1.Produkční metoda

a/ HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA v základních cenách

HPH = produkce _(ZC) – mezispotřeba _(TC)

b/ HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT v tržních cenách

HDP = produkce – mezispotřeba + daně - dotace

c) ČISTÝ DOMÁCÍ PRODUKT

ČDP = HDP – odpisy (opotřebení dlouhod.majetku)

2.Výdajová metoda

HDP = C (výdaje na spotřebu domácností) - statky krátkodobé a dlouhodobé spotřeby, služby

+ Ig (výdaje na hrubé investice) - výdaje firem na nákup dlouhodobého majetku - výdaje domácností na nákup domů, bytů, půdy

+ G (výdaje vlády a nezisk. organizací) - lze sem připočíst jen vládní nákupy statků a služeb. Ne transfery (za jejich výplatu není žádnou protihodnota např. podpora v nezaměstnanosti.)

+ Ex (vývoz statků zvyšuje HDP, přísun peněz na území státu)

– Im (dovoz statků ze zahraničí představuje odliv peněz z území státu a snižuje HDP)

3.Příjmová/důchodová/nákladová metoda

HDP = náhrady zaměstnanců - hrubé příjmy ze závislé činnosti a z individuálního podnikání

- renty plynoucí z vlastnictví majetku

- čisté úroky (rozdíl mezi úroky získanými a placenými)

+ hrubé zisky firem (provozní přebytek a smíšený důchod)

+ amortizace (odpisy)

+ nepřímé daně (z výroby a dovozu)

- vyplacené dotace (z výroby a dovozu)

Nedokonalost ukazatele HDP

-HDP zachycuje to, co zachytitelné je, co se oficiálně vytvoří a prodá na trhu. Zachytit nemůže domácí výrobu a výpěstky domácností. Dále ilegální produkci či externality.

Ekonomické subjekty v rámci národních účtů:

Institucionální sektory - institucionální jednotka je základním centrem ekonomického rozhodování. Klasifikace zohledňuje organizačně právní charakter ekonomického subjektu

- Nefinanční podniky,Finanční instituce, Vládní instituce, Neziskové instituce poskytující služby domácnostem a Domácnosti

Odvětví je souhrnem jednotek vyrábějících tentýž produkt. Jejich definice je v ČR dána odvětvovou klasifikací ekonomických činností (NACE). Od 1970 v EU, v ČR od roku 2008. NACE nahradila českou variantu OKEČ

Regionální účty jsou regionální specifikací národních účtů. Používají stejnou koncepci a definice jako účty za národní hospodářství.

Základní zásady uplatňované SNÚ:

• princip tzv. čistých odvětví (Tato úprava spočívá v přesunutí vedlejších výrobků z odvětví, kde byly vyprodukovány, do odvětví, kam náleží z hlediska užití)

• základní statistickou jednotkou je podnik

• základní časovou jednotkou je kalendářní rok

• jednotně stanovené ceny (tzv. v bráně podniku )

Alternativní řešení:

GPI (ukazatel věrohodného rozvoje)

-Ekonomickou hodnotu občanských aktivit a dobrovolné práce

-Ekonomickou hodnotu neplacené domácí práce a péče o děti

-Náklady podzaměstnanosti

-Hodnotu volného času

-Čerpání přírodních zdrojů

-Environmentální dopady kladné i záporné

-Socioekonomické vlivy ( redistribuce příjmů, idex jistoty životních nákladů)

-Sociální kapitál ( péče o zdraví, vzdělání, zločinnost

HDI

-je indexem složeným ze tří ukazatelů:

• očekávaná doba dožití - reprezentuje průměrnou délku života a zdravotní stav obyvatel

• dosažené vzdělání - odráží vědomostní úroveň populace, dvě třetiny váhy má ukazatel gramotnosti dospělé populace a jednu třetinu váhy má ukazatel kombinovaného základního, středního a vysokoškolského vzdělání

• průměrný reálný HDP/obyvatele/rok

-v paritě kupní síly (PPP USD) - vyjadřuje průměrný životní standard

EFEKTIVNOST ZEMĚDĚLSTVÍ

Intenzita = dosažená úroveň intenzifikačního procesu v daném časovém bodě. Je to ukazatel statický, měřící objem produkčního procesu na jednotku produkčního faktoru (resp. faktorů), vztažený k danému okamžiku.

Intenzifikace = proces zvyšování produkce při současném využívání intenzifikačních faktorů (tj. faktorů ovlivňujících její růst). Poněvadž jde o proces, je to ukazatel dynamický.

Extenzifikace = záměrné snižování produkce v důsledku současné nadprodukce cestou zatravňování a zalesňování půdy v rámci celoevropského modelu zemědělství.

