
- •3. Metody oceňování zásob Úkol 3-a) Jak je možné, že něco může V účetnictví vycházet pokaždé jinak a přitom to být správné?
- •Úkol 3-b) Výsledky různých oceňovacích metod
- •Úkol 3-c) Proč určitá metoda vede k největším nákladů a jiná k nejmenším a za jakých podmínek?
- •Úkol 3-d) Která z metod vede k nejaktuálnějším nákladům na prodané zboží a která oceňuje zůstatek zásob na skladě na konci roku těmi nejaktuálnějšími cenami.
- •Úkol 3-e) Která z uvedených metod je V mnoha zemích zakázána a proč?
- •Úkol 3-f) Ilustrace uvedených metod při periodickém způsobu účtování.
- •Metoda fifo
- •Metoda lifo
- •4. Při inventuře se najdou pouze 4 leštěnky místo 6, příčina rozdílu se nezjistí, jak by to mělo být zaúčtováno a jak to ovlivní hv?
- •5. Jaké jsou další nepříjemnosti ležících zásob na skladě, kromě uložených peněz? Ovlivní to nějak účetní hodnotu zásob, proč a co to ještě ovlivní?
P Ř Í P A D O V Á
S T U D I E
Motorka, s.r.o
Zpracovali: Tomáš Fejt
Jaroslava Korbelová
Marie Králová
Zuzana Kuncová
1. Grafické znázornění oběhu dokladů ve firmě
Nákup a skladování motocyklů
Prodej motocyklů
2. Periodický způsob účtování zásob