86. Jaká je nejčastější růstová forma rostlin vyskytující se V travinných ekosystémech?

Hemikryptofyty

87. Jaká sukcesní stádia se nachází na skalních biotopech? (Vyberte všechny správné odpovědi)

Ranně sukcesní stádia

88. V silně podmáčených typech travinných porostů v nížinných polohách rostou hlavně tyto druhy

Zblochan (Glyceria maxima), rákos (Phragmites communis), vysoké ostřice (např. Carex gracilis)

89. Intenzita slunečního svitu a uv záření je na stanovištích horské tundry (ve srovnání se stanovišti nižších poloh):

Vyšší

90. Perloočky

Se živí filtrací vody či dravě, jsou planktonně žijící živočichové

91. Litotelmy jsou

Trvalé nebo dočasné drobné vodní nádrže zadržované v prohlubních skal

82. Pro vodní prostředí je typický/é

Rychlý obrat hmoty a energie, dobře dostupné živiny

83. Makrofyta jsou

Makroskopicky pozorovatelné vyšší cévnaté rostliny, mechorosty a parožnatky

84. Na vrchovištích jsou pro tvorbu organické hmoty limitující všechny jmenované faktory:

Nízké teploty, nízký obsah O2 v půdě, nízké pH a nedostatek živin

85. Therofyty jsou

Jednoleté rostliny – celý životní cyklus proběhne během jediné vegetační sezóny

86. Důležitou podmínkou pro existenci lužních lesů je

Pravidelné nebo občasné zaplavování

87. Mezi opadavé listnaté lesy (sub) kontinentální řadíme

Doubravy a habřiny

88. Charakteristickým znakem tvrdých luhů je

Výrazná patrovitost

89. V horských smrkových lesích se

Jehličí rozkládá jen pomalu a produktem rozkladu je kyselý humus – vznikají podzolové půdy

90. Přirozenými nelesními stanovišti v ČR jsou:

e. písčiny

f. sutě

91. V současné době se intenzivně využívají hlavně louky a pastviny

Na čerstvě vlhkých stanovištích

92. Pro dočasné tůně jsou charakterističtí všichni jmenovaní živočichové

a. žábronožky, listonozi

b. perlorodka, mihule

c. karas, koretra

93. Litorální zóna je:

a. zóna volného moře dále od pobřeží

b. zóna cca 100 - 200 m nad mořským dnem

c. zóna při mořském dnu v deltách velkých řek

d. zóna vrchních cca 100 - 200 m pod hladinou moře

e. pobřežní zóna

94. Ve klimaxových smrkových lesích je vtroušen (vyberte 1)

dub zimní

habr

javor klen

javor babyka

95. Jaká je nejčastější růstová forma rostlin vyskytující se v travinných ekosystémech? (vyberte 1)

a. Epifyty

b. Hemikryptofyty

c. Halofyty

d. Geofyty

96. Skalní výchozy jsou pro vegetaci extrémním prostředím. Zejména vzhledem k: (vyberte všechny správné odpovědi)

a. teplotním výkyvům mezi dnem a nocí

b. vysychavosti

c. odfoukávání písku od kořenů rostlin

d. pozdnímu nástupu vegetačního období

e. zasolení půdy

f. mělkému půdnímu profilu

97. Do kategorie čerstvě vlhkých typ luk a pastvin patří (vyberte jednu z nabízených možností)

a. dvousečné zaplavované louky aluviálních poloh v kolinním a submontánním stupni

b. smilkové porosty

c. eutrofní dvousečné typy luk na hnědozemích a rendzinách

d. vlhkomilné typy travinných porostů

98. Intenzita slunečního svitu a UV záření je na stanovištích horské tundry (ve srovnání se stanovišti nižších poloh): (Vyberte jednu z nabízených možností)

a. Velmi nízká

b. Nižší

c. Nulová

d. Srovnatelná

e. Vyšší

99. Pro vodní prostředí je typický/é (Vyberte jednu z nabízených možností):

a. rychlý obrat hmoty a energie, dobře dostupné živiny

b. pomalu se mění složení biocenóz, obecně je vodní prostředí spíše statické než dynamické

c. složitý transport rozpuštěných látek, vodní organismy musí mít vyvinuty osmoregulační organely

100. V deltách velkých řek v jižní Evropě se často vyskytuje: (Vyberte jednu z nabízených možností)

a. Plameňák růžový (Phoenicopterus roseus)

b. Kachnička mandarínská (Aix galericulata)

c. Berneška bělolící (Branta leucopsis)

d. Labuť velká (Cygnus olor)

e. Kajka mořská (Somateria mollissima)

101. Přechodová rašeliniště jsou zásobována (Vyberte jednu z nabízených možností):

a. výhradně vodou ze srážek

b. minerálně bohatými podzemními prameny nebo povrchovými vodami

c. vzdušnými srážkami a částečně i podzemními prameny

102. Kryptofyty (Vyberte jednu z nabízených možností):

a. čili nadzemní rostliny, mají pupeny na vzpřímených prýtech

b. čili neofyty či zemní rostliny, pupeny jsou pod povrchem půdy na hlízách či oddéncích

c. čili trsnaté rostliny, mají pupeny na povrchu půdy nebo těsně pod ním

d. čili rostliny při povrchu půdy, pupeny jsou těsně nad povrchem půdy

103. Druh se zobákem specielně uzpůsobeným k vybírání semen ze smrkových šišek je: (Vyberte 1)

a. Křivozobec lesní

b. Pěnkava jikavec

c. Tenkozobec opačný

d. Hýl obecný

e. Křivka obecná