Aktivní

Vysvětlete pojmy daň, odvod, poplatek, clo, sociální pojistné a sankční platby.

• Daň je zákonem stanovená platba:

• nenávratného charakteru;

• neúčelová;

• neekvivalentní;

• vybíraná správci daně ve prospěch veřejných rozpočtů;

• u které se zpravidla mění forma vlastnictví peněz.

• Odvod je zákonem stanovená platba:

• nenávratného charakteru;

• neúčelová;

• neekvivalentní;

• vybíraná správci daně ve prospěch veřejných rozpočtů;

• u které se zpravidla nemění forma vlastnictví peněz.

Clo je zákonem stanovená platba :

• nenávratného charakteru;

• neúčelová;

• neekvivalentní;

• vybíraná správci cla při dovozu, průvozu a vývozu zboží ve prospěch veřejných rozpočtů;

• u které se zpravidla mění forma vlastnictví peněz;

• zajišťující zájem státu na kontrole dovozu, vývozu a průvozu zboží;

• jíž stát odčerpává část prodejní ceny výrobku s přesunutím celního břemene na koupěschopnou poptávku, a to při přechodu zboží přes hranice;

• která je nástrojem obchodní politiky státu;

• která má cenotvornou funkci;

• která může být regulátorem domácí spotřeby.

Sociální pojistné je zákonem stanovená platba :

• nenávratného charakteru;

• účelová (případně neúčelová);

• neekvivalentní;

• vybíraná správou sociálního zabezpečení ve prospěch veřejných rozpočtů;

• u které se zpravidla mění forma vlastnictví peněz.

Sociální pojistné zahrnuje :

• pojistné na důchodové pojištění;

• pojistné na nemocenské pojištění;

• příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Pojistné se stanovuje v % z tzv. vyměřovacího základu zaměstnance, zaměstnavatele nebo OSVČ.

Sankční platby zahrnují :

• pokuty;

• penále;

• zvýšení daně;

• úroky z prodlení.

Uveďte a vysvětlete klasifikaci daní.

• Z hlediska směru dopadu daňového břemene rozlišujeme daně :

  • přímé (daně z příjmů, daň z nemovitostí, daň silniční, daň dědická, daň darovací a daně z převodu nemovitostí);

  • nepřímé (daň z přidané hodnoty, daně spotřební, daně ekologické).

• Z pohledu zdaňovaného objektu rozlišujeme přímé daně :

  • důchodového typu;

    • Přímé daně důchodového typu zdaňují proměnlivý základ daně (příjem, výnos, zisk, úrok, dividendy) v čase.

  • majetkového typu.

    • Majetek ve:

      • ve vlastnictví;

      • v držbě (provozu);

      • v převodu (přechodu) vlastnických práv z jednoho subjektu na jiný subjekt z důvodu :

        • dědění;

        • darování;

        • převodu (prodeje).

  • Podle schopnosti zohlednění platební kapacity poplatníka rozlišujeme :

• daně osobní (adresné, respektují důchodovou situaci poplatníka)

• daně in rem (se platí bez ohledu na platební kapacitu poplatníka)

40. Vysvětlete pojmy objekt daně, předmět daně, subjekt daně, základ daně, nezdanitelné části a slevy na dani.

• Daňovým objektem je veličina (příjem, přidaná hodnota, pozemek, stavba, spotřeba piva, vína aj.), ze které se daň vybírá. Obecně lze objekt zdanění rozdělit na 4 skupiny :

• hlava;

• majetek;

• důchod;

• spotřeba.

• Daňové subjekty jsou osoby, které jsou povinny odvádět nebo platit daň.

  • Poplatník, Plátce daně, právní nástupce

• Základ daně je veličina, ze které se prostřednictvím sazby daně vybírá daň.

• Základ daně je vyjádřen v měřitelných jednotkách, a to :

  • v peněžních jednotkách

  • ve fyzických jednotkách

• V daňových systémech vyspělých zemí lze využít daňového instrumentu v podobě tzv. nezdanitelných částek, které lze od základu daně odečíst a které tak snižují základ daně.

• Solidaristické prvky se též uplatňují ve slevách na dani, které snižují výslednou daňovou povinnost poplatníka.

41. Vysvětlete, co je to zdaňovací a zálohové období, uveďte délku zdaňovacího období u jednotlivých daní.

• Zdaňovací období je časový úsek, za který obvykle daňový poplatník nebo plátce daně vypočítá svoji daňovou povinnost a podává správci daně daňové tvrzení. Období jsou stanovena převážně jako:

  • kalendářní rok;

  • hospodářský rok;

  • období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku;

  • účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců;

  • kalendářní čtvrtletí;

  • kalendářní měsíc;

  • není stanoveno.

• Kalendářní rok je zdaňovacím obdobím u poplatníků daně z příjmů fyzických a právnických osob, silniční daně, daně z nemovitostí.

• Hospodářský rok je zdaňovacím obdobím pouze u některých poplatníků daně z příjmů právnických osob.

• Období od rozhodného dne fúze … je zdaňovacím obdobím pouze u některých poplatníků daně z příjmů právnických osob.

• Účetní období je zdaňovacím obdobím pouze u některých poplatníků daně z příjmů právnických osob.

• Kalendářní čtvrtletí je zdaňovacím obdobím u plátců daně z přidané hodnoty, pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 mil. Kč.

• Kalendářní měsíc je zdaňovacím období u :

  • plátců spotřebních daní;

  • plátců DPH, u nichž obrat dosáhl 10 mil. Kč, anebo dosáhl 2 mil. Kč, a plátce si zvolil jako zdaňovací období měsíc;

  • plátců ekologických daní (daně z pevných paliv, daně z elektřiny, daně ze zemního plynu a některých dalších plynů).

