
- •Zemědělské systémy I.
- •Ekosystémové pojetí zemědělství – agroekosystémy
- •Agroekosystém
- •Vlastnosti agroekosystémů
- •Voda: Hydrický režim – zajištění transpirace (vypařování vody povrchem organizmu)
- •Rajonizace zemědělské výroby
- •Interakce přírodních podmínek předurčuje vhodnost pro specifické zemědělské využití
- •Vliv zrnitosti složení na půdní vlastnosti
- •Výnosnost půdy
- •Výrobní oblasti a podoblasti
- •Význam lfa
- •Soustavy hospodaření na půdě
- •Výrobnost soustav hospodaření
- •Osevní postupy
- •6. Střídáme zhoršující a zlepšující plodiny
- •Zpracování půdy
- •Význam zpracování půdy
- •1) Základní zpracování půdy
- •2) Předseťová příprava půdy
- •Ochrana rostlin proti škodlivým organismům
- •Výživa rostlin a hnojení
- •Význam výživy rostlin
- •Význam znalosti výživy rostlin
- •Vliv faktorů
- •Využití hnoje
- •Využití kejdy, močůvky a hnojůvky
- •Význam zeleného hnojení
- •Vícesložková hnojiva
- •Variabilní aplikační technologie
- •Využití V praxi
- •Vyčíslení nákladů na hnojení
- •Výživa rostlin se zabývá
- •Význam organických látek
- •Minerální hnojiva 2. Část
- •Vlastnosti
- •Vztahy plodin k vápnění
- •Chov zvířat, domestikace a plemena
- •Plodnost
- •Růst a vývoj - ontogeneze
- •Vývojová stadia
- •Produkce masa
- •Vady masa
- •Produkce mléka
- •Exteriér
Soustavy hospodaření na půdě
Definice: Dlouhodobý způsob využívání zemědělské půdy, zahrnující především:
uplatňovaný systém střídání plodin v osevních postupech
způsoby zpracování půdy
hnojení rostlin, především organické
použití osiv a sadby
uplatňované systémy ochrany proti škodlivým organismům
Historický vývoj:
agricultural (farming) systems – zpracování půdy, cropping systems
Bodennutzungssysteme – systém využívání půdy
V českých zemích
Neolit (5000 – 1800 př. n. l.)
- příchod zemědělství cca před 5500 př. n. l. - osídlování nejúrodnějších oblastí na Moravě, později Polabí a dolní toky Vltavy a Ohře - tvorba kulturní krajiny - časově omezené monokultury pšenice a ječmene - dlouhé úhory - přílohová soustava hospodaření - tvorba prvních plevelných společenstev
Eneolit (3200 – 1900 př. n. l.) - využití tažné síly skotu a dřevěných rádel
1/2 1. tisíciletí - raný středověk v Evropě:
zavedení železa - intenzivní zpracování půdy
používání koní jako tažného prostředku
zlepšení postrojů u koní
rozšíření výroby na chudší stanoviště nutnost vyprodukovat více z jednotky plochy zkracování přílohu
pomalý vznik „osevního postupu“ včleněním úhoru do systému obhospodařování půdy vznik „původních úhorových soustav“
Vznik (trojhonného) trojpolního systému hospodaření - v Evropě v 13. – 14. století - dosažení vyšší produkce z celkové plochy - provázeno snížením výnosu - vyšší pracnost při obhospodařování - zlepšení zápřahu koní, kování kopyt - rozšíření záhonového pluhu, bran
Funkce úhoru: - výrobně technická - společenská:
obůrová vázanost (Flurzwang)
záhumenky (záhumenice)
plužina obce
Historie zemědělských soustav - pozdní středověk – novověk – raný kapitalismus
zavedení pluhu
postupné rozdělování úhoru do stran
zavádění leguminóz a okopanin
zlepšení úhorové soustavy
Norfolkský osevní postup:
Jetelovina (leguminóza)
Ozimá obilnina
Okopanina (brambory, vodnice)
Jarní obilnina
Přínosy zavedení střídavých soustav hospodaření - o plochu úhoru se zvýšila obdělávaná půda - rozšíření sortimentu plodin - ústup od pasení zvířat – pokles stavu ovcí, zvýšení stavu skotu - budování stájí – využití stájových hnojiv - využití hnojiv na orné půdě
Výrobnost soustav hospodaření
ryzí trojhonná 6 – 8 OJ/ha
zlepšená trojhonná 10 – 15 OJ/ha
střídavé hospodaření 20 – 30 OJ/ha
Typy intenzivních soustav hospodaření
Mnohostranné - obilnářsko-řepařské s chovem prasat - obilnářsko-kukuřičné s výkrmem prasat a drůbeže - obilnářsko-bramborářské s chovem skotu - obilnářsko-bramborářské lihovarské - obilnářsko-pícninářské s pastvou skotu - volná hospodářství tržního charakteru
specializované - mlékařské blízko měst - výdojná hospodářství s nákupem jalovic - pastevní s odchovem plemenného dobytka - výkrm prasat - šlechtění osiv a množení - pěstování travních semen - chmelařské, vinařské, ovocnářské, zelinářské - hospodaření bez dobytka
Historie zemědělských soustav - 20. st. – parní oračky, zavedení traktorů - období po 2. světové válce – další intenzifikace výroby (pokrok šlechtění, nové analytické metody ve výživě rostlin, vývoj pesticidů, vývoj nářadí pro zpracování půdy a sklizeň), odliv pracovníků ze zemědělství - 80. léta – zvýraznění ekologických a sociálních hledisek, integrovaná výroba, ekologické zemědělství, low-input zemědělství, trvale udržitelné zemědělství
- Konec 20. století - současnost
zvýraznění ekologických a sociálních hledisek – ochrana vodních zdrojů, půdy, ...
kvalita (quality) a bezpečnost (safety) potravin
„traceability“ – dokumentace původu potravin
integrovaná výroba
ekologické zemědělství
specializace podniků
produkce „energetických“ plodin
Současný stav hospodaření na půdě - pokles stavu skotu - klesají plochy víceletých pícnin (zeslabený zúrodňující a odplevelující účinek) - nízká spotřeba krmných obilovin = nízká poptávka = extenzita pěstování - extenzita na loukách a pastvinách - nárůst ploch olejnin - rostoucí problémy s chorobami, škůdci a pleveli - problémy se zaplevelujícími rostlinami
Vznik podniků bez chovu skotu - orientace na tržní plodiny - zjednodušení osevních postupů - změny v bilanci organických hnojiv - zvýšená závislost na pesticidech - zvýšení dávek hnojiv