Historie zemědělských soustav

• pozdní středověk - novověk - raný kapitalismus

• zavedení pluhu

• postupné rozdělování úhoru do stran

• zavádění leguminóz a okopanin

• zlepšení úhorové soustavy

• 20. století - parní oračky, zavedení traktorů

• období po 2. světové válce

  • intenzifikace výroby

  • pokrok šlechtění

  • nové analytické metody výživy rostlin

  • vývoj pesticidů

  • vývoj nářadí pro zpracování půdy a sklizeň

  • odliv pracovníků ze zemědělství

• 80. léta 20. století

  • zvýraznění ekologických a sociálních hledisek

  • integrovaná výroba

  • ekologické zemědělství

  • low-input zemědělství

  • trvale udržitelné zemědělství

Funkce úhoru - výrobně technická, společenská.

Vznik trojpolního (trojhonného) systému hospodaření

• v Evropě 13. - 14. století

• dosažení vyšší produkce z celkové plochy

• provázeno snížením výnosu

• vyšší pracnost při obhospodařování

• zlepšení zápřahu koní, kování kopyt

• rozšíření záhonového pluhu, bran

Agricultural (farming) systems - croppingsystems, zpracování půdy.

Bodennutzungssysteme - systém využívání půdy.

Důsledky zavedení střídavých soustav hospodaření

• obdělávaná půda se zvýšila o plochu úhoru

• rozšíření sortimentu plodin

• ústup od pasení zvířat - pokles stavu ovcí, zvýšení stavu skotu

• budování stájí  využití stájových hnojiv na orné půdě

Typy intenzivních soustav hospodaření

1. Mnohostranné

• obilnářsko - řepařské s chovem prasat

• obilnářsko-kukuřičné s výkrmem prasat a drůbeže

• obilnářsko-bramborářské s chovem skotu

• obilnářsko-bramborářské lihovarské

• obilnářsko-pícninářské s pastvou skotu

• volná hospodářství tržního charakteru

2. Specializované

• mlékařské blízko měst

• výdojná hospodářství s nákupem jalovic

• pastevní s odchovem plemenného dobytka

• výkrm prasat

• šlechtění osiv a množení

• pěstování travních semen

• chmelařské, vinařské, ovocnářské, zelinářské

• hospodaření bez dobytka

Současný stav hospodaření na půdě

• pokles stavu skotu

• pokles ploch víceletých pícnin (zeslabený zúrodňující a odplevelující účinek)

• nízká spotřeba krmných obilovin  nízká poptávka  extenzita pěstování

• extenzita na loukách a pastvinách

• nárůst ploch olejnin

• rostoucí problémy s chorobami, škůdci a plevely, problémy se zaplevelujícími rostlinami

Vznik podniků bez chovu skotu

• orientace na tržní hodnoty

• zjednodušení osevních postupů

• změny v bilanci organických hnojiv

• zvýšená závislost na pesticidech

• zvýšení dávek hnojiv

Výrobnost soustav hospodaření

• ryzí trojhonná (6 - 8 OJ/ha)

• zlepšená trojhonná (10 - 15 OJ/ha)

• střídavé hospodaření (20 - 30 OJ/ha)

Osevní postupy

• plánovité střídání plodin pěstovaných na orné půdě v zemědělském podniku

• prostorová dimenze  každoroční osev (využití) pozemků přibližně stejnou strukturou plodin (doba vystřídání 1 plodiny na všech honech)

• časová dimenze  vytvoření pravidelných sledů plodin na všech pozemcích zařazených do osevního postupu (doba všech plodin na 1 honu)

Způsob osevu orné půdy v prostoru a čase.

• všeobecná půdní únava  odčerpání živin, vody; zhoršení půdní struktury

• pravá půdní únava  organismová (viry, bakterie, houby, hlísti, hmyz); nedostatková (mikroprvky); toxinová

Monokultury

• opak osevního postupu, opakované pěstování jednoleté rostliny na stejném pozemku

• uplatňování je obecné negativní (únava půdy, rozvoj chorob, škůdců, plevelů)

• relativně ji snese jen kukuřice

• vliv monokultury na výnosy plodin  decline effect (obiloviny), kolísání výnosu (okopaniny)

Důvody střídání plodin

• bilance organické hmoty a živin

• fyzikální vlastnosti půdy

• vliv plodin na strukturu půdy

• výskyt plevelů a zaplevelujících rostlin

• výskyt původců chorob a škůdců

• využití vegetační doby

Využití vegetační doby

• plodiny víceleté: jetel, vojtěška, kmín, léčivé rostliny

• ozimy: ozimá řepka, ozimé obilniny, ozimý mák, ozimé zeleniny

• jařiny s kratší vegetační dobou (obilniny, luskoviny), s delší vegetační dobou (cukrovka, brambory)

Sestavování osevního postupu

• řídíme se agrotechnickými lhůtami (doba setí/sázení a sklizně plodin)

• zařazování ozimých plodin po pozdě sklízených okopaninách

• po cukrovce, pozdních bramborách, kukuřici na zrno zařazujeme zpravidla jarní plodiny

• často se nelze vyhnou zařazení ozimé pšenice po kukuřici na siláž

Choroby a škůdci šířící se vlivem nesprávného střídání plodin

• obiloviny - choroby pat stébel, fuzariózy, háďátka

• okopaniny - kořenomorka, rakovina brambor, strupovitost, háďátka

• řepka - hlízenka, fómová hniloba, krytonosci

• jeteloviny - verticilum, hlízenka

• kukuřice - zavíječ, sněť

Hlízenka (Sclerotiniasclerotiorum)

• vysoký škodlivý potenciál; výskyt občasný; napadá stonek a šešule

• zdroj napadení: askoporozy ze sklerocií v půdě v době květu; škody po výnosu až 60 %