- •Výnosy z rozsahu 23
- •Výnosy z výrobního faktoru
- •Výnosy z rozsahu
- •Mikroekonomie 2 - Trh a jeho elementy
- •Vznik trhu
- •Typy trhů
- •Tržní subjekty
- •Poptávka
- •Konkurence
- •Význam a funkce trhu
- •Formy ekonomické organizace
- •Hranice produkčních možností jako ilustrace volby V ekonomii
- •Náklady příležitosti
- •Spotřební a úsporová funkce
- •Mikroekonomie 3 - Chování spotřebitele a formování poptávky
- •Užitečnost a její měření
- •Rovnováha spotřebitele a křivka poptávky Poptávka spotřebitele při přímé měřitelnosti užitku
- •Poptávka spotřebitele - indiferenční analýza
- •Změna ceny, důchodu a cen jiných zboží a poptávka
- •Tržní poptávka
- •Elasticity poptávky
- •Důchodová a křížová elasticita poptávky
- •Mikroekonomie 4 - Produkční analýza, náklady firmy a zisk
- •Předpoklady teorie firmy
- •Produkční funkce, teorie produktu
- •Výnosy z rozsahu
- •Náklady firmy V krátkém období
- •Náklady firmy V dlouhém období
- •Odvození nákladové křivky
- •Křivka nabídky firmy a odvětví
- •Bod zvratu
- •Efektivnost dokonalé konkurence
- •Výhody ze směny
- •Tržní rovnováha a její podmínky (teorém pavučiny)
- •Teorém pavučiny
- •Konvergující a divergující pavučina
- •Mikroekonomie 6 - Chování firmy V podmínkách nedokonalé konkurence
- •Vznik nedokonalé konkurence, charakteristika tržních struktur
- •Příčiny vzniku nedokonalá konkurence
- •Úplný monopol - rovnováha, důsledky existence, regulace
- •Oligopol
- •Smluvní oligopol
- •Oligopol s dominantní firmou
- •Monopolistická konkurence (rovnováha firmy a rovnováha odvětví)
- •Mikroekonomie 7 - Typy firem a jejich cíle
- •Typy firem V tržní ekonomice
- •Zisk jako hlavní podnět podnikání
- •Alternativní cíle firmy
- •Manažerské teorie firmy
- •Behavioristické teorie firmy
- •Ostatní - založené na jiných principech
- •Financování firem
- •Mikroekonomie 8 - Formování cen výrobních faktorů: teorie rozdělování
- •Podstata a specifika trhů výrobních faktorů
- •Poptávka po výrobních faktorech
- •Rovnováha firmy na dokonale konkurenčním trhu
- •Odvození poptávky po výrobním faktoru
- •Nabídka výrobních faktorů
- •Formy cen výrobních faktorů
- •Teorie rozdělování na bázi teorie mezní produktivity
- •Teorie rozdělování
- •Skladba důchodů
- •Zdroje nerovností V důchodech a měření těchto nerovností
- •Měření nerovnosti V důchodech
- •Giniho koeficient
- •Mikroekonomie 9 - Trh práce
- •Práce jako výrobní faktor
- •Poptávka po práci
- •Substituční efekt
- •Důchodový efekt
- •Rovnováha dokonale konkurenčního trhu
- •Mzdové rozdíly mezi různými skupinami pracovníků
- •Nedokonalosti trhu práce
- •Monopson
- •Poptávka na trhu kapitálu
- •Nabídka na trhu kapitálu
- •Úroková míra
Skladba důchodů
Důchod je celkové množství peněz, které člověk nebo domácnost obdrží během určitého časového období.
