Organické hnojení

• okopaniny hnojíme chlévským hnojem (cukrovku, brambory, kukuřici)

• ke hnojení lze využít i posklizňové zbytky (slámu obilnin, řepky, luskovin, chrást řepy) nebo meziplodiny na zel. hn.

Časový odstup pěstování určitých plodin

• cukrovka a brambory  3 - 4 roky

• ozimá řepka  3 - 4 roky

• slunečnice  5 let

• len  6 - 7 let

Zařazování víceletých pícnin

• víceleté pícniny (jeteloviny) zakládáme ve formě podsevu do tzv. krycí plodiny

  • krycí plodiny (KP) umožňují optimální vývoj pomalu se rozvíjejícího porostu jeteloviny

• nejčastěji jetel luční (1 užitkový rok) a vojtěška setá (2 užitkové roky)

• jako KP jsou nejvhodnější plodiny pěstované pro pícní účely

  • LOS na píci, senážní oves, ječmen jarní na píci, bob na zeleno, intermediální hrách či peluška, pšenice j. na píci

  • mimo tyto KP často také jarní obilniny na zrno (ječmen jarní a oves)

Zařazování meziplodin

• rostliny pěstované v meziporostním období (mezi dvěma hlavními plodinami) s rychlým růstem a vývojem

• zvyšují diverzitu strukturální skladby rostlinné výroby

• zvyšují využití dopadajícího GZ

• udržují půdní strukturu

• obohacují krmivovou základnu podniku

• uvolňují živiny z hůře přístupných forem

• omezují ztráty živin z půdy vyplavováním

• omezují škodlivé účinky vodní eroze

• zapisují se do rámečku za příslušnou hlavní plodinu

• nejsou součástí zadané struktury plodin pro sestavení osevního postupu, je potřeba ji samostatně zvolit na základě konkrétních podmínek

• 3 skupiny:

  • ozimé meziplodiny - výsev na konci léta, sklizeň na jaře následného roku (řepice o. řepka o. jetel nachový)

  • letní meziplodiny (strniskové) - výsev na jaře do hlavní plodiny, sklizeň na podzim (jílek mnohokvětý, jetel plazivý, mrkev, tolice, jetel zvrhlý

Rajonizace zemědělské výroby

• kategorizace výrobních oblastí z hlediska výhodnosti pro specifické zemědělské využití na základě přírodních podmínek

Stanovištní podmínky

• komplex abiotických a biotických faktorů prostředí

• abiotické (neživé)

  • topografické

  • geologické

  • klimatické

  • pedologické

  • hydrologické

• biotické (živé)

  • flóra

  • fauna

  • společenstva

  • antropogenní vlivy

Klimatické poměry

• teploty a srážky  průměrná roční teplota, průměrný roční úhrn srážek, vegetační teplota konstanta

• vláhové poměry  hydrotemický koeficient, Langův deštivý faktor

• sluneční svit  délka slunečního svitu

Půdní podmínky

• půdní typ (geneze půdy)

• půdní druh (zrnitost složení)

• chemické vlastnosti (obsah živin, pH)

• biologické vlastnosti

Vliv zrnitosti na půdní vlastnosti

• schopnost přijímat vodu (retence)

• propustnost

• vododržnost

• provzdušněnost

• záhřevnost

• biologická aktivita

• poutání a uvolňování živin

• zpracovatelnost

Klasifikace zemin podle zrnitostního složení

• 0-10% jílnatých částí  písčitá  lehké půdy

• 10-20% jílnatých částí  hlinitopísčitá  lehké půdy

• 20-30% jílnatých částí  písčitohlinitá  středně těžké půdy

• 30-45% jílnatých částí  hlinitá  středně těžké půdy

• 45-60% jílnatých částí  jílovitohlinitá  těžké půdy

• 60-70% jílnatých částí  jílovitá  těžké půdy

• nad 70% jílnatých částí  jíl  těžké půdy

Půdní fond ČR

• celková výměra 7 887 tis. ha

  • zemědělská půda

    • orná půda (39%); chmelnice, vinice, ovocné sady, trvalé kultury (1%); zahrady (2%); louky, pastviny, trvalé travní porosty (12,3%)

  • nezemědělská půda

    • lesní půda (33%), vodní plochy (2%), zastavěné plochy (1,7%) a nádvoří, ostatní (8,6%)

Bonitace zemědělské půdy - ohodnocení kvality

• BPEJ - bonitovaná půdně - ekologická jednotka

• 1. číslice (KR-klimatický region)

• 2. a 3. číslice (HPJ-hlavní původní jednotka)

• 4. číslice (svažitost a expozice)

• 5. číslice (skeletovitost a hloubka půdy)

Kvalita zemědělského půdního fondu

• výsledky bonitace ZPF ze 70. let 20. století:

• 60% ZPF na půdách méně až málo úrodných

• nadprůměrně 40%

• průměrných a nadprůměrných orných půd je 54%

• pro agroekosystémy zcela nevhodný asi 6%

• nad 500 m. n. m. se nachází více než 20% zemědělského půdního fondu

Výnosnost půdy

• hodnota výnosnosti půdy vyjádřena indexem v rozpětí bodové stupnice od 6 do 100 bodů

• 6ti bodům odpovídá půda na příkrých svazích (nad 30%), ve velmi nepříznivých klimatických podmínkách, pokryta travním porostem

• 100 bodů má černozem na spraši, středně těžká, hluboká více než 60 cm, s příznivým vodním režimem, v teplém, mírně vlhkém klimatickém regionu, na úplné rovině (oblast Haná, Hradec Králové)

• národní průměr bodové hodnoty výnosnosti veškeré půdy v ČR je 42,2 bodů