- •Ekosystémové pojetí zemědělství – agroekosystémy
- •Ekosystém
- •Agroekosystém
- •Funkční podstata agroekosystémů
- •Základ fungování ekosystémů
- •Energie slunečního záření dopadající na porost
- •Charakteristiky energetické efektivnosti
- •Struktura agroekosystému
- •Biotické složky agroekosystémů
- •Produkční organismy
- •Asociované organismy
- •Nejvýznamnější abiotické faktory
- •Sluneční radiace
- •Voda (hydrický režim)
- •Živiny (trofický režim)
- •Dlouhodobá udržitelnost
- •Produkční systémy
- •Konvenční
- •Integrované
- •Historie zemědělských soustav
- •Mnohostranné
- •Specializované
- •Vliv na zaplevelení
- •Vliv na bilanci organické hmoty
- •Vliv na půdní vlastnosti
- •Význam meziplodin
- •Návrh soustavy hospodaření a osevních postupů(dlouhodobé využití pozemků)
- •Návrh soustavy hospodaření
- •Návrh osevních postupů
- •Norfolkský osevní postup
- •6. Střídáme zhoršující a zlepšující plodiny
- •Zlepšující plodiny
- •Zhoršující plodiny
- •Organické hnojení
- •Časový odstup pěstování určitých plodin
- •Zařazování víceletých pícnin
- •Zařazování meziplodin
- •Dobrý zemědělský a environmentální stav (gaec)
- •Evidence půdy
- •Historie rajonizace
- •Zemědělské výrobní typy (zvt)
- •Obilnářská zvo
- •Bramborářská zvo
- •Pícninářská zvo
- •S obracením orniční vrstvy (hloubka 18 – 30 cm)
- •Bez obracení orniční vrstvy (0 - 15 cm)
- •Ve vztahu k založení porostu
- •Základní zpracování půdy Podmítka
- •Základní biogenní prvky
- •Význam znalosti výživy rostlin
- •Zákonitosti ve výživě rostlin
- •Vliv faktorů
- •Složení rostlin:
- •Primární ol
- •Určování dávek hnojiv
- •Minerální hnojiva (anorganická)
- •Rozdělení minerálních hnojiv
- •Podle obsažených živin
- •Podle skupenství
- •Podle obsažených živin
- •Časové aplikace hnojiv
- •Hnojení fosforem a draslíkem
- •Fosforečná hnojiva
- •Draselná hnojiva
- •Hnojení dusíkem
- •Dusíkatá hnojiva
- •Vztahy plodin k vápnění
- •Vápenatá hnojiva
- •Ječmen jarní (oves, pšenice jarní)
- •Kukuřice
- •Cukrovka
- •Brambory
- •Řepka ozimá
- •Aplikace hnojiv
- •Systémy precizního hospodaření
- •Globální navigační systém (gps)
- •Geografické informační systémy (gis)
- •Technologie dálkového snímání
- •Variabilní aplikační technologie
- •Hnojení s využitím senzorů
- •Využití V praxi
- •Vyčíslení nákladů na hnojení
- •Agrochemický trojúhelník
- •Rozdělení organických látek
- •Význam organických látek
- •Plemeno masno - mléčné na mléko plemeno mléčno - masné na maso
- •Vytrvalé plevele rozmnožující se generativně I vegetativně
- •Poliparazitické (heterotrofní) plevele
- •Nezelené, parazitické plevele
- •Vytrvalé plevele
Systémy precizního hospodaření
Globální navigační systém (gps)
přesná lokalizace sledovaného místa na pozemku (přesnost 3 - 6 m)
realizace lokálně specifických operací na pozemku
podsystémy GPS: kosmický, řídící (kontrolní), uživatelský (pro příjem a zpracování GPS signálu)
využití:
setí plodin (přesný výsev)
přesné odstupy kolejových řádků bez překryvů
možnost následné řádkové kultivace (podle mapy při setí)
možnost hnojení do řádku a meziřádkového ošetření
možnost řízení celých souprav (traktor + secí kombinace)
CTF (controlled traffic farming)
GPS lze vybavit: traktory určené pro setí a pro přípravu půdy, postřikovače, rozmetadla, kedjovače
Geografické informační systémy (gis)
propojený soubor HW, SW a geografických dat, získávání, ukládání, upravování a analýza geografických dat a zobrazování souvislostí
Geostatistika = statistické vyhodnocení plošně vztažených dat a hledání vzájemných závislostí
Senzory a monitory = měření vodivosti, pH, N-senzor, NIR senzory, mapování výnosů, senzory zaplevelení
Technologie dálkového snímání
Variabilní aplikační technologie
Mapování pomocí senzorů půdní vlhkost, obsah chlorofylu v listech – obsah N v rostlinách, výnos) – zrniny (pšenice, ječmen, řepka, kukuřice na zrno)
Letecké a satelitní snímkování (půdní, růstové a výnosové charakteristiky)
Hnojení s využitím senzorů
porost je indikátorem stavu výživy
Crop-Meter - parametry: rychlost traktoru, odpor kyvadla, výška měření , kyvadlo měřící odpor porostu
Mini Veg N - jednotky senzorů měří laserem indukovanou fluorescenci
N-Sensor® - sensor měří odraz světla povrchu porostu
Využití V praxi
hnojení založené na vlastnostech porostu:
nemusí odpovídat skutečné potřebě živin
malá časová náročnost
