Rovnováha firmy na dokonale konkurenčním trhu

Firma dosahuje maximálního zisku při vyrovnání příjmu z mezního produktu s mezními náklady na faktor, respektive s cenou výrobního faktoru.

Je-li MRP > MFC, firma najímá další jednotky výrobního faktoru až do momentu kdy se MRP a MFC vyrovnají. Je-li MRP < MFC, firma snižuje počet najmutých výrobních faktorů až do momentu, kdy dojde k vyrovnání.

Odvození poptávky po výrobním faktoru

Křivka příjmu z mezního produktu (respektive její klesající část) je od určité výše ceny faktoru, současně křivkou poprávky po faktoru. 

Faktory ovlivňující poptávku po výrobních faktorech 1) poptávka po finálních statcích 2) množství jiných vstupů 3) změny v technologii (dojde ke změně mezního fyzického produktu)

Pravidlo substituce V případě, že cena jednoho faktoru roste a ostatní zůstávají stejné, pak se firmě obecně vyplatí nahradit nyní dražší faktor větším množstvím jiných vstupů.

Nabídka výrobních faktorů

Nabídky jednotlivých výrobních faktorů se od sebe značně odlišují, a proto zde uvedu pouze nabídku půdy (ostatní nabídky práce a kapitálu jsou uvedeny v následujících kapitolách). Nabídková křivka může být ve skutečnosti rostoucí, klesající nebo dokonce i svislá. Svislá je např. v případě nabídky půdy.

Nabídka půdy Křivka je zcela neelastická a to proto, že existuje pouze fixní nabídka půdy a záleží pouze na poptávce jakou výši pozemkové renty, vlastník půdy obdrží.

Formy cen výrobních faktorů

Pozemková renta Cena výrobního faktoru půdy. Je stanovena ve výši, kde se střetnou křivky nabídky a poptávky po půdě. Protože, nabídka půdy je fixní, určuje výši převážně poptávka. Mzdová sazba Cena výrobního faktoru práce. Cenu také určuje střet nabídky a poptávky po práci. Úroková sazba Cena výrobního faktoru kapitálu. Také ona je stanovena na základě střetu nabídky s poptávkou po kapitálu.

Teorie rozdělování na bázi teorie mezní produktivity

Teorie rozdělování důchodu, s níž přišel J.B. Clark, podle níž každý výrobní faktor dostává odměnu podle svého mezního produktu. Protože poptávkové křivky výrobních faktorů jsou určeny dodatečným výstupem produkovaným dalšími jednotkami daného faktoru tj. mezními produkty, je oblast na grafu pod poptávkou rozdělena na dvě oblasti: např. na mzdy a renty (v případě, že půda je konstantní a mění se množství práce). Tím se mezi všechny výrobní faktory rozdělí přesně 100 % výstupu.

Renta (trojúhelník pod křivkou poptávky) - je souhrn jednotlivých dílčích přebytků mezního fyzického produktu, který vytvořil první až předposlední výrobní faktor. Poslední výrobní faktor tento přebytek nevytvořil, protože jeho MPP = Pf na rozdíl od předchozích faktorů, kde byl MPP > Pf.

Teorie rozdělování

Zabývá se rozdělováním důchodů a bohatství ve společnosti. Je vyústěním teorie formování cen na trzích výrobních faktorů. Ceny výrobních faktorů určují výši důchodu jednotlivých domácností a ceny výrobních faktorů jsou odvozeny od velikosti mezních fyzických produktů výrobních faktorů. Rozdělení důchodů domácnostem tedy odpovídá poměru mezních produktivit práce, půdy a kapitálu v měřítku celé společnosti.

Prvotním rozdělením důchodů rozdělení důchodů mezi domácnosti na základě tržního mechanismu. Konečným rozdělením důchodů přerozdělení důchodů mezi jednotlivé domácnosti, tak aby byl dodržen princip spravedlnosti. Přerozdělení obvykle zajišťuje stát formou transferových plateb domácnostem s nízkými důchody. Zdroje na vyplácení transferových plateb stát získává pomocí daní od domácností.

Účinky přerozdělování: 1) vznikají administrativní náklady a tak se snižuje velikost disponibilního důchodu 2) přerozdělování často oslabuje podněty k práci a podnikání (domácnosti volí raději transfery než práci) 3) přerozdělování může ovšem také vést k růstu konkurence na trhu práce např. v důsledku rekvalifikací 4) vysoké daňové zatížení vede ke snížení sklonu k úsporám a ke zvýšení sklonu ke spotřebě atd.