1. Co je filosofie? Jaký je rozdíl mezi mytickým a filosofickým způsobem vztahování se ke světu?

Co je filosofie:

• Filosofie usiluje o racionální poznání celku jsoucí skutečnosti a našeho postavení v něm. Usiluje o poznání základů.

• Neukazuje současné věci na minulosti.

• Filosofie má stejné otázky jako mýtus, či velmi podobné, ale poznání je na rozdíl od mýtu jiné. Mýtická vyprávění nám jsou schopny říci něco, co má mnohem hlubší povahu.

„Vznik“ filosofie

Filosofie jako určitý způsob vztahování se ke světu, pro který je určující rozum, myšlení. Filosofie si klade otázky, na které už před ní odpovídal mýtus.

Vznik filosofie z mýtu:Mýtus – původně tradiční náboženské vyprávění. Mýtus je anonymní. Nevíme, kdo je autorem. Mýtus vysvětluje, jak vznikl svět. Velkou roli hraje minulost – co se děje teď a co se dělo na počátku.

2. Co je filosofie jako teoretický postoj ke světu? Vůči čemu se takto vymezuje?

Filozofie vůči světu zaujímá jiný postoj než „praktický“, na který jsme „my“ – normální smrtelníci zvyklí.

Zaujímá postoj teoretický,ktery poznává procesy s postojem tak, jak jsou samy o sobě. Hrozí nebezpečí, že ztratíme smysl dílčího přemýšlení. Skutečnost nás zajímá jako pravda.

Praktický postoj: spojen s tím, že procesy poznáváme z určitého hlediska. Skutečnost nás zajímá jako dobro

Vymezuje se ke vztahu myšlení a bytí, vědomí a hmoty. Zkoumá obecné principy a zákony světa, vychází z potřeby racionální metody myšlení o skutečnosti, logiky a teorie poznání

3. Vyložte (!) Platónovo podobenství o jeskyni. Pokuste se formulovat otázku (otázky), na kterou (které) toto podobenství dává odpověď.

Jak se dá dojít ke spolehlivému poznání skutečnosti?

V jeskyni hoří oheň, zády k němu sedí otroci a dívají se na zeď na stíny. Otroci si umí předvídat jaký stín je po čem. Pak se ale někdo zvedne a objeví se oheň, který mají v zádech. Vyjde ven a vidí jasné světlo a předměty a zdroj světla = slunce.

• Hrozí, že člověk nebude na zcela nové poznání připraven.

• Ten, kdo se osvobozuje, ten získává se svobodou nějaké nejistoty, ztrácí jistoty.

• Fáze poznání: v temnotě – smyslové poznání (stíny), nahoře – stromy

• Světlo, které je zdrojem poznání. Pesimistický – nové poznání nechceme poznávat, protože přitom něco ztrácíme. Když přistupujeme k novému poznání, musíme se na to připravit.

4. Vyložte Platónovu nauku o idejích. Nad vchodem do Platónovy Akademie bylo podle tradice heslo: „Kdožkoli jsi neznalý geometrie, nevstupuj.“ Proč?

Ideje - řecky eidos nebo ideá, původně obraz. Ideje jsou podle Platóna, formy, rody, obecné rysy bytí. Vězením je náš obvyklý způsob života. Pouhý stín je naše okolí, jak nám je ukazují smysly. Výstup a pohled na věci nahoře znázorňuje vzlet duše do světa idejí. Ideje jsou reálné, jak nám ukazuje podobenství o jeskyni, jedině ony mají pravou (metafyzickou) realitu.

Kdožkoli jsi neznalý geometrie, nevstupuj

• poznání přesahující smyslové vnímání

• Předmět geometrie – poznatelný pouze rozumovým náhledem (když opustíme smyslové vnímání)

Máme poznání založené na skutečnosti a obecných věcech. „Geometrie je ‚duševním‘ krokem k cestě na poznání.“