Bibliografie:
Beneš, Pavel. 2006. Poetika a kulturní identita českého hiphopu. Brno: Masarykova univerzita.
Bennett, Andy. 2005. „In defence of Neo-tribes: A Response to Blackman and Hesmondhalgh.“ Journal of Youth Studies 8 (2): 255-259.
Beau, Marie – Agnes. 2012. „Hip Hop and Rap in Europe: The culture of the urban ghetto’s.“ [online]. Europopmusic [cit. 14.4.2012]. Dostupné z: <http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=en&tl=cs&u=http%3A%2F%2Fwww.europopmusic.eu%2FNewsletters%2FFeatures%2FEuropean_Hip_Hop_Rap.html&anno=2>.
Carrington, Victoria. 2009. „I write, therefore I am: texts in the city.“ Visual communication 8 (4): 409-425.
Conroy, Thomas, Siobhan Brooks. 2010. „Hip-Hop Culture in a Global Context: Interdisciplinary and Cross-Categorical Investigation.“ American Behavioral Scientist 55 (3): 3-8.
Faltýnek, Vilém. 2005. „Afro: Kořeny českého hip hopu jsou v graffiti.“ [online]. Praha: Insight Central Europe [cit. 10.4.2012]. Dostupné z: <http://incentraleurope.radio.cz/ice/article/70059>
Gelder, Ken. Sarah Thornton (eds.). 1997. The Subculture Reader. London: Routledge.
Gelder, Ken (ed.). 2007. Subcultures – volume 3. London: Routledge.
Giddens, Anthony. 1999. Sociologie. Praha: Argo.
Girtler, Roland. 2001. Okrajové sociální kultury. Brno: Masarykova univerzita.
Gold, Harry. 2002. Urban life and society. New Jersey: Pearson Education.
Hamilton, Kathy. Paul Hewer. 2010. „Tribal mattering spaces: social-network sites, celebrity affiliations, and tribal innovations.“ Journal of marketing a management 26 (3-4): 271-289.
Hagedorn, John M. 2005. „The Global Impal of Gangs.“ Journal of Contemporary Criminal Justice 21 (2): 153-169.
Hazelhurst, Kayleen, Hazelhurst Cameron. 1998. Gangs and Youth Subcultures: International Explorations. New Brunswick: Transaction Publishers.
Jandourek, Jan. 2008. Průvodce sociologií. Praha: GRADA.
Janeček, Petr. 2011. Folklor atomového věku. Kolektivně sdílené prvky expresivní kultury v soudobé české společnosti. Praha: Národní muzeum. Fakulta humanitních studií University Karlovy v Praze.
Linhartová, Adéla. 2009. Globalizace a lokalizace hip-hopové kultury. Brno: Masarykova univerzita.
Lucie-Smith, Edward. 1996. Artoday: současné světové umění. Praha: Slovart.
Marada, Radim. 2006. „Změna je život – ale jaký?“ Sociální studia 1 (2): 7-10.
McDonald, Nancy. 2001. The graffiti subculture: Youth, Masculinity and Identity in London and New York. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
McKay, George at al. 2009. Subcultures and new religion movements in Russia and East-Central Europe. Bern: Peter Lang AG, International Academic Publishers.
Muggleton, David. 2000. Inside subculture: The postmodern Mening of Style. New York: Berg.
Musil, Jiří a kol. 2002. Zrod velkoměsta. Praha: Paseka.
Negus, Keith. 1999. Music, Genus and Corporate Culture. London: Routledge.
Neubauer, Tomáš. 2003. „Cože? Hiphop?“[online]. Muzicus.cz [cit 1.5.2012]. Dostupné z: <http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/CozeHiphop~03~cervenec~2003/>
Overstreet, Martina. 2006. In Graffiti we trust. Praha: Mladá fronta.
Poledňák, Ivan. 2000. Úvod do problematiky hudby jazzového okruhu. Olomouc: Univerzita Palackého.
Pyšňáková, Michaela. 2007. „Mainstreamová kultura mládeže.“ Sociální studia 3 (1-2): 237-250.
Pyšňáková, Michaela. 2009. „Konformní nekonfromisté – konceptualizme současné podoby mainstreamové mládeže a její relevance pro sociologii mládeže.“ Sociální studia 5 (3): 57 – 76.
Richardson, Elaine B. 2006. Hiphop Literacies. London: Routledge.
Rose, Tracia. 1994. Black Noise. Rap Music and Black Culture in Contemporary America. Middletown: Wesleyan University Press.
Smolík, Josef. 2010. Subkultury mládeže. Praha: Grada.
Sociologický ústav Akademie věd ČR. 1996. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum.
Snyder, Gregory. 2006. „Graffiti media and the perpetuation of an illegal subculture.“ Crime, Media, Culture 2 (1): 93-101.
