Výrobní faktor kapitál – úrokování

Bankovní soustava:

Komerční banky jsou soukromými společnostmi vydělávajícími na obchodu s penězi. Od spořící skupiny osob přijímají vklady a jejich část následně přeposílají lidem nebo firmám s investičními příležitostmi. V obou případech je za transakci peněz vyplácena odměna ve formě úroku. Rozdíl mezi úroky je ziskem banky. Zisk banky je v tomto případě odměnou za zprostředkování peněz.

Centrální banka je obraznou matkou komerčních bank. Komerční banky si u ní ukládají peníze a pokud potřebují, peníze si od ní mohou klidně i půjčit. V obou případech probíhá obchod s penězi za úplatu ve formě úroku.

Má tři nástroje, kterými může měnit velikost peněžní zásoby v ekonomice: 1. Diskontní půjčky poskytuje centrální banka komerčním bankovním ústavům za tzv. diskontní sazbou. Pokud je peněz v ekonomice příliš, diskontní sazba se zvyšuje, jestliže je peněz v ekonomice málo, diskontní sazba se sníží. (rozhodnutí o změně diskontní sazby je ovlivněno vývojem inflace) 2. Operace na volném trhu jsou nástrojem, kterým je možné do ekonomiky nalít spoustu peněz, což s odstupem času znamená vyvolat v zemi vlnu inflace. Operacemi na volném trhu rozumíme nákupy a prodeje vládních dluhopisů centrální bankou. 3. Povinnou míru bankovních rezerv. Banky nedrží v úschově všechny peníze, které si do ní lidé uloží. Část uložených peněz banky půjčují zájemcům. (rezerva na krytí běžných výběrů + bezpečnostní rezerva a zbytek peněz je půjčován)

DISKONTNÍ SAZBA = ZÁKLADNÍ SAZBA, která představuje dolní mez pro pohyb krátkodobých ú. sazeb na peněžním trhu. ČNB za tuto sazbu půjčuje komerčním bankám, ale pouze do určité výše peněz.

LOMBARDNÍ SAZBA= sazba, za kterou půjčuje ČNB komerčním bankám nad objem peněz v diskontní sazbě.

-obě tvoří koridor pro vytváření REPO sazby = při repo-operacích přebírá ČNB od komerčních bank přebytečnou likviditu a bankám předává jako zástavu cenné papíry. Obě strany se také zavazují, že po uplynutí doby splatnosti, proběhne reverzní transakce. ČNB vrátí částku zvýšenou o dohodnutý úrok. (REPO SAZBA = maximální limitní sazba. Na bázi realizovaných tendrů, CB přijme nejnižší nabízenou úrokovou sazbu od bank.) Základní doba trvání těchto operací je 14 dní.

PRIBOR = sazba, za kterou jsou obchodní banky ochotny půjčovat svým „kolegyním“.

PRIBID = sazba, za kterou jsou obchodní banky ochotny nakupovat peníze od svých „kolegyň“.

Nastavení diskontní politiky tak ovlivní zájem bank o peněžní prostředky centrální banky a následně úvěrovou činnost bank vůči ostatním subjektům v ekonomice. Tento nástroj patří mezi takzvané nepřímé nástroje centrální banky. V první polovině 20. století byla diskontní sazba - úroková míra, za kterou mohou komerční banky získat od centrální banky úvěr - hojně využívána jako základní úroková sazba, za kterou si mohly obchodní banky půjčit peníze od centrální banky. Zvýšení diskontní sazby v podstatě zdražuje peníze a tím snižuje ochotu bank si půjčovat. V takovém případě se jedná o restriktivní měnovou politiku.

Dnes je však změna diskontu používána především jako signál měnové politiky a diskontní operace v původním smyslu rozhodně nejsou klíčovým nástrojem při dosahování měnově-politických cílů. Význam diskontní sazby spočívá zejména v rámci automatických facilit na mezibankovním trhu,

kdy CB poskytuje bankám možnost uložit přes noc u ČNB bez zajištění svou přebytečnou likviditu. Depozita jsou úročená diskontní sazbou. Diskontní sazbou je úročena tzv. jednodenní depozitní facilita (přebytek likvidity, který obchodní banky nedokáží uložit na peněžním trhu).

Úrok

-cena placená věřiteli za vypůjčený kapitál

-cena za zbavení možnosti disponovat se svými penězi

-rozdíl mezi vypůjčenou a vrácenou částkou zápůjčního kapitálu

-kompenzace za možná rizika změny v hodnotě zapůjčeného kapitálu a nejistotu splácet

Úroková sazba

- podíl úroku a zapůjčené částky kapitálu za určité období

- představuje úrok vyjádřený v procentech z hodnoty kapitálu za časové období

• Roční - p.a. (per annum)

• Pololetní - p.s. (per semestre)

• Čtvrtletní - p.q. (per quartale)

• měsíční - p.m. (per mensem)

• denní - p.d. (per diem)

• (spojité úročení – připisování úroků „nekonečně-krát“ za rok)

Úroková míra

- sazba vyjádřená desetinným číslem

Závisí na:

• diskontní sazbě

• mezibankovní úrokové sazbě

• riziku půjčky

• době půjčky

• výši zapůjčeného kapitál

Úrokové období = doba, za kterou se úroky pravidelně připisují

Úroková doba (doba splatnosti)= doba, po kterou je peněžní částka uložena nebo zapůjčena

Referenční datum =jednotný časový okamžik, k němuž jsou vztaženy různé finanční částky či toky probíhající v různé době

-referenční datum současnost - finanční toky se přepočítávají na jejich současnou hodnotu

- referenční datum okamžik poslední platby - jde o koncovou (budoucí) hodnotu

Dva způsoby úročení: jednoduché X složené úročení

Úroková sazba (míra) se může členit na: nominální X reálnou (vliv inflace)

Výše úroku (výnos) se může členit na: hrubý X čistý výnos (vliv zdanění – daň z úroků srážená například bankami je 15 %)