10. Jaké jsou hlavní rysy novověké vědy? Proč novověkou vědu už nemůžeme charakterizovat jako teoretický postoj? Co je „mathéma“ novověké vědy?

• před vznikem experimentální vědy byla filosofie jako teor. postoj strukturovaná jednota různých přístupů ke skutečnosti

Základní určení experimentální vědy: „hypotéza-experiment“, matematizace

• novověká věda ≠ teoretický postoj; tázání se novověké vědy již předpokládá pohybovat se v ohraničeném poli možných odpovědí → novověká věda je metodická

• novověká věda má povahu

• je tu něco, co je na věcech, již před prvním setkáním s nimi známo – MATHÉMA

11. Co je cílem vědy podle Francise Bacona? Jak má taková věda postupovat? Podle jaké metody? Popište tuto metodu.

Francis Bacon je Iniciátor novověkého pojetí poznání, podle kterého je cílem vědy a filozofie zlepšovat podmínky lidského života. Zdůraznil praktický význam vědy, kdy „lidské vědění a moc splývají v jedno.

Metoda Francise Bacona je Nové Organon. On chce svým dílem dát vědcům a filozofům "nový nástroj", který umožní překonání dosavadní vědy a filozofie. Nástrojem je induktivní metoda, která spočívá v postupu od konkrétních dat k obecným závěrům a liší se tak od dosavadní převažující metody dedukce, která spočívá v postupu od obecných zákonitostí ke konkrétním jednotlivostem. Baconova metoda tak klade důraz na empiricky zachytitelná data, na pozorování a experiment a Bacona tak lze považovat za otce moderní vědy.

12. Jaké znáte teorie pravdy? Stručně je popište. Jak rozumíte diktu „Pravda vítězí“ z naší prezidentské vlajky?

pravda - dává smysl našemu poznání, tomu, co říkáme.

1) korespondenční teorie - aby naše myšlenky, výpovědi byly pravdivé, musíme se řídit skutečností - nejhodnotnější teorie

2) konsensuální teorie -  pravdivé je to, na čem se shodneme;

3) koherenční teorie - pravdu říkáme do té doby, dokud nás někdo nepřistihne, že jsme se dostali do rozporu,

4) pragmatická teorie - pravdivé je to, co má pro nás nějaký užitek

Historie hesla pravda vítězí z vlajky

Myšlenka pochází z apokryfní „Třetí knihy Esdráš“, která sice nikdy nebyla součástí biblického kánonu, přesto se ve středověkých latinských biblích často vyskytuje a i husitští kazatelé ji citovali. Třetí kapitola této knihy popisuje hostinu u perského krále Daria. Když si šel král po hostině zdřímnout, dohodli se tři jeho mladí strážci, že každý napíše na lístek, co je na světě nejsilnější. První napsal, že je to víno, druhý, že je to král. Třetí, Žid Zorobabel, napsal, že „silnější jsou ženy, ale nade vším vítězí pravda“. Když se král probudil, svolal královskou radu a nechal mládence jejich názory obhajovat. Poslední Zorobabel mimo jiné říká: „Což není veliký ten, který všechno stvořil, veliká pravda a silnější než všechno?“ „A pravda trvá a sílí, žije a prosadí se na věky věků!“ Když domluvil, všichni volali: „Veliká je pravda a zvítězí!“ Když se ho pak král zeptal, jakou chce odměnu, připomněl mu jeho slib, že znovu postaví Jeruzalém

13. Co je to metodická skepse, jaký je její cíl, postup a výsledek (u r. Descarta). Vyložte pojem res cogitans.

Metodická skepse

Ve své filosofii Descartes používá stejnou metodu jejímž počátkem je pochybování - metodická skepse.

smysl, cíl - nalezení jistého poznání, nezpochybnitelného základu

postup – jistota smyslových poznání i matematických pravd je pochybná

výsledek - jediné, o čem nemohu pochybovat

Res cogitans = věc myslící

Res cogitans je substance myslíci. Descartes nachází v jistotě vlastního myšlení nejvyšší filozofický princip, nejvyšší pravdu, která je nepochybná. Tím je také zdůvodněna nesporná existence duše jako něčeho, co ke svému bytí nepotřebuje níc, co je substancí.