Šulerová, Michaela. 2006. „Potenciál a limity městského prostoru.“ Sociální studia 2 (2): 41-63.
Veselý, Karel. 2010. Hudba ohně: Radikální černá hudba od jazzu po hip hop a dále. Praha: BigBoss.
Young, Kevin, Michael Atkinson. 2008. Tribal Play: Subcultural Journeys Through Sport. Bingley: Esmerald Group Publishing.
Zákon č. 40/2009 Sb. Trestní zákoník. In Sbírka zákonů. 9.2.2009.
1 Výzkumy byly založeny na zúčastněném pozorování punkových, skinheadských a metalových subkultur [Janeček 2011: 93].
2 ČSAV – Československá akademie věd.
3 Breakdance je bezkontaktní druh pouličního akrobatického tance.
4 Deejaying – synonymem je toasting, chatting – jedná se o akt, kdy do monotónní melodie improvizovaně promlouvá DJ (osoba pouštějící hudbu)
5 MCing je odvozen od zkratky MC – Master of Ceremonies – Mistr obřadu; v současnosti se spíše používá výraz Microphone Controller nebo Microphone Checker – tj. ten, který drží mikrofon [Smolík 2010: 194].
6 sampler = elektronický hudební nástroj
7 Východní pobřeží zahrnovalo především město New York, západní pobřeží město Los Angeles, jižní Miami, středozápad Chicago a Detroit.
8 nejoblíbenější značkou se stal Gucci
9 Kool Herc – vlastním jménem Clive Cambell – byl podle Rose nejdříve tvůrcem graffiti a breakdance tanečníkem, než se začal věnovat hudbě – rapu [Rose 1994: 51].
10 reggae = jamajský hudební styl
11 V počátcích nahrávání využívali DJ především nahrávky Jamese Browna z 60. a 70. let, ten se s tvůrci rapových podkladů soudil o tantiémy, a soudní při nakonec vyhrál.
12 Samotný výraz rap má v americké angličtině několik smyslů ve dvou významových oblastech – v první oblasti znamená tlachání, debatu nebo kritiku, ve druhé významové oblasti slangově znamená zavraždění, obvinění nebo zatknutí. Pojem rap je také vykládán jako zkratka znamenající Rythmic American Poetery.
13 Podle Neguse byla již od počátku snaha vytěžit z hraní a vystupování nějaký kapitál, například vznikaly amatérské nahrávky, které si mezi sebou interpreti prodávali. Později bylo cílem proniknout do velkých nahrávacích studií, což se nakonec povedlo a hip hop se stal velmi výnosným podnikem [Negus 1999: 84].
14 Globální kriminální ekonomikou je myšlen především mezinárodní obchod s drogami, se kterým jsou členové gangů, vedle ostatní kriminální činnosti, nejvíce spojováni [Hagedorn 2005: 160].
15 Inspirací bylo především asijské bojové umění Kung-fu.
16 Pojem graffiti pochází z latinského slova grafficar, což znamená kresby namalované na zdi
17 Tag je podpis, většinou přezdívkou, kterou si nejen tvůrci graffiti, ale i aktéři ostatních elementů hip hopu, sami vymýšlejí.
18 Ostatní subkultury, se kterými je graffiti také spojováno, jsou především punk nebo fotbaloví chuligáni.
19 Tvůrci beatboxingu jsou schopni ústy napodobit zvuky jako pípání, skřípání, dunění, pískání nebo dokonce zvuky některých hudebních nástrojů (trumpety, rohu apod.).
20 Největší a nejznámější česká soutěž ve slam poetery probíhá v pražském Rock Café a podporují ji mimo jiné Magistrát hl. města Prahy nebo Ministerstvo kultury ČR.
21 Jedním z vlivných hip hoperů, kteří se zapojili do prezidentské předvolební kampaně, byl Jaz-Z, který nahrál telefonický vzkaz voličům, který se pak vysílal v televizních spotech po celých spojených státech [Veselý 2010: 264].
22 Dub je jamajský hudební styl, jedná se o pomalou, melancholicky temnou elektronickou hudbu.
23 Grunge je hudební směr vycházející z hardcore punku a heavy metalu, je charakteristický ostrými zvuky kytary a texty jsou jakýmsi stěžováním si na poměry současného světa.
24 Německo bylo zvyklé po několik desetiletí po druhé světové válce přijímat skrze média americkou kulturu přímo, takže ani zpočátku nemělo tendence americký hip hop nějak přetvářet a rozvíjet v němčině. Na rozdíl od ostatních zemí západní Evropy tedy autentický německý rap vznikl mnohem později [Richardson 2006: 73].
25 V roce 2009 reprezentovala romská hip hopová kapela Gipsy.cz Českou republiku na mezinárodní soutěži Eurovision song Contest v Moskvě.