Bod zvratu

V dlouhém období je možný pohyb firem mezi odvětvími, a proto musíme uvažovat nejen rovnováhu firmy, ale i odvětví. Podmínka rovnováhy firmy i odvětví v podmínkách dokonalé konkurence je  MR=MC=AC=AR neboli P=MC=AC

Bod který představuje rovnovážnou situaci, se nazývá bod zvratu (BP) - bod vyrovnání nákladů s výnosy

Situace kdy v bodě rovnováhy firmy (bod E) je P > AC, což vyvolává vstup firem do odvětví a na druhém grafu po vstupu dalších firem (bod A). V této situaci všechny firmy dosahují normálního zisku, čistý ekonomický zisk je nulový. V dokonalé konkurenci je tedy odchylka zisku od zisku normálního možná pouze krátkodobě a je projevem nerovnováhy.

Efektivnost dokonalé konkurence

Efektivnosti je dosaženo, jestliže žádné z možných přeskupení výroby nemůže znamenat, že na tom bude kdokoli lépe, aniž na tom bude někdo jiný hůře. V podmínkách alokační efektivnosti se tedy může zvýšit užitek jedné osoby pouze snížením užitku někoho jiného (Paretova efektivnost - Vilfred Paret).

Jestliže MU=P=MC, pak je alokace efektivní. To znamená, že počet utilů získaných z poslední jednotky spotřebovaných potravin se přesně rovná počtu utilů ztraceným namáhavou prací požadovanou k výrobě poslední jednotky. Rovnost mezních příjmů společnosti z poslední spotřebované jednotky se rovná mezním nákladům společnosti na tuto poslední vyrobenou jednotku zaručuje v dokonalé konkurenci efektivnost.

Výhody ze směny

Trh, kromě efektivní alokace výrobních faktorů, přináší výhody ze směny v podobě tzv. přebytku spotřebitele a přebytku výrobce.

Přebytek spotřebitele rozdíl mezi celkovým užitkem zboží a objemem výdajů na jeho nákup.

Přebytek výrobce  mezní náklady předcházejících jednotek vyrobené produkce jsou nižší než cena, za kterou jsou prodány.

Tržní rovnováha a její podmínky (teorém pavučiny)

Tržní rovnováha je spíše výjimečný stav, v realitě se podmínky neustále mění.

Rovnováha z hlediska různých období s prodlužováním časového období roste elasticita nabídky. Podmínky rovnováhy se liší v jednotlivých obdobích. 1) ve velmi krátkém období je nabídka zcela neelastická, růst poptávky vyvolá pouze růst ceny 2) v krátkém období elasticita nabídky je vyšší růst ceny je nižší než ve velmi krátkém období 3) v dlouhém období  je elasticita nabídky opět vyšší, než v předcházejících , pohyb ceny je ještě nižší než v období krátkém. 4) ve velmi dlouhém období  vede růst poptávky ke zvážení objemu prodávaného zboží, dopad na cenu však může být různý, když je větší růst nabídky, vede k poklesu ceny; zatímco větší růst poptávky vede k růstu ceny.

Rovnováha a současná změna poptávky a nabídky Značný vliv na velikost změny prodaného množství zboží a ceny má také elasticita poptávky i nabídky.

Současná změna nabídky a poptávky:

a) vzrostla více nabídka a cena proto klesla b) vzrostla více poptávka a cena proto vzrostla

Uvedeme rozdílný dopad v případě elastické a neelastické poptávky

a) výraznější změna množství než u b) a cena vzrostla b) menší změna množství cena poklesla

Teorém pavučiny

Teorém pavučiny je dynamický model znázorňující dosahování rovnováhy či prohlubování nerovnováhy na trhu v situaci, kdy na změnu ceny na trhu reaguje nejprve poptávka a až po určité době nabídka. Výrobci tedy reagují na cenu předcházejícího období.