Celkové důchody domácností (Y) lze rozdělit na: 1) pracovní důchody (YL), kde YL = w * L (w - průměrná hodinová mzdová sazba, L - počet hodin práce) 2) důchody plynoucí z vlastnické půdy (YA) a kapitálu (YK), kde YA = I * A (I - průměrná míra výnosu z půdy, A - množství půdy ve vlastnictví domácností) a YK = v * K (v - průměrná míra výnosu z kapitálu, K - objem kapitálu ve vlastnictví domácností) 3) důchod ve formě transferové platby (YT)
Y = YL + YA + YK + YT, tedy Y = w * L + I*A + v * K + YT
Bohatství je čistá hodnota aktiv vlastněných k určitému časovému okamžiku v určitých peněžních jednotkách. Bohatství je tedy určitá zásoba peněz, zatímco důchod je tok peněz v průběhu času. Bohatství domácností respektive člověka je tvořeno hmotnými položkami a finančními aktivy.
Zdroje nerovností V důchodech a měření těchto nerovností
Nerovnosti v důchodech mezi jednotlivými domácnostmi odpovídají nerovnostem ve vlastnictví výrobních faktorů. Existují dvě základní nerovnosti: nerovnost v pracovních důchodech a nerovnost ve vlastnických důchodech.
Nerovnost v pracovních důchodech ovlivňují jí zejména rozdíly ve fyzických a duševních schopnostech a dovednostech lidí, rozdíly ve vynaloženém úsilí člověka (intenzita práce), rozdíly v délce přípravy na práci, rozdíly ve vzdělání a také pracovní diskriminace.
Nerovnost ve vlastnických důchodech je založena zejména na rozdílném množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácností. Majetek domácnosti získávají dědictvím, úsporami z pracovních a nepracovních důchodů a podnikáním (ochotou podstupovat riziko).
Měření nerovnosti V důchodech
Používá se tzv. Lorenzův graf a důchodový Giniho koeficient. Lorenzova křivka (LC) - přiřazuje poměrně rozděleným skupinám obyvatelstva (domácností) poměrná rozdělení důchodů mezi ně. Lorenzův graf vyjadřuje vztah mezi absolutní rovností (to vyjadřuje ideální Lorenzova křivka - znamená, že všechny domácnosti dostávají stejný důchod), absolutní nerovností (to znamená, že jedna domácnost dostává všechen důchod) a skutečnou nerovností (to vyjadřuje skutečná Lorenzova křivka a ta vychází ze statistik).
Pro měření míry nerovnosti v důchodech se používá srovnání skutečné a ideální Lorenzovy křivky, tedy vyjádření odchylky od absolutní rovnosti (to vyjadřuje plocha A - B).
Giniho koeficient
Poměřuje skutečnou Lorenzovu křivku s křivkou ideální. Poměřuje totiž rozdíl mezi plochou pod ideální Lorenzovou křivkou (plocha A) a plochou pod skutečnou Lorenzovou křivkou (plocha B) s plochou pod ideální křivkou. Giniho koeficient může mít hodnotu od 0 do 1. Čím se hodnota blíží k 0 tím se rozdělení blíží absolutně rovnostářskému a když se blíží k 1 tak se blíží k absolutní nerovnosti.
G = (A - B) / B
Mikroekonomie 9 - Trh práce
Práce jako výrobní faktor. Poptávka po práci. Nabídka práce. Rovnováha dokonale konkurenčního trhu práce. Nedokonalosti trhu práce (faktory způsobující nedokonalosti, důsledky nedokonalosti).
Práce jako výrobní faktor
Práce patří mezi výrobní faktory. Na trhu v roli poptávajícího vystupují firmy a v roli nabízejícího domácnosti. Pro většinu domácností představují odměny za práci jediný významný zdroj příjmu. Proto se klade na rozbor trhu velký důraz. Domácnosti za svojí práci dostávají mzdu a cenou práce je tedy mzdová sazba. I v případě tohoto výrobního faktoru se firmy snaží maximalizovat zisk (budou tedy najímat práci do okamžiku, kdy se příjmy získané pomocí poslední jednotky práce vyrovnají nákladům na nájem práce) a domácnosti maximalizují užitek.