• Zálohové období je definováno jako:

  • od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období,

  • do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období

• Záloha je povinná platba, kterou je povinen daňový poplatník platit v průběhu zálohového období, jestliže skutečná výše za toto období není ještě známa.

• U daně z příjmů je zálohové období od 1. dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.

• U silniční daně je zálohové období 3 nebo 2 měsíce, neboť zálohy jsou splatné do 15.4. (za měsíce I,II,III), 15.7. (za měsíce IV,V, VI), 15.10. (za měsíce VII, VIII, IX) a 15.12. (za měsíce X, XI).

42. Jaké znáte techniky výběru daně a způsoby placení daně ?

    • prostřednictvím přiznání k dani pod majetkovou odpovědností poplatníka nebo plátce daně;

    • srážkovou daní, tzn. prostřednictvím plátce daně zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně;

    • prostřednictvím paušální daně stanovené správcem daně na základě žádosti poplatníka;

    • zajištěním daně;

    • splátky daně;

    • případně kombinací uvedených technik výběru daně.

43. Jaká znáte zákonná pravidla (zásady) pro daňové řízení ?

    • zákonnost;

    • zákaz zneužití pravomoci;

    • přiměřenost úkonů správce daně;

    • rovnost procesního postavení osob zúčastněných na správě daní;

    • vzájemná součinnost a spolupráce správce daně a daňového subjektu;

    • rychlost;

    • hospodárnost;

    • volné hodnocení důkazů správcem daně;

    • zásada materiální pravdy;

    • neveřejnost;

    • mlčenlivost.

44. Jaké znáte etapy správy daní ?

    • registrační řízení;

    • nalézací řízení;

    • vyměřovací řízení;

    • doměřovací řízení;

    • placení daní;

    • evidence daní;

    • vybírání daní;

    • vymáhání daní

45. Vysvětlete, co je to daňová incidence, jaké má důsledky a účinky, jakým způsobem dopadá daň na subjekty.

• Teorie daňové incidence se zabývá problematikou související s dopadem a přesunem daňového břemene na určité subjekty trhu.

• Zdaňování jednotlivých objektů daně má závažné ekonomické důsledky a účinky, které mohou být

• makroekonomické (vliv na ekonomický růst, zaměstnanost a cenovou hladinu);

• mikroekonomické (vliv na rozdělování důchodů a efektivnost využívání zdrojů).

• Daň obecně dopadá na subjekty dvěma způsoby, a to :

• ze zákona – tzv. zákonný dopad daně;

• skutečně (tj. až po daňovém přesunu) – tzv. skutečný (efektivní) dopad daně.

Vysvětlete, co je to daňový přesun a jaké znáte jeho formy.

• Daňový přesun představuje proces, v rámci něhož se daň pohybuje z místa výběru (z místa zákonné incidence, tj. od jednoho subjektu) do místa odběru (do místa ekonomické incidence, tj. ke druhému subjektu).

• Subjekty trhu usilují o to, aby, pokud je to možné, odsunuly daňové břemeno od sebe co nejvíce, např. :

  • podnikatel se snaží zvýšením ceny přenést daň nepřímo na kupujícího (zákazníka, spotřebitele);

  • majitel domu daň z kapitálového výnosu domu na nájemníka;

  • věřitel daň z úroku na dlužníka;

  • dělník daň ze závislé činnosti (z pracovního výnosu, mzdy) na zaměstnavatele.

• Rozeznáváme 2 formy daňového přesunu, a to :

• přesun dopředu;

• přesun dozadu.

47. Uveďte typologii daňových přesunů.

• typologie daňových přesunů, Vybíhal 1995) :

  • parciální (částečný), kdy zvýšení ceny (Ck) pro kupující (spotřebitele, odběratele) je menší než velikost navýšené daně (Δd), tj. Ck < Δd;

  • plný, kdy se velikost navýšené daně plně (ze 100 %) promítla do zvýšení ceny, tj. Ck = Δd;

  • převislý (neúnosný), kdy cena pro kupující (spotřebitele, odběratele) vzrostla o vyšší částku než činila velikost navýšené daně, tj. Ck > Δd;

  • nulový, kdy k přesunu velikosti navýšené daně na kupující (spotřebitele, odběratele) vůbec nedojde.

48. Uveďte, které faktory ovlivňují velikost a směr daňového přesunu a dopadu.

    • pružnost nabídky;

    • pružnost poptávky;

    • charakter trhu (konkurenční, monopolní, oligopolní);

    • míra otevřenosti ekonomiky;

    • význam (váha) zdaněného trhu;

    • časový faktor (časový horizont, v němž se důsledky přesunu sledují);

    • rozsah odvětví postižených navýšením daně.

49. Uveďte charakteristiku veřejných výdajů.

    • prostřednictvím veřejných výdajů se financují veřejné potřeby (netržní činnosti státu a územní samosprávy);

    • jednotlivé činnosti se zabezpečují a financují prostřednictvím institucí a organizací, které stát zřizuje;

    • veřejné výdaje jsou nástrojem financování potřeb těchto institucí (nákladů na jejich činnosti);

    • narůstá podíl cílených veřejných projektů a veřejných výdajových programů ve struktuře výdajů (nástroj zvýšené hospodárnosti a účinnosti);

    • na významu narůstá spolupráce se soukromým sektorem, resp. spolufinancování projektů (PPP a jiné formy);

    • typická je výrazná dynamika růstu veřejných výdajů, i přes nižší efektivnost veřejných výdajů;

• v oblasti veřejných výdajů jsou naplňovány především alokační, redistribuční a stabilizační funkce veřejných financí;

• pokračuje výdajová decentralizace a zvyšuje se podíl alokačních výdajů na celkových veřejných výdajích;

• redistribuční výdaje jsou objemově významné především ve státním rozpočtu;

• roste dluhová služba v důsledku zvyšování deficitů veřejných rozpočtů (výdaje + úroky).