nezbytnost čidla
uplatnění u živin s velkou časovou variabilitou – obsah přijatelného dusíku
Vyčíslení nákladů na hnojení
náklady na hnojivo:
cena hnojiv
minerální hnojiva – cena přímo u výrobce, cena dodavatele - termín odběru hnojiv, smlouvy s dodavatelem
organická hnojiva - kvalita hnojiv, obsah živin a organických látek, množství hnojiv, možnosti skladování
uskladnění hnojiv, manipulace (pytlování)
rozpočítání nákladů v rámci osevního postupu, rovnoměrně
náklady na aplikaci
cena aplikace – zemědělský podnik, služby
manipulace a transport hnojiv (míchání hnojiv)
Agrochemický trojúhelník
rostlina, půda, hnojiva
ovlivňován vnějšími vlivy
Rozdělení organických látek
Humifikace – primární se proměňují v sekundární za nepřístupu vzduchu => humus
Proces mineralizace – úplný rozklad organických látek při uvolňování živin (oxid, uhlík, voda, amoniak)
Význam organických látek
důležité pro strukturu půdy – hnědá, kyprá
půdní agregáty – stabilita
optimální poměr organických látek = optimalizace vody a vzduchu
omezování vodní a větrné eroze
poutání živin
vázání cizorodých prvků
Organická hnojiva stájová
velký objem, vysoký obsah vody, malá koncentrace živin, obsah organických látek
chlévská mrva (výkaly + stelivo + zbytky krmiv), hnůj, močůvka, kejda, hnojůvka
DJ = dobytčí jednotka – 500 kg živé hmotnosti zvířat
Mrva zraje => probíhají procesy => uzrálá mrva = hnůj
Hodnota pH |
Půdní reakce |
Do 4,5 |
Extrémně kyselá |
4,6 – 5,0 |
Silně kyselá |
5,1 – 5,5 |
Kyselá |
5,6 – 6,5 |
Slabě kyselá |
6,6 – 7,2 |
neutrální |
7,3 – 7,7 |
alkalická |
Nad 7,7 |
Silně alkalická |
Druh půdy |
Optimální pH |
Písčitá |
5,5 (+/- 0,2) |
Hlinitopísčitá |
6,0 (+/- 0,2) |
Písčitohlinitá |
6,5 (+%- 0,2) |
Hlinitá, jíl |
7,0 (+/- 0,5) |
Pro louky a pastviny (PPT) je udáváno optimální pH mezi 5,0 – 6,0.
Příklad 1)
Vypočítejte celkové náklady na hnojení jednoho honu: kukuřice 20 ha dávka 40 kg N/ha hnojivo DAM (30% N) Cena hnojiva 6 000 Kč/t (6000/1000=6 Kč/kg) Cena aplikace 200 Kč/ha
a) Dávka hnojiva 100 kg DAM….30 kg N x kg DAM………40 kg N x = 133,3 kg/ha
b) Cena hnojiva 133,3*6 = 800 Kč/ha
c) Cena hnojiva s aplikací 800 + 200 = 1 000 Kč/ha
d) Celkové náklady na hnojení jednoho honu 1 000 * 20 = 20 000 Kč/ha
Příklad 2
Při hnojení byla stanovena dávka 43 kg P/ha Na výběr jsou dvě hnojiva: Hnojivo 1 TSP 21% P 9 300 Kč/t Hnojivo 2 MF 11% P 4 800 Kč/t Cena aplikace obou hnojiv je 200 Kč/ha
a) dávka hnojiva 1 (kg/ha)?
b) dávka hnojiva 2 (kg/ha)?
c) cena hnojiva 1 (Kč/ha)?
d) cena hnojiva 2 (Kč/ha)?
e) cena hnojiva 1 s aplikací (Kč/ha)?
f) cena hnojiva 2 s aplikací (Kč/ha)?
Které hnojivo je výhodnější?
DOMESTIKACE A PLEMENA
GR = genová rezerva
druh - skupina zvířat se stejnými znaky a vlastnosti a normální plodností (fyziologická izolace nelze křížit s jinými druhy)
plemeno - taxonomická jednotka zootechniky; uměle vytvořeno člověkem
- skupina zvířat stejného druhu a původu, která se od jiných zvířat téhož druhu liší
Domestikace
začátek v období mezolitu (15000 – 5000 let)
spojena se vznikem zemědělství (mladší doba kamenná)
nezávislá domestikace – jeden druh vícekrát na různých místech
jen asi 50 druhů; nevratný proces – př. kočka vypuštěná do přírody, už nikdy nezíská vlastnosti divoké zvěře
Předpoklady
sociální vztahy (silný stádový či smečkový pud)
široké potravní spektrum
„klidné“ chování
povolnost, ochota podřídit se
absence výrazné teritoriality
snadné rozmnožování
rychlý růst
odolnost
schopnost žít v zajetí a uzavřeném prostoru
Domestikační změny
morfologické
změna velikosti těla (nanismus, gigantismus)
změna velikosti orgánů – zmenšení srdce u prasete 0,29% vs 0,63% u divokého prasete)
změna stavby těla (lebka, zkrácení končetin)
zvýšení podílu a kvality využitelných částí
změna zbarvení – nové typy
změna pokryvu těla – angorismus, rexismus
změny kůže – řasy, laloky, uši
fyziologické
rozmnožování
zlepšení užitkových znaků (vyšší produkce mléka )
změna funkce i kapacity dýchací, cévní a oběhové soustavy
změny nervové soustavy – redukce mozku
behaviorální a etologické
hyper sexualita
zhoršení smyslových vlastností
ztráta migračního pudu
změna prostředí a sociální struktury
redukce stresové odpovědi na člověka
Rozdělení plemen
Stupeň prošlechtění
primitivní, přechodná, kulturní
Směr užitkovosti
specializovaná, kombinovaná
Původ
Teritoriální rozšíření
