
- •Výnosy z rozsahu 23
- •Výnosy z výrobního faktoru
- •Výnosy z rozsahu
- •Mikroekonomie 2 - Trh a jeho elementy
- •Vznik trhu
- •Typy trhů
- •Tržní subjekty
- •Poptávka
- •Konkurence
- •Význam a funkce trhu
- •Formy ekonomické organizace
- •Hranice produkčních možností jako ilustrace volby V ekonomii
- •Náklady příležitosti
- •Spotřební a úsporová funkce
- •Mikroekonomie 3 - Chování spotřebitele a formování poptávky
- •Užitečnost a její měření
- •Rovnováha spotřebitele a křivka poptávky Poptávka spotřebitele při přímé měřitelnosti užitku
- •Poptávka spotřebitele - indiferenční analýza
- •Změna ceny, důchodu a cen jiných zboží a poptávka
- •Tržní poptávka
- •Elasticity poptávky
- •Důchodová a křížová elasticita poptávky
- •Mikroekonomie 4 - Produkční analýza, náklady firmy a zisk
- •Předpoklady teorie firmy
- •Produkční funkce, teorie produktu
- •Výnosy z rozsahu
- •Náklady firmy V krátkém období
- •Náklady firmy V dlouhém období
- •Odvození nákladové křivky
- •Křivka nabídky firmy a odvětví
- •Bod zvratu
- •Efektivnost dokonalé konkurence
- •Výhody ze směny
- •Tržní rovnováha a její podmínky (teorém pavučiny)
- •Teorém pavučiny
- •Konvergující a divergující pavučina
- •Mikroekonomie 6 - Chování firmy V podmínkách nedokonalé konkurence
- •Vznik nedokonalé konkurence, charakteristika tržních struktur
- •Příčiny vzniku nedokonalá konkurence
- •Úplný monopol - rovnováha, důsledky existence, regulace
- •Oligopol
- •Smluvní oligopol
- •Oligopol s dominantní firmou
- •Monopolistická konkurence (rovnováha firmy a rovnováha odvětví)
- •Mikroekonomie 7 - Typy firem a jejich cíle
- •Typy firem V tržní ekonomice
- •Zisk jako hlavní podnět podnikání
- •Alternativní cíle firmy
- •Manažerské teorie firmy
- •Behavioristické teorie firmy
- •Ostatní - založené na jiných principech
- •Financování firem
- •Mikroekonomie 8 - Formování cen výrobních faktorů: teorie rozdělování
- •Podstata a specifika trhů výrobních faktorů
- •Poptávka po výrobních faktorech
- •Rovnováha firmy na dokonale konkurenčním trhu
- •Odvození poptávky po výrobním faktoru
- •Nabídka výrobních faktorů
- •Formy cen výrobních faktorů
- •Teorie rozdělování na bázi teorie mezní produktivity
- •Teorie rozdělování
- •Skladba důchodů
- •Zdroje nerovností V důchodech a měření těchto nerovností
- •Měření nerovnosti V důchodech
- •Giniho koeficient
- •Mikroekonomie 9 - Trh práce
- •Práce jako výrobní faktor
- •Poptávka po práci
- •Substituční efekt
- •Důchodový efekt
- •Rovnováha dokonale konkurenčního trhu
- •Mzdové rozdíly mezi různými skupinami pracovníků
- •Nedokonalosti trhu práce
- •Monopson
- •Poptávka na trhu kapitálu
- •Nabídka na trhu kapitálu
- •Úroková míra
Nedokonalosti trhu práce
Mezi základní nedokonalosti na trhu práce patří: 1) Mzdová strnulost mzdy a platy mají tendenci reagovat daleko pomaleji na změny na trzích práce. Nerovnováha mezi nabízeným a poptávaným množstvím práce se vyrovnává postupně a pomaleji. 2) Mzdové tarify firem mnohé firmy vytvářejí určité mzdové struktury podle kterých jsou zaměstnanci odměňováni (mzdové tarify používají zejména velké podniky, a to k zjednodušení mzdových rozhodnutí a k podpoření smyslu pro spravedlnost). 3) Omezení zapříčiněné kolektivními smlouvami, pracovně-právním zákonodárstvím, ale i čistě tržními vlivy (firmy udržují zaměstnanost nad efektivní míru proto, aby v budoucnosti měly kvalitní zaměstnance).
Hlavní projevy nedokonalé konkurence jsou monopson a působení odborových organizací.
Monopson
Monopson je monopol na straně poptávajícího tzn. firem na trhu práce. Tento monopol na straně poptávky po práci nastává v případě, kdy existuje jediná dominantní firma zaměstnávající práceschopné obyvatelstvo v dané oblasti. Monopsonista může ovlivnit výši mzdové sazby (chce-li najmout další práci musí zvednout sazbu).