50. Vysvětlete ukazatel elasticity veřejných výdajů.

    • vyjadřuje změnu veřejných výdajů (VV) ke změně HDP mezi obdobími

    • E > 1 veřejné výdaje rostou rychleji než HDP

    • E = 1 vývoj veřejných výdajů je stejný jako HDP

    • E < 1 dynamika růstu veřejných výdajů je menší než u HDP

51. Uveďte klasifikaci (členění) veřejných výdajů.

• Veřejné výdaje členíme z druhového hlediska rozpočtové skladby na :

• Běžné

  1. neinvestiční nákupy, výdaje na mzdy, apod.

  2. neinvestiční transfery :

     • podnikatelským subjektům;

     • neziskovým organizacím;

     • obyvatelstvu;

     • jiným rozpočtům;

     • mimorozpočtovým fondům.

  3. placené úroky;

  4. neinvestiční půjčky.

• Kapitálové

  1. investiční výdaje;

  2. nákup akcií, majetkových podílů, apod.;

  3. kapitálové transfery

     • podnikatelským subjektům;

     • neziskovým organizacím;

     • jiným rozpočtům;

     • mimorozpočtovým fondům;

  4. investiční půjčky;

  5. splátky půjček, ostatní výdaje, apod.

52. Vysvětlete Wagnerův zákon a teorii prahových efektů.

• Wagnerův zákon

  • podíl veřejných výdajů na národním důchodu roste s růstem důchodu na 1 obyvatele (s hospodářským rozvojem země)

• Teorie prahových efektů (Peacock, Wiseman)

  • daň je chápána jako fiskální náklad i oběť za rozvoj veřejného sektoru;

  • jaké je maximální možné daňové zatížení, které je společnost ochotna nést kvůli růstu veřejných výdajů;

  • růst veřejných výdajů může být poplatníkům zdůvodněn např.ve vztahu k vlivu určitých krizových jevů (válka, živelné pohromy, hospodářská krize a nutné dlouhodobé obnovy země);

  • zvyšuje se práh zdanění;

  • po skončení krizové situace se zpravidla mění struktura veřejných výdajů

  • vývoj veřejných výdajů má charakter skoků;

  • na vývoj veřejných výdajů mají vliv i změny preferencí občanů.

53. Vysvětlete, co je to teorie stupňovitého růstu.

    • na růst veřejných výdajů mají vliv technologické změny, které jsou stále finančně náročnější;

    • prioritně však nejprve ovlivňují růst nákladů v soukromém sektoru, s určitým časovým zpožděním ve veřejném sektoru;

    • roste podíl veřejných statků ve struktuře spotřebitelské poptávky.

54. Vysvětlete Baumolův zákon.

    • růst produktivity práce v soukromém sektoru způsobuje růst mezd;

    • zaměstnanci veřejného sektoru usilují o růst mezd ve veřejném sektoru (i když je ve veřejném sektoru produktivita práce nižší);

    • při nižší elasticitě poptávky po veřejných statcích náklady na jednotku výkonu ve veřejném sektoru neustále rostou

55. Vysvětlete teorii ekonomie blahobytu (Pigou).

    • teorie je spjata s vymezením funkce státu a s teoretickým rozpracováním redistribuční funkce veřejných financí;

    • stát má zajistit určitou životní úroveň všem občanům (i sociálně slabším vrstvám obyvatel);

    • stát na sebe přebírá odpovědnost za zabezpečování některých potřeb obyvatelstva, sociálních jistot (např. podpora rodin s dětmi)

    • zvyšují se veřejné výdaje na sociální zabezpečení

56. Vysvětlete, co jsou to veřejný projekt a veřejná zakázka.

• Veřejný projekt

  • je systémový návrh alokace veřejných zdrojů, který má zpravidla charakter investiční akce

  • Z věcného hlediska má formu materiálního nebo duchovního produktu (veřejného statku) s předem zadanými společenskými cíli, přínosy a očekáváním.

  • O způsobu alokace se rozhoduje obvykle v procesu veřejné volby. Veřejný projekt je tedy budoucí zamýšlenou akcí, časově termínovaným záměrem, resp. plánem, jehož součástí je finanční ohodnocení. Na základě tohoto ohodnocení je hledán způsob, jak ve formě investiční akce uspokojit určité veřejné potřeby.

• Veřejná zakázka

  • je z právního hlediska „úplatná smlouva uzavřená mezi zadavatelem a vybraným uchazečem, jejímž předmětem jsou dodávky, provedení prací nebo poskytování služeb

  • Z ekonomického hlediska jde o veřejnou zakázku tehdy, když je v procesu veřejné volby rozhodnuto, že daná potřeba bude uspokojována ve formě veřejného statku a financována z veřejných zdrojů. Pak dochází k realizaci této společenské potřeby ve formě veřejné zakázky.

  • Návrh na uzavření smlouvy, doložený doklady požadovanými v zadání veřejné zakázky, se nazývá nabídka. Součástí nabídky je nabídková cena, kterou uchazeč navrhuje zadavateli za splnění veřejné zakázky ve své nabídce.

