychlá a umožňuje pohotový a relativně levný přenos zpráv i na velké vzdálenosti,

- umožňuje předávat operativní zprávy i více subjektům najednou,

- umožňuje předávat a přijímat nejen zprávy, ale i různé, zvláště datové soubory v digitální podobě a následně je příslušnými softwarovými prostředky dále zpracovávat,

- umožňuje vést elektronické diskuse, ať v písemné nebo i vizuální a zrakové podobě atd.

Komunikační plán projektu popisuje:

- jaké informace budou sdíleny,

- periodičnost položek a časové limity distribuce a odezvy,

- odpovědnost za tvorbu a distribuci,

- kdo informaci obdrží, případně kdo se vyjadřuje,

- jakou formou budou předány ostatním členům projektového týmu nebo mimo projektový tým.