- •1. Co je filosofie? Jaký je rozdíl mezi mytickým a filosofickým způsobem vztahování se ke světu?
- •2. Co je filosofie jako teoretický postoj ke světu? Vůči čemu se takto vymezuje?
- •Vymezuje se ke vztahu myšlení a bytí, vědomí a hmoty. Zkoumá obecné principy a zákony světa, vychází z potřeby racionální metody myšlení o skutečnosti, logiky a teorie poznání
- •3. Vyložte (!) Platónovo podobenství o jeskyni. Pokuste se formulovat otázku (otázky), na kterou (které) toto podobenství dává odpověď.
- •4. Vyložte Platónovu nauku o idejích. Nad vchodem do Platónovy Akademie bylo podle tradice heslo: „Kdožkoli jsi neznalý geometrie, nevstupuj.“ Proč?
- •5. Jaká je souvislost mezi vznikem filosofie a prvních měst typu polis. Jmenujte hlavní rysy duchovního světa polis.
- •6. Vyložte Sókratův koncept „péče o duši“, co je jejím smyslem?
- •7. Vyložte pojmy: ontologie, ontologická diference.
- •8. Jak se u Aristotela uskutečňuje poznání, vymezte je oproti Platónovu pojetí. Čím se u Aristotela vyznačuje vědění, např. Oproti pouhé zkušenosti?
- •9. V jakém vztahu je u Aristotela oblast etiky a politiky? Charakterizujte ctnost (areté) u Aristotela.
- •10. Jaké jsou hlavní rysy novověké vědy? Proč novověkou vědu už nemůžeme charakterizovat jako teoretický postoj? Co je „mathéma“ novověké vědy?
- •11. Co je cílem vědy podle Francise Bacona? Jak má taková věda postupovat? Podle jaké metody? Popište tuto metodu.
- •12. Jaké znáte teorie pravdy? Stručně je popište. Jak rozumíte diktu „Pravda vítězí“ z naší prezidentské vlajky?
- •13. Co je to metodická skepse, jaký je její cíl, postup a výsledek (u r. Descarta). Vyložte pojem res cogitans.
- •14. Nastiňte hlavní myšlenky Husserlovy fenomenologie. Co je epoché, fenomén, fenomenologické (transcendentální) vědomí, intencionalita?
- •15. Proč se fenomenologie musí věnovat otázce času? Co je jádrem fenoménu čas? Vyložte pojmy retence a protence.
- •16. Vyložte, proč V případě otázky po bytí jsoucna člověk je na místě tázat se „jak“ a nikoli „co“. Heidegger říká, že člověk je „vržený rozvrh“; vyložte tuto myšlenku.
- •Vržený rozvrh
5. Jaká je souvislost mezi vznikem filosofie a prvních měst typu polis. Jmenujte hlavní rysy duchovního světa polis.
Polis - město, obec nebo městský stát. Slovo představuje typ starověkého řeckéhoměstského státu, který se vyvinul v archaickém období. Jedná se o předchůdce moderního města i státu.
Kastovně rozdělený svět, aristokracie měla čas na přemýšlení a vědy, živobytí zajišťovala totiž otrocká zvedne práce.
hlavní rysy duchovního světa polis
1. mimořádné postavení slova; slovo je veřejnou rozpravou
2. veřejnost nejdůležitějších projevů společenského života
3. občané si jsou rovní
6. Vyložte Sókratův koncept „péče o duši“, co je jejím smyslem?
Jeho filosofie znamená obrat od materialistického naturalismu k idealismu. Smyslem jeho konceptu je naučit se umění žít
Duše - objev vlastního já a soustředění pozornosti na vnitřní život (duše) vlastní osoby
Sokratova Péče o duši
Filozofie v sokratovské tradici se chápe jako péče o duši. K péči o duši patří již výše zmíněné osvobozování se ze sebeklamu, snaha, abych nezapomněl na smysl a cíl svého života. Jde o rozvoj toho, co dělá člověka člověkem, co je podle antické představy základem našeho lidství, totiž rozumnost a mravnost.
7. Vyložte pojmy: ontologie, ontologická diference.
Ontologická diference - pojem vyjadřující rozdíl mezi jsoucnem a bytím.
jsoucno - všechno, co je, všechny „věci“, „předměty“, „myšlenky“, o kterých jsme přesvědčeni, že jsou, mají charakter přítomnosti, danosti
bytí - jsoucnost jsoucího, „základní“ charakter všech jsoucen
Ontologie je filosofická disciplína, která se zabývá jsoucnem, bytím jako takovým a základními pojmy. Aristotelés pro ni používá označení první filosofie, která je součástí metafyziky a zabývá se nejobecnějšími otázkami.
8. Jak se u Aristotela uskutečňuje poznání, vymezte je oproti Platónovu pojetí. Čím se u Aristotela vyznačuje vědění, např. Oproti pouhé zkušenosti?
Aristoteles – poznání
důraz na smyslové poznání
Cílem poznání jsou pojmy, kterým v realitě odpovídají tvary.
Poznání tvarů není možné bez pozorování mnoha jednotlivých věcí.
Platon - poznání
velice těsně souvisí s problémem bytí, který je rozebrán v jeho podobenství o jeskyni. Tam uvádí, že lidé vlastně žijí ve světě zádní (jeskyně), tj. v každodenní zkušenosti a nevědí nic o vlastním pravém bytí. A tím, že se osvobodí z jeskyně zdání teprve poznají pravé bytí.
Platón tedy rozlišuje oblast zdání a oblast pravého bytí.
S Platónem se Aristoteles zásadně rozchází v tom, že neuznává ideje odloučené od vnímatelných věcí
Vědění:
- termín vědění pro význam „věda“ - „věda“ a „vědění“ se v aristotelské tradici ne vždy rozlišovaly
Zkušenost - Děje se prostřednictvím systézy získaných vjemů
9. V jakém vztahu je u Aristotela oblast etiky a politiky? Charakterizujte ctnost (areté) u Aristotela.
Aristotelova etika
Nástroj je dobrý, když plní svůj úkol, svůj účel, svůj smysl. Podobně i člověk je dobrý, když uskutečňuje své lidství, svou lidskou podstatu (přirozenost).
Politika se řídí určitými pravidly, která jsou spojena s formou vlády, a která je možno použít v každém politickém zřízení.
Ctnost
Ctnost je pro Aristotela střed mezi dvěma krajnostmi. „Středem“ jsou však jen co do zaměření, co do kvality a náročnosti představují vždycky vrchol. Aristotelés rozděluje ctnosti do tří skupin:
etické
dianoetické
poietické