  • Uchazečem o nabídku může být tuzemská nebo zahraniční osoba, popř. více těchto osob společně, která předložila:

57. Uveďte, kdo může být zadavatelem veřejné zakázky.

    • kapitoly státního rozpočtu nebo územně správní celky (např. ministerstva, jiné správní úřady, statutární města, hlavní město Praha včetně městských obvodů a městských částí, dále pak Úřad vlády ČR,

    • Nejvyšší kontrolní úřad, státní zastupitelství, státní fondy, České dráhy, Česká televize, Český rozhlas a další právnické osoby působící ve veřejném sektoru);

    • výrobce, přepravce nebo distributor pitné vody, elektrické energie, plynu nebo tepla, který je dodavatelem do veřejných sítí, provozovatel veřejných dopravních sítí a poskytovatel služeb veřejnosti v oblasti železniční, tramvajové, trolejbusové nebo autobusové dopravy a lanových drah, provozovatel kanalizačních sítí a čističek odpadních vod, pokud poskytují služby veřejnosti;

    • obchodní společnost provádějící průzkum ropy, plynu, uhlí nebo jiných paliv;

    • provozovatel letišť a přístavů;

    • zdravotní pojišťovna, nebo

    • právnická nebo fyzická osoba, která k úhradě zakázky, která je veřejnou zakázkou ve smyslu úplatné smlouvy uzavřené mezi dodavatelem a vybraným uchazečem, jejímž předmětem jsou dodávky, provedení prací nebo poskytování služeb, použije prostředky státního rozpočtu, státních fondů, příspěvků mezinárodních organizací, rozpočtů okresních úřadů nebo rozpočtů územních samosprávných celků.

58. Vysvětlete, co je to souběžná a zadávacího lhůta u veřejných zakázek.

• Soutěžní lhůta je lhůta, ve které lze podávat nabídky. Tato doba nesmí být kratší než 36 kalendářních dnů. Soutěžní lhůta začíná běžet dnem vyhlášení obchodní veřejné soutěže v obchodním věstníku a končí dnem a hodinou otevírání obálek s nabídkami.

• Zadávací lhůta je doba stanovená zadavatelem v podmínkách soutěže počtem kalendářních dní, přičemž jde o dobu, po kterou jsou uchazeči vázáni svými nabídkami. Stanovuje se jednotně pro všechny uchazeče s tím, že pro uchazeče na 1. až 3. místě se až do doby uzavření smlouvy prodlužuje.

• Zadavatel je povinen uzavřít příslušnou smlouvu do 30 dnů od uplynutí zadávací lhůty vyhlášené v podmínkách soutěže.

• Zadávací lhůta činí bez prodloužení maximálně 90 kalendářních dní a začíná běžet dnem otevírání obálek a končí dnem rozeslání oznámení o výběru nejvhodnější nabídky.

59. Uveďte a vysvětlete základní metody nákladově outputového ohodnocení veřejných projektů.

    • analýza minimalizace nákladů (CMA);

    • analýza nákladů a přínosů (CBA);

    • analýza efektivnosti nákladů (CEA);

    • analýza užitečnosti nákladů (CUA

60. Vysvětlete podstatu veřejné volby.

• Ve veřejném sektoru je řada věcných a finančních rozhodnutí předmětem politického rozhodnutí. Jejich podstatou je, že v rámci demokratických politických procesů občané hlasují a na základě většiny dosažených hlasů je rozhodováno o všech problémech, o kterých nelze rozhodovat tržní cestou.

• Veřejné záležitosti se rozhodují na základě veřejné volby. Tato rozhodnutí mají dopady na všechny zúčastněné subjekty, tj. na občany (státu, kraje, obce), na daňové poplatníky, na ekonomické subjekty (firmy) a na zájmové (nepodnikající) subjekty. Účastníkem těchto vztahů je i byrokracie (subjekt související s existencí státu). Každý ze zúčastněných subjektů má své vlastní cíle a preference (odlišné), o jejichž realizaci usiluje v rámci veřejné volby a veřejných výdajů.

61. Vysvětlete, čím se zabývá teorie veřejné volby.

    • jak se projevují názory a preference jednotlivců na fiskální otázky (objem rozpočtu, rozsah a struktura veřejných výdajů, míra veřejného dluhu, výše daní) a na veřejný sektor a jeho činnost;

    • jak integrovat a transformovat individuální preference voličů do kolektivního rozhodnutí;

    • jak efektivně rozhodují vlády (státu, kraje, obce) o veřejných záležitostech.

62. Jaké znáte 2 základní formy volebního procesu ?

    • přímá demokracie,

    • reprezentativní demokracie.

63. Popište jednotlivé fáze rozpočtového procesu u státního rozpočtu.

    • sestavení návrhu rozpočtu a práce s ním spojené;

    • projednání a schválení rozpočtu v zákonodárném sboru;

    • problematika změny rozpočtů;

    • realizace státního rozpočtu;

    • naplnění kontrolní funkce během rozpočtového období;

    • (postrozpočtová kontrola plnění rozpočtu.

64. Vyjmenujte instituce správy zdrojů státního rozpočtu.

    • Poslanecká sněmovna a Senát;

    • Vláda;

    • Ministerstvo financí a další kapitoly státního rozpočtu;

    • Finanční orgány (finanční ředitelství a finanční úřady);

    • Celní orgány (celní ředitelství a celní úřady);

    • Orgány správy sociálního zabezpečení;

    • Všeobecná zdravotní pojišťovna a další veřejné pojišťovací instituce;

    • Nejvyšší kontrolní úřad.

65. Uveďte principy Evropské charty místních samospráv.

    • Teoretické premisy teorie veřejných financí se promítly do konkrétních zásad financování regionální samosprávy a jsou ztělesněny v dokumentu zvaném Evropská charta regionální samospráv

    • Jde o mezinárodní úmluvu, která vytváří společný evropský standard pro zajištění a ochranu práv místní samosprávy a zavazuje smluvní strany, aby aplikovaly její základní pravidla zaručující politickou, správní a finanční nezávislost územní samosprávy.

66. Uveďte principy sociálního zabezpečení.

    • univerzalita (všeobecnost);

    • uniformita (rovnost, stejná pravidla);

    • komplexnost (úplnost), zabezpečení občana v různých situacích;

    • adekvátnost (přiměřenost) dávek a služeb;

    • sociální garance (v mezních životních situacích);

    • sociální solidarita (přerozdělení ve prospěch chudých);

    • sociální spravedlnost;

    • participace (odpovědnost občana při řešení důsledků svých sociálních událostí).

67. Uveďte, jaké znáte modely sociálního zabezpečení.

    • model sociálního pojištění

      • důchodovou;

      • nemocenskou;

      • úrazovou;

      • pojištění v nezaměstnanosti;

      • zdravotní péče;

      • sociální péče;

      • pomoc rodině. Model sociální pomoci (anglosaský, liberální model) :

      • využíval metody sociální pomoci;

      • vylučoval metody sociálního pojištění ;

      • vylučoval metody státního zaopatření;

      • sociální zabezpečení se týkalo jenom prokazatelně potřebných obyvatel.

    • model sociální pomoci.

      • využíval metody sociální pomoci;

      • vylučoval metody sociálního pojištění ;

      • vylučoval metody státního zaopatření;

      • sociální zabezpečení se týkalo jenom prokazatelně potřebných obyvatel.

68. Uveďte základní finanční metody realizace sociálního zabezpečení.

    • povinné spoření;

    • soukromé pojištění;

    • podnikové zaopatření;

    • průběžný systém sociálního pojištění;

    • státní zaopatření;

    • sociální pomoc

69. Uveďte, jaké znáte základní systémy sociálního zabezpečení

    • Model sociálního zabezpečení –zásluhovost, sociální solidarita

    • Model sociální pomoci – univerzální dávky a zásluhové

70. Uveďte hlavní příčiny problémů tzv. průběžného systému.

    • systém nemotivuje občany k vlastním úsporám na důchod;

    • je faktorem ovlivňujícím deficit veřejných rozpočtů;

    • nepříznivá ekonomická situace (hospodářská recese a krize) snižuje zdroje krytí dávek;

    • roste počet obyvatel v poproduktivním věku (tzv. stárnutí obyvatel)

    • v některých zemích klesá náhradový poměr;

    • rostou náklady institucí, které poskytují sociální a zdravotní služby, především v důsledku technického a technologického pokroku;

    • roste tlak na růst povinného pojistného na sociální zabezpečení;

    • prohlubuje se nízká tvorba pracovních míst;

    • nízké úspory domácností pro zabezpečení ve stáří;

    • populismus politických stran.

71. Uveďte hlavní příčiny problémů tzv. fondového systému.

    • defraudace (vytunelování) kapitalizovaných fondů;

    • riziko špatného investování;

    • znehodnocení úspor inflací;

    • vysoké náklady na vytváření rezerv (tzv. správní výdaje);

    • vícenáklady na dozor nad hospodařením a intenzita dozoru;

    • pozitivním prvkem je posilování odpovědnosti jednotlivce a jeho motivace ke spoření na stáří.

72. Uveďte, jaké znáte důchodové systémy podle penzijní teorie.

    • průběžný systém;

      • dávkově definovaný systém;

      • příspěvkově definovaný systém.

    • důchodový systém daňový;

    • rovný důchod;

    • systém opt-out.

73. Vysvětlete systém rovného důchodu a systém opt-out.

    • Systém rovného důchodu

      • téměř stejnou výši důchodu pro pojištěnce;

      • nižší sazby důchodového pojištění;

      • nárok vzniká po splnění tzv. minimální doby pojištění a rozhodného věku pro odchod do důchodu;

      • jednoduchý výpočet důchodu;

      • bývá doplněn individuálním spořením s využitím principu zásluhovosti (zejména u bohatších vrstev společnosti).

    • Systém opt-out

• je založen na principu vyvázání se z veřejného pilíře ve prospěch fondového systému (penzijního pojištění);

• vyhovuje pojištěncům s vysokými příjmy (posílení zásluhovosti);

• ohrožuje deficitnost veřejného pilíře.

74. Uveďte, co se všechno zahrnuje do sociálních výdajů (podle metodiky EU).

    • veřejné výdaje na sociální zabezpečení, a to výdaje na :

      • zdraví, zdravotní péči, invalidní důchody a nemocenské dávky;

      • starobní a pozůstalostní důchody (sirotčí, vdovské, vdovecké);

      • rodinu (přídavky na děti, rodinné dávky manželce a manželovi);

      • podpory v nezaměstnanosti, výdaje na aktivní zaměstnanost;

      • podporu bydlení;

      • sociální pomoc;

    • výdaje na vzdělání;

    • výdaje na podporu spoření;

    • daňové výdaje (slevy na daních).

75. Vysvětlete, co jsou to tzv. nárokované dávky sociálního zabezpečení a které mezi ně patří (klasifikace).

    • dávky zásluhové mající peněžní formu; jsou stanoveny na principu ekvivalence, jejich výše je závislá na předchozím příjmu (dávky nemocenského pojištění, starobní důchody, pozůstalostní důchody);

    • dávky univerzální jsou poskytovány jako plošné, netestované na příjmy a mají podobu peněžní (přídavky na dítě, rodičovský příspěvek, porodné) nebo naturální (zdravotní péče včetně léčiv a zdravotnického materiálu);

    • dávky individualizované poskytované podle určitého kritéria (podle životního minima, průměrné mzdy, sociální potřebnosti) pouze potřebným občanům v individuální výši jako tzv. dávky adresné, a to v peněžité formě (např. přídavky na děti, podpory v nezaměstnanosti);

    • dávky kombinované, tj. zčásti zásluhové, zčásti univerzální, přičemž se respektuje kombinace principu ekvivalence s principem solidarity;

    • sociální služby jsou smíšeným veřejným statkem poskytovaným podle kritéria potřebnosti, nejčastěji poskytovanými veřejnoprávními neziskovými organizacemi zřizovanými subjekty územní samosprávy, ale i soukromoprávními organizacemi z titulu konkurence, vyšší hospodárnosti či kvality poskytovaných služeb.

