- •1. Co je filosofie? Jaký je rozdíl mezi mytickým a filosofickým způsobem vztahování se ke světu?
- •2. Co je filosofie jako teoretický postoj ke světu? Vůči čemu se takto vymezuje?
- •Vymezuje se ke vztahu myšlení a bytí, vědomí a hmoty. Zkoumá obecné principy a zákony světa, vychází z potřeby racionální metody myšlení o skutečnosti, logiky a teorie poznání
- •3. Vyložte (!) Platónovo podobenství o jeskyni. Pokuste se formulovat otázku (otázky), na kterou (které) toto podobenství dává odpověď.
- •4. Vyložte Platónovu nauku o idejích. Nad vchodem do Platónovy Akademie bylo podle tradice heslo: „Kdožkoli jsi neznalý geometrie, nevstupuj.“ Proč?
- •5. Jaká je souvislost mezi vznikem filosofie a prvních měst typu polis. Jmenujte hlavní rysy duchovního světa polis.
- •6. Vyložte Sókratův koncept „péče o duši“, co je jejím smyslem?
- •7. Vyložte pojmy: ontologie, ontologická diference.
- •8. Jak se u Aristotela uskutečňuje poznání, vymezte je oproti Platónovu pojetí. Čím se u Aristotela vyznačuje vědění, např. Oproti pouhé zkušenosti?
- •9. V jakém vztahu je u Aristotela oblast etiky a politiky? Charakterizujte ctnost (areté) u Aristotela.
- •10. Jaké jsou hlavní rysy novověké vědy? Proč novověkou vědu už nemůžeme charakterizovat jako teoretický postoj? Co je „mathéma“ novověké vědy?
- •11. Co je cílem vědy podle Francise Bacona? Jak má taková věda postupovat? Podle jaké metody? Popište tuto metodu.
- •12. Jaké znáte teorie pravdy? Stručně je popište. Jak rozumíte diktu „Pravda vítězí“ z naší prezidentské vlajky?
- •13. Co je to metodická skepse, jaký je její cíl, postup a výsledek (u r. Descarta). Vyložte pojem res cogitans.
- •14. Nastiňte hlavní myšlenky Husserlovy fenomenologie. Co je epoché, fenomén, fenomenologické (transcendentální) vědomí, intencionalita?
- •15. Proč se fenomenologie musí věnovat otázce času? Co je jádrem fenoménu čas? Vyložte pojmy retence a protence.
- •16. Vyložte, proč V případě otázky po bytí jsoucna člověk je na místě tázat se „jak“ a nikoli „co“. Heidegger říká, že člověk je „vržený rozvrh“; vyložte tuto myšlenku.
- •Vržený rozvrh
14. Nastiňte hlavní myšlenky Husserlovy fenomenologie. Co je epoché, fenomén, fenomenologické (transcendentální) vědomí, intencionalita?
Husserlova fenomenologie
- Husserl je zakladatel fenomenologie
- Husserlova fenomenologie je věda, zkoumající fenomény našeho vědomí
- snažil se o přeměnu filosofie ve striktní vědu - podle Husserla má naše poznání dogmatický ráz
Epoché je fenomenologická redukce ega.
Fenomén čistý jev, „to, co se samo ukazuje
fenomenologické (transcendentální) vědomí Jádrem časového vědomí je vědomí přítomnosti, která ovšem nemůže být pouze „bodová“
Intencionalita - chápe ji jako podstatu vědomí a snaží se budovat teorii tzv. čistého vědomí bez vztahu k objektivní realitě.
15. Proč se fenomenologie musí věnovat otázce času? Co je jádrem fenoménu čas? Vyložte pojmy retence a protence.
Fenomenologický výklad času
každý prožitek má nějaké trvání
„teď“ jako „přítomnost“, „trvání“; přítomnost jako struktura: retence (podržování uplývajícího), protence (předjímání přicházejícího); retence, protence – zvláštní mody intencionality
jádro fenoménu čas: kdyby neexistovala různá „teď“, nevznikal by čas; retence provádí modifikace různých „ teď“, aniž je modifikované „teď“ cele minulostí
původní vědomí času neuchopuje něco předem daného, nýbrž svým děním čas teprve ustavuje
čas je nutná podmínka ukazování se, nelze o něm tedy říci, že jest, nelze se ani ptát, co je čas
16. Vyložte, proč V případě otázky po bytí jsoucna člověk je na místě tázat se „jak“ a nikoli „co“. Heidegger říká, že člověk je „vržený rozvrh“; vyložte tuto myšlenku.
Heidegger – Bytí a čas
Pobyt se stává ústředním pojmem. Odlišuje zde bytí člověka od velmi odlišného bytí věcí, které se zde pouze vyskytují, kdežto pobyt se ke svému vlastnímu bytí zvláštním způsobem vztahuje: jednak mu vždy již nějak rozumí, jednak mu o ně jde, musí se o ně starat a musí je sám vést. Pobyt je jsoucno, jemuž jde v jeho bytí o toto bytí samo. Pobyt si sám vždy rozumí ze své existence, z možnosti sebe sama buď sebou samým být, anebo nebýt. Pobyt charakterizuje, že žije v možnostech, že jimi sám je, a to tak, že se do nich jednak rozvrhuje, jednak je do nich vržen.
Dasein = Pobyt - označuje specifický způsob bytí člověka a jeho existenci na světě.
Vržený rozvrh
Vyjadřuje tu skutečnost, že tzv. pobyt (lidská podstata) se rozvrhuje (projektuje) ve světě jako ,,vržený", a to vržený ve ,,vrhu bytí", který se chápe jako fatální úděl člověka; pobyt je tedy ,,vržen", a vrženost způsobuje bytí; bytí tak přivlastňuje člověku jeho podstatu, jeho možnosti.