Jestliže monopsonista najímá dodatečnou práci, zvyšuje mzdu všem dosud zaměstnaným pracovníkům. Mezní náklady tohoto dodatečného pracovníka se rovnají mzdové sazbě plus zaplaceným vyšším mzdám již najmutých pracovníků (proto jsou MFCL > w). Firma najímá tolik práce, dokud příjem z mezního produktu převyšuje mezní náklady na práci. Protože v případě monopsonu jsou mezní náklady na práci vyšší než nabídka práce, a proto bude počet pracovníků dán protnutím křivky mezních nákladů a poptávky po práci (tedy příjmem z mezního produktu) a ne protnutím křivky nabídky a poptávky.
Odbory
Působení odborových organizací je monopolní síla na straně nabízejícího tzn. pracovníků. Odborové svazy jsou sdružení pracujících, které usilují o vyšší mzdové sazby, lepší pracovní podmínky apod. pro své členy. Existují čtyři cesty, kterými odbory usilují o zvýšení mezd a ty jsou následující:
1) Zvýšení standardních mzdových sazeb (mzdový práh) Odbory v kolektivním vyjednávání domluví s firmou takovou výši minimální mzdové sazby, která převyšuje rovnovážnou sazbu na trhu. Tím pádem se sníží poptávka po práci a vznikne přebytek nabídky práce a odbory se domluví, že firma bude najímat pouze odboráře.
2) Omezení nabídky práce projevuje se v posunu křivky nabídky práce v daném odvětví doleva. Nutné je, aby odbory dosáhly vyjednáváním s podnikem zaměstnávání pouze odborářů a omezení počtu odborářů.
3) Zvýšení poptávky po práci projevuje se posunem křivky poptávky po práci v daném odvětví doprava. Zvýšení poptávky odbory dosahují snahou přimět k větší spotřebě spotřebitele, omezit prodej konkurence.
4) Boj proti monopsonní moci podniků Odbory vystupují jako vyvažující síla v případě, že na daném trhu je podnik v roli monopsonu. Monopson najímá práci za určitou mzdovou sazbu, která je nižší než rovnovážná sazba, a odbory vyjednají vyšší mzdovou sazbu a ta se dostane na rovnovážnou mzdovou sazbu.
Práce najímaná monopsonem (M) se po sjednání mzdové sazby odborů (r) posune do rovnováhy (E).
Bilaterální monopol
Vzniká tehdy jestliže existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak na straně poptávky po práci. Zájmy obou stran jsou protichůdné a tak se skutečná mzdová sazba v tomto případě velmi těžko předpovídá a záleží velmi na vyjednávacích schopnostech obou stran.
Mikroekonomie 10 - Teorie kapitálu a úroku
Základní pojmy teorie kapitálu (různá chápání kapitálu, členění kapitálu). Poptávka na trhu kapitálu. Nabídka na trhu kapitálu. Úroková míra.
Základní pojmy
Kapitál
Kapitál je proti jiným výrobním faktorům považován za faktor již vyrobený. Kapitál se skládá z takových vyrobených statků dlouhodobé spotřeby, které jsou opět použity jako výrobní vstupy pro další výrobu. Základní vlastností kapitálu je tedy to, že je současně vstupem i výstupem. Existují tři hlavní kategorie kapitálových statků: 1) stavby, 2) zařízení a 3) zásoby. Kapitálové statky se v procesu výroby nespotřebovávají najednou, ale působí po delší dobu. K přenesení ceny kapitálového statku do ceny finálního statku slouží odpisy. Ty ovšem slouží i jako zdroj prostředků na nákup nových kapitálových statků (slouží jako zdroj obnovovacích investic).
Celkové investice do kapitálových statků se skládají z obnovovacích (restitučních) investic a z čistých investic.
I btto = I r + I ntto
Výnosová míra z kapitálových statků udává roční čistý výnos na jednotku investovaného kapitálu (v % p.a.). Slouží při rozhodování o nejlepším způsobu investování jako měřítko při porovnávání jednotlivých investic.
Nepřímá metoda výroby používající kapitálové statky Investování do kapitálových statků znamená, že výroba má nepřímý, zprostředkovaný charakter. To znamená, že investoři se zříkají současné spotřeby ve prospěch spotřeby budoucí. Proto, aby investoři oddálili svojí spotřebu je nutné, aby za svojí trpělivost obdrželi určitý výnos, který jim v budoucnu zajistí vyšší spotřebu. Ten jim právě zajišťuje nepřímá metoda výroby.
Teorie kapitálu (klasické pojetí) Firma na pořízení nových kapitálových statků musí mít určité množství finančních prostředků. Tyto prostředky může získat buď z vlastních zdrojů, nebo si je může vypůjčit. Pokud nemá vlastní zdroje musí se firma zaměřit na trh kapitálu. Zde se střetává poptávka s nabídkou po kapitálu. Jako poptávající zde vystupují firmy a jako nabízející domácnosti (spotřebitelé). Cenou kapitálu je úroková míra.