76. Uveďte, na jakých principech je založena zdravotní politika státu.

    • právo na ochranu zdraví;

    • právo na zdravotní péči;

    • princip rovnosti v právech;

    • podporování pozitivních externalit;

    • prevence, diagnostiky a léčby a následné péče o zdraví;

    • při zdůraznění individuální odpovědnosti občana v péči o své zdraví

77. Uveďte, jaké znáte způsoby plateb zdravotních pojišťoven.

    • paušální platba na pacienta (podle počtu evidovaných pacientů);

    • kapitační platby (na základě smlouvy lékaře s pojišťovnou na určitý dohodnutý počet registrovaných pacientů bez ohledu na nemocnost);

    • kapitačně-výkonový způsob využívající bodový systém ohodnocení náročnosti ošetření či léčby

78. Dávky důchodového pojištění, druhy důchodů a jejich struktura.

    • Státní výdajový program důchodového zabezpečení zahrnuje transfery obyvatelstvu ve formě přímých a nepřímých (odvozených) důchodů.

    • Důchody přímé jsou vyměřeny na základě doby pojištění a výše výdělku oprávněné osoby.

      • Starobní

      • Plný invalidní

      • Částečný invalidní

    • Odvozené důchody se stanovují z přímého důchodu, který pobíral zemřelý nebo na který měl nárok.

      • Vdovský

      • Vdovecký

      • sirotčí

    • Výše důchodu se stanoví měsíčně v celých Kč a skládá se ze 2 složek, a to:

      • základní výměra (2330 Kč)

      • procentní výměra

79. Uveďte rozhodné období pro dávky důchodového pojištění a vysvětlete, jak se stanoví roční vyměřovací základ pro účely výpočtu důchodu.

    • Rozhodné období pro stanovení osobního vyměřovacího základu je 30 kalendářních let bezprostředně před rokem přiznání důchodu, přičemž do rozhodného období se nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986 a kalendářní rok, ve kterém pojištěnec dosáhl 18 let věku a kalendářní roky předcházející.

80. Vysvětlete, co jsou to koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, osobní vyměřovací základ a výpočtový základ pro účely dávek důchodového pojištění

    • Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (K_nvvz) se vypočítá jako podíl všeobecného vyměřovacího základu ([r-2].v Z_v ) za kalendářní rok o 2 roky předcházející roku přiznání důchodu, vynásobený tzv. přepočítacím koeficientem (K_p), a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ (_rvZ_v). Koeficienty nárůstu všeobecného vyměřovacího základu se stanovují na 4 desetinná místa.

    • Osobní vyměřovací základ je potřebný pro stanovení tzv. výpočtového základu. Stanoví se jako měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Vypočte se jako součin koeficientu 30,4167 (365:12) a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících za rozhodné období. Počet kalendářních dnů rozhodného období se snižuje o vyloučené dny

81. Uveďte vztah pro výpočet důchodu a vypočítejte na základě potřebných charakteristik výši důchodu.

    • _rZ_v = Σ Z_v . K_nvvz

    • kde: _rZ_v je roční vyměřovací základ;

    • Σ Z_v je úhrn vyměřovacích základů pojištěnce v kalendářním roce;

    • K_nvvz je koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu.

• kde: Ds je výše starobního důchodu;

• Vz je základní výměra starobního důchodu (2 330 Kč/měsíc);

• cTp je celková doba pojištění;

• dTp je počet časových úseků dodatečné doby pojištění v rozsahu 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti konané po vzniku nároku na starobní důchod;

• Zv je výpočtový základ.

Uveďte, jaké znáte dávky nemocenského pojištění, kdo je vyplácí, jaká je délka rozhodného období a jakým způsobem se stanoví denní vyměřovací základ.

• Dávky:

  • nemocenské;

  • peněžitá pomoc v mateřství;

  • ošetřovné;

  • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

• Rozhodným obdobím je :

  • období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost.

  • Jestliže sociální událost vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla. V případě, že sociální událost vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce.

• Dávky vyplácejí okresní správy sociálního zabezpečení (v případě zaměstnanců a OSVČ), u příslušníků jejich služební útvary a u odsouzených osob věznice

• Denní vyměřovací základ

  • se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období

  • jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 7), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se zaokrouhluje s přesností na 2 platná desetinná místa

Uveďte, jak se upravuje denní vyměřovací základ u jednotlivých dávek nemocenského pojištění.

• do částky 1. redukční hranice se počítá 90 % u nemocenského a ošetřovného a 100 % u PPM a VPTM;

• z částky nad 1. do 2. redukční hranice se počítá 60 %;

• z částky nad 2. do 3. redukční hranice se počítá 30 %;

• k částce nad 3. redukční hranici se nepřihlíží.

• Denní vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.

Uveďte, ve kterých případech se krátí nemocenské o 50 %.

• Pojištěnec si přivodil dočasnou pracovní neschopnost:

  • zaviněnou účastí ve rvačce;

  • jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek;

  • při spáchání úmyslného trestního činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

Uveďte u jednotlivých dávek nemocenského pojištění podpůrčí dobu a vypočítejte na základě zadaných parametrů konkrétní výši zadané dávky nemocenského pojištění.

• Nemocenská

  • Podpůrčí doba u nemocenského začíná 22. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, přičemž podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény

• peněžitá pomoc v mateřství:

  • 28 týdnů u pojištěnky, která dítě porodila;

  • 37 týdnů u pojištěnky, která porodila zároveň 2 nebo více dětí;

  • 22 týdnů u pojištěnce, který neporodil dítě, ale splnil podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, resp. 31 týdnů, pokud pečuje zároveň o 2 nebo více dětí.

• Ošetřovné:

  • 9 kalendářních dnů;

  • 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči alespoň 1 dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku

• Vyrovnávacího příspěvek v těhotenství a mateřství

  • odpovídá počtu kalendářních dnů, v nichž trvalo převedení na jinou práci nebo ustanovení na jiné služební místo, přičemž těhotné zaměstnankyni nebo příslušnici se tento příspěvek vyplácí nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu.

Uveďte, co jsou to testované a netestované dávky státní sociální podpory.

• Výplata některých dávek státní sociální podpory je závislá na příjmu osoby a společně posuzovaných osob v domácnosti (tzv. testované dávky), většina dávek je pak vázána na tzv. životní minimum (3410 Kč, dále 2830kažádá další osoba, 2450 dítě 15-26, 2140 dítě 2140 Kč.

• K testovaným dávkám státní sociální podpory patří:

• přídavek na dítě;

• příspěvek na bydlení;

• porodné.

• K netestovaným dávkám státní sociální podpory patří:

  • rodičovský příspěvek;

  • pohřebné.

Uveďte, za jakých podmínek vzniká nárok na přídavek na dítě.

• Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40.

• Přídavek na dítě je hlavní dlouhodobou dávkou pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, který slouží k částečnému krytí nákladů souvisejících s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Oprávněnou osobou je nezaopatřené dítě

Uveďte makroekonomické a mikroekonomické aspekty existence veřejného sektoru.

• Makro

  • makroekonomické selhání trhu;

  • problémy zaměstnanosti

  • inflace a stability cen

  • ekonomický růst

  • vyrovnanost bilance ve vztahu k zahraničí

  • krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha

• Mikroekonomické selhání trhu.

  • mikroekonomická nedokonalost trhu

  • změny veřejných výdajů a daní a jejich vliv na chování ekonomických subjektů

  • mikroekonomické aspekty zdanění (např. daňová incidence

Uveďte, za jakých podmínek má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti a jak je stanovena podpůrčí doba.

• Podmínky

  • v posledních 2 letech před zařazením do evidence získal pojištění (pracoval) v délce alespoň 12 měsíců v tomto rozhodném období;

  • požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti;

  • ke dni, k němuž má být podpora přiznána, není poživatelem starobního důchodu

• Podpůrčí doba

  • 5 měsíců do 50 let věku;

  • 8 měsíců od 50 do 55 let věku;

  • 11 měsíců nad 55 let věku.

Vyjmenujte a vysvětlete jednotlivé dávky pěstounské péče.

• příspěvek na úhradu potřeb dítěte;

  • Příspěvek na úhradu potřeb dítěte má přispět na zajištění životních potřeb dítěte.

• odměna pěstouna;

  • je projevem určitého společenského uznání a ocenění osoby pečující o cizí dítě. Náleží pěstounovi po dobu výkonu této péče.

  • Podle počtu dětí měsíčně: 8000Kč, 12000Kč, 20000Kč (3 děti či 1 ZTP), 24000Kč

• příspěvek při převzetí dítěte;

  • příspěvek při převzetí dítěte se vyplácí osobě pečující, která převzala dítě do pěstounské péče

• příspěvek při ukončení pěstounské péče;

  • Příspěvek při ukončení pěstounské péče má fyzická osoba, která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči , a to ke dni zániku nároku této osoby na příspěvek na potřebu úhrad dítěte. Výše jednorázového příspěvku činí 25 000 Kč

• příspěvek na zakoupení motorového vozidla.

  • pěstoun, který má v pěstounské péči nejméně 3 děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodu péče o 3 děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají pěstounovi nárok na odměnu pěstouna, v případě zakoupení osobního motorového vozidla nebo celkové nezbytné opravy osobního motorového vozidla a toto vozidlo nepoužívá pro výdělečnou činnost.

Uveďte, jak se stanoví invalidní, vdovecký, vdovský a sirotčí důchod.

• Invalidní:

  • Invalidní důchod vzniká tehdy, jestliže se pojištěnec stal plně invalidním, nedosáhl věku 65 let a získal potřebnou dobu pojištění. Výše invalidního důchodu závisí na stupni invalidity a získané době pojištění. Výše základní výměry činí 2 330 Kč měsíčně. Výše procentní výměry je za každý celý rok pojištění :

    1. 0,5 % výpočtového základu měsíčně (1. stupeň);

    2. 0,75 % výpočtového základu měsíčně (2. stupeň);

    3. 1,5 % výpočtového základu měsíčně (3. stupeň). Procentní výměra invalidního důchodu činí nejméně 770 Kč.

• Vdovský, vdovecký:

  • Základní výměra ve výši 2330 Kč měsíčně

  • Procentní výměra činí 50 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu třetího stupně, na který měla nebo by měla nárok zemřelá osoba v době smrti

• Sirotčí:

  • na tento důchod má nárok nezaopatřené dítě, jestliže zemřel rodič nebo osvojitel dítěte. Výše základní výměry sirotčího důchodu činí 2 330 Kč měsíčně. Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu 3. stupně, na který by měl nárok zemřelý v době smrti.

Uveďte, jak se stanovuje výše podpory v nezaměstnanosti (3 způsoby) a jaká je výše této podpory.

• na základě průměrného čistého měsíčního výdělku dosaženého v posledním zaměstnání;

• z posledního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u OSVČ;

• násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. kalendářní čtvrtletí roku předcházejícímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu.