Česká republika je zemí s převahou intenzivní úrovně zemědělství. Intenzita je úzce spojena s disponibilním zdrojem - zemědělskou půdou. Její rozloha je v porovnání se světovými producenty potravin (Austrálie, Nový Zéland, USA, Brazilie, Argentina…) značně nízká. Proto jsou aplikováné intenzifikační postupy pro zajištění potravinové bezpečnosti na místě. (Vysoká míra použitých hnojiv, chemické ochrany, důkladná předseťová příprava půdy, větší počet vjezdů do porostu , četnější využívání strojů a zařízení…). Prioritou českého zemědělství je ochrana životního prostředí, snižování zátěže zemědělské půdy, rozvoj ekologického zemědělství a produkce biopotravin. Z důvodu nadprodukce potravin v EU, vlivem rostoucích nároků na financování výrobních vstupů do zemědělství, dochází v českém zemědělství k postupnému přechodu z intenzivního zemědělství na extenzivní způsob hospodaření. V RV to znamená často snižování především investičních nákladů a v ŽV se přechod projevuje např. celoročním pastevním chovem skotu.

Ukazatele intenzity:

A)Přímé = objem dílčích nebo souhrnných vstupů produkčních faktorů, vyjádřený ve:

- fyzických jednotkách, v hodnotě na jednotku výměry půdy, v případě živočišné produkce na jednotku ustájovací plochy či na krmný den apod.

Příklady: spotřeba osiva a sadby na 1 ha z. p. ( o. p.), odpisy na 1 ha z. p., pracovní náklady na 1 ha z. p.

B) Výsledné= objem dílčích nebo agregovaných výstupů produkce:

- ve fyzických jednotkách, ve stálých cenách na jednotku výměry půdy , v případě živočišné produkce na 1 hosp. zvíře ,jednotku ustájovací plochy nebo 1 krmný den.

Příklady: hrubá přidaná hodnota na 1 ha z. p.,hektarové výnosy jednotlivých plodin (agregací plodin),užitkovost hospodářských zvířat (roční, na 1 KD)

C) Pomocné = Charakterizují ekonomické a přírodní podmínky pro dosažení určité úrovně intenzifikace (extenzifikace), informují tedy o produkčním potenciálu a disponibilních zdrojích.

Příklady: struktura stád, struktura pracovníků, počet pracovníků na 1 ha z. p.,

??? Intenzita zemědělství ČR je vysoká a klesá. Čeští farmáři nemají dostatečné finanční prostředky, kvůli tomu je v ČR nižší intenzita výroby a zároveň díky tomu výrobky neobsahují tolik reziduí. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU by bylo možné srovnat intenzitu výroby např. v porovnání spotřeby živin na hektar z. p., užitkovosti zvířat apod. ???

Produktivita = poměr mezi objemem vytvořené produkce (Q) a objemem užitého faktoru (F) nebo inputu; nejčastěji vyjadřujeme produktivitu živé práce

Kvalifikace práce jako faktoru

1)Počtem pracovníků, a to :

• průměrným

• k danému časovému okamžiku

• stálých (trvale činných) pracovníků

• všech evidenčních pracovníků

• přepočtených na srovnatelnou základnu (FWU, AWU)

AWU

= Annual Work Unit = roční pracovní jednotka, obdobně jako průměrný přepočtený pracovník. Představuje pracovní aktivitu celoročně pracujícího pracovníka na plný denní úvazek pouze za zemědělskou činnost.

-odpovídá cca 1800 h práce / rok

-do AWU jsou zahrnováni často jak zaměstnanci, tak pracující rodinní příslušníci zemědělských podniků.

FWU

= Family Work Unit = roční pracovní jednotka nenámezdní (rodinné) pracovní činnosti.

-Aby bylo možné počítat s prací na částečný úvazek a sezónními pracemi, měří se práce v zemědělství a její změny v ročních pracovních jednotkách (AWU). Jedna AWU odpovídá pracovnímu výkonu měřenému v pracovní době jednoho pracovníka, který je celoročně na plný úvazek zaměstnán v zemědělství v konkrétní zemědělské jednotce (podniku).

-Rozlišuje se mezi AWU neplacených (FWU) a AWU placených pracovních sil, které tvoří dohromady celkový počet AWU.

2) Objemem vynaloženého času

-v hodinách (ne vždy se evidují)

-ve dnech (evidují se pro účely sociálních dávek apod.)

-v normohodinách (vyjadřují také kvalitu práce)

3) Pracovní náklady = mzdové náklady + ostatní osobní náklady

Rentabilita

- založena na měření dosaženého zisku.

-Definuje výsledky produkčního procesu v hodnotovém vyjádření.

-Vyjadřuje dosažený zisk v poměru k užitým produkčním faktorům a podmínkám jako míru jejich efektivního využití.

a) měření absolutního objemu zisku (sledování samotného zisku, například v časové řadě)

b) měření poměru mezi dosaženým ziskem a užitými výrobními faktory (inputy)

Likvidnost = charakteristika konkrétního druhu majetku. Udává schopnost každé majetkové složky přeměnit se na finanční prostředky. Označuje tak míru obtížnosti transformovat majetek do hotovostní formy.

Likvidita = momentální schopnost podniku dostát svým splatným závazkům (úhradou peněz z krátkodobého majetku)

Solventnost = obecná schopnost podniku dostát svým závazkům ( úhradou peněz z veškerého majetku podniku)

Zadluženost = řeší otázku velikosti a struktury vlastních a cizích zdrojů

??? Česko má intenzivní zemědělství, ale přechází k extenzifikaci. Od 1989 přechod z plánovaného eko na tržní, přechod do soukromého vlastnictví -> úpad zaměstnanců v zemědělství (těžká práce za málo peněz, 75% MD) ???

