Biotransformace toluenu
Toluen je alkylbenzen => přednostní oxidace na alkylovém řetězci, benzenové jádro prakticky neoxiduje
U toluenu vzniká kyseliny benzoová
D
ále
se slučuje s glycinem => benzoylglycinu (látka poprvé
izolované z koňské moči)
Závislost koncentrace vdechované látky na dávce
Koncentrace a účinek je závislý na dávce
U plynné látky je dávka úměrná součinu vdechované koncentrace a času působení
Účinek je pak funkcí koncentrace a času
D = k*c*t U = f(c*tn)
D – dávka, c – koncentrace, t – čas, k – koeficient úměrnosti,
n – jak je látka silně vázaná (0, 1, >1)
pro látky vázané na receptory slabě (snadné uvolnění vydechováním) je cca. n=0
účinek tedy závisí na koncentraci a ne na době vdechování (př. Rajský plyn)
u látek, které se vážou nevratně je n=1 (př. fosgen)
je-li vazba na receptor nevratná a účinek částečně nevratný, je delší doba vdechování horší než velikost koncentrace, tj. n>1 (př. radioaktivní záření)
Průnik kůží do těla
popis kůže
Neporušená lidská kůže tvoří určitou bariéru pro vstup cizorodých látek do těla.
Na jejím povrchu je tenká vrstva keratinizovaných buněk, škára (stratum corneum), pod ní se nachází vrstvy živých buněk, epidermis a dermis.
Kůže netvoří kompaktní celek, je protkána kanálky potních a mazových žláz.
Spodní vrstva, dermis, je prokrvena krevními vlásečnicemi.
Vstup kůží
Po absorpci kůží se látka dostane do krevního oběhu a s krví pak do celého těla. Účinek látky aplikované na kůži může být buď lokální (řada látek kůži dráždí, některé leptají) a nebo systémový, pokud se látka vstřebá. Lipofilní látky mohou procházet přes buněčné membrány epidermálních a dermálních buněk. Na rozdíl od nich hydrofilní látky procházejí kanálky potních a mazových žláz.
Svou roli zde hraje mnoho faktorů, jako např. vlhkost kůže, teplota, věk... Jak bylo naznačeno, kůží mohou procházet jak látky lipofilní, tak hydrofilní. Jsou známy případy smrtelných otrav po absorpci kůží.
Největší bariérou pro vstup cizorodých látek je povrchová vrstva, stratum corneum. Touto vrstvou mohou nejlépe procházet polární aprotická rozpouštědla, jako dimethylsulfoxid, dimethylformamid, a pod. Tato rozpouštědla, zejména dimethylsulfoxid, mohou velmi významně usnadňovat přestup v nich rozpuštěných látek. Ochranné schopnosti kůže jsou výrazně oslabeny, je-li povrchová vrstva porušena. Stačí k tomu i malé oděrky.
Co je to utajený var a jak mu můžeme předcházet?
Děj při destilaci, z důvodu povrchového napětí
na první pohled se látka nevaří, energie se akumuluje, po nějakém čase se nahromaděná energie náhle uvolní,
předcházet mu může tak, že na počátku do varné směsi vložíme varné kamínky nebo za sníženého tlaku vložení kapiláry na dno a vhání se vzduch
Poranění oka
cizí tělísko
zvednout víčko, čistým kapesníkem vyndat, výplach borovou vodou (zapíchnuté předměty se nevyndávají, jen se sterilně kryji => lékař)
poleptání
dlouhé vyplachování vodou nebo fyz.roztokem
Popište nejnižší aldehyd a keton + účinky na člověka
Formaldehyd (CH2O, nejtoxičtější)
Vstup inhalací nebo kůží
karcinogenní a mutagenní účinky, otrava dýchacího ústrojí, dráždivý, zapáchá, způsobuje nevratnou koagulaci bílkovin
Aceton (CH3COCH3, org. rozpouštědlo)
Inhalace (při vyšší koncentraci narkoticky), kůží
Kumuluje se v organismu