Uveďte, které dávky jsou poskytovány v systému sociální péče.

• Dávky státní sociální péče jsou poskytovány z titulu pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci dané zejména dlouhodobým nepříznivým zdravotním stavem.

• příspěvek na péči;

• příspěvek na mobilitu;

• příspěvek na zvláštní pomůcku

Popište systém dávek pomoci v hmotné nouzi.

• Dávky:

  • příspěvek na živobytí;

  • doplatek na bydlení;

  • mimořádná okamžitá pomoc

• Jde o systém dávek financovaných ze státního rozpočtu a poskytovaných k zajištění základních životních podmínek fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi

  • po odečtení přiměřených nákladů nedosahuje částky živobytí

  • dosahuje na živobytí, ale ne odůvodněných nákladů na bydlení a služby s bydlením bezprostředně spojené.

• Částka živobytí:

  • u nezaopatřeného dítěte částku životního minima (popřípadě zvýšenou z důvodu dietního stravování);

  • o osob, u kterých se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací, s výjimkou nezaopatřených dětí, částku existenčního minima zvýšenou o 1/2 částky rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem, popř. zvýšenou o částky dle § 26 až 31;

  • u ostatních osob částku existenčního minima, popř. zvýšenou o částky dle § 26 až 31.

Vysvětlete, co zahrnuje zdravotní péče, co je to zdravotní politika státu a jaké znáte způsoby plateb zdravotní pojišťovnou.

• Zahrnuje:

  • ambulantní péči;

  • zdravotnické služby (nemocniční a speciální péče)

• Způsoby placení

  • paušální platba na pacienta (podle počtu evidovaných pacientů);

  • kapitační platby (na základě smlouvy lékaře s pojišťovnou na určitý dohodnutý počet registrovaných pacientů bez ohledu na nemocnost);

  • kapitačně-výkonový způsob využívající bodový systém ohodnocení náročnosti ošetření či léčby

• Zdravotní politika

  • je cílevědomá činnost státu a ostatních sociálních subjektů zaměřená na ochranu, podporu a obnovu zdraví obyvatelstva, kvalitu zdravotních služeb a jejich dlouhodobou udržitelnost

Uveďte, jaké znáte mimorozpočtové fondy v ČR a k jakému účelu slouží.

• státní fondy:

  • Státní fond životního prostředí;

  • Státní fond dopravní infrastruktury;

  • Státní fond rozvoje bydlení;

  • Státní fond kultury;

  • Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie;

  • Státní zemědělský intervenční fond.

• fondy, které podle cílového zaměření a charakteru aktivit slouží k hospodářským a k veřejně prospěšným účelům.

  • např. fondy podpory podnikání, privatizační (majetkové) fondy a svěřenecké (pojistné) fondy.

Uveďte charakteristiku mezinárodních veřejných financí. Zároveň uveďte, které mezinárodní organizace poskytují institucionální pomoc.

• peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití peněz mezinárodními organizacemi a mezinárodními (nadnárodními) seskupeními;

• nositelem jsou rozpočty mezinárodních a nadnárodních organizací;

• zajišťují statky mezinárodního nebo dokonce globálního charakteru, ale také národní, regionální a místní veřejné statky;

• nákup výrobků a služeb od soukromého i veřejného sektoru (např. mírových a policejních sil, justičních a administrativních sil) a transferové platy;

• role mezinárodních veřejných financí v důsledku globalizace bude narůstat, zesiluje potřeba mezinárodní fiskální koordinace;

• jsou odvozeny od národních VF, ale získávají svou autonomnost

Vysvětlete, co je to „Pakt stability a růstu“, „Agenda 2000“ a co jsou to tzv. konvergenční kritéria.

• Pakt:

  • monitorování rozpočtového hospodaření a včasné varování před nebezpečným vývojem v oblasti primárního deficitu;

  • rychlé přijetí opatření v rozpočtové a fiskální politice pro řešení rozpočtových problémů;

  • sankce a restriktivní opatření vůči členské zemi, která překročila hranici fiskálních konvergenčních kritérií (primární deficit maximálně 3 % na HDP a hranice 60 % pro podíl veřejného dluhu na HDP, kritérium možného hospodářského poklesu 0,75 až 2 %);

  • peněžní sankce = složení neúročené kauce ve výši 0,2 až 0,5 % HDP, která se vrací po splnění kritérií do 2 let, po 2 letech kauce propadá a mění se v pokutu.

• Agenda:

  • zaměřením na rozpočtovou stabilitu, konsolidaci vlastních příjmů a úspornost ve výdajích na období 2000 až 2006. Zaměření tohoto dokumentu bylo především ve směru:

  • podpora rozvoje a strukturálních změn „zaostávajících“ regionů ;

  • podpora hospodářské a společenské přeměny oblastí se strukturálními potížemi a nadprůměrnou nezaměstnaností;

  • podpora přizpůsobování a modernizace politik a systémů (systém celoživotního vzdělávání, boj proti nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení).

Uveďte, jaké znáte principy strukturální politiky EU.

• soudržnost;

• komplementarita;

• adicionalita;

• partnerství;

• subsidiarita;

• solidarita;

• koordinace, monitorování a vyhodnocování pomoci (zejména z pozice efektivnosti);

• kompatibilita;

• sdílené řízení

Uveďte, jaké znáte dávky státní sociální péče a kdo je jejich příjemcem.

• Dělení

  • příspěvek na péči;

  • příspěvek na mobilitu;

  • příspěvek na zvláštní pomůcku.

• Dávky státní sociální péče jsou poskytovány z titulu pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci dané zejména dlouhodobým nepříznivým zdravotním stavem.

25