??? Produktivita práce v ČR roste. Je zde produktivita mrtvé práce – technologie…. ???

Mzdová disparita = rozdíl mezd

Cenové nůžky = – nerovnovážné postavení zemědělství na trhu

-na jedné straně stojí dodavatelé (monopol) a na druhé odběratelé (monopson)

-zemědělství je klíčovým bodem těchto nůžek

 malé množství zemědělských podniků (téměř dokonalá konkurence) – cenové nůžky (stále víc se rozevírají)  důvod disparity

PŮDA

-Podíl zemědělské půdy z celkové rozlohy ČR 53,7 %

-Zemědělská půda na obyvatele v ČR – 0,41 ha

-Orná půda na obyvatele v ČR - 0,29 ha

Procento zornění = podíl orné půdy na zemědělské půdě, v ČR 71,3%

V současné době je aktivně zemědělsky využíváno cca 3,5 mil. ha zemědělské půdy. ( z toho 2,6 mil ha orné půdy). Některá orná půda může být prozatímně zatravněná.

-Největší část území ČR tvoří pahorkatiny a vysočiny.

-Kvalita ZPF se hodnotí prostřednictvím výnosnosti půdy, která je výsledkem bonitace ZPF.

Výnosnost půdy (čistý výnos) =integrální ukazatel půdně klimatických a ekologicko - ekonomických podmínek. Je to rozdíl mezi normativními výnosy z RV a normativními náklady, vynaloženými na jejich dosažení.

-Nejnižší bodové hodnotě 6 bodů odpovídá půda na příkrých svazích ve velmi nepříznivých klimatických podmínkách pokrytá travním porostem.

-Nejvyšší hodnotu 100 bodů má černozem na spraši (úrodné).

-Průměrná hodnota výnosnosti z.p. je 42,2 bodu (60 % ZPF)- půdy méně až málo úrodné.

-Klima v ČR má převážně subkontinentální charakter.

LPIS = geografický informační systém evidence zem. půdy, která slouží ke kontrole údajů v žádostech o dotace, poskytovaných ve vazbě na zemědělskou půdu a pro identifikaci zem. pozemků na základě skutečného užívání půdy pro administraci dotací. Rozhodující je, kdo na pozemku skutečně hospodaří, nikoli kdo je zapsán jako vlastník v katastru nemovitostí.

LPIS – eviduje půdu podle uživatelů

ČÚZK – eviduje půdu podle vlastníků

a)Zemědělské výrobní oblasti (ZVO)

-Pro účely rajonizace zemědělské výroby a statistické hodnocení území ČR. V ČR vymezeny 4 výrobní typy a 11 podtypů z hlediska agroekologických a ekonomických předpokladů:

VO kukuřičná (K), podtyp K1, K2, K3

VO řepařská (Ř), podtyp Ř1, Ř2, Ř3

VO bramborářská (B), podtyp B1, B2, B3

VO horská , podtyp H1, H2

b)Méně příznivé oblasti (LFA)

-Vymezení LFA bylo provedeno na základě výnosnosti zem. půdy, za účelem podpory hospodaření v méně příznivých oblastech a oblastech s ekologickými omezeními.

-Podpora je upravena v těchto programových dokumentech:

- 2004 – 2006: Horizontální plán rozvoje venkova

- 2007 – 2013: Program rozvoje venkova ČR

-Členění:

- Horske oblasti

- Ostatní méně příznivé oblasti

- Oblasti se specifickymi omezenimi

Faktory ovlivňující trh ze ZP v ČR

• nízká rentabilita zemědělské výroby

• nezájem rozšiřovat výměry farem

• zadluženost podniků a nedostatek finančních zdrojů (neochota bank poskytovat úvěry na nákup půdy)

• Poloha a velikost pozemku, účel využití

• značná roztříštěnost parcel z hlediska vlastnictví

• družstva a obchodní společnosti hospodaří na 70 % ZPF a ovlivňují tak monopolně nízkou sazbu nájemného

• dlouhodobě trh s půdou ovlivňuje státní ingerence (privatizace půdy, poskytování úvěrů PGRLF apod.), velký počet vlastníků půdy a na druhé straně vysoká koncentrace uživatelů půdy, omezené možnosti nabývání půdy cizinci.

Půda v ČR

-Cena zemědělské půdy určená výhradně pro zemědělské využití vzrostla v období 2003 – 2007

-Převažuje prodej pozemků o malých výměrách (do 0,10 ha) pro nezemědělské využití

-Ceny zemědělské půdy vykazují rostoucí trend.

-S vyšší výměrou zemědělské půdy klesá její cena

Oceňování zemědělské půdy:

1)tržní

• cena smluvní, vzniká dohodou mezi prodávajícím a kupujícím, tedy na základě nabídky a poptávky

• její výše závisí na momentálním stavu nabídky a poptávky na trhu zemědělských nemovitostí

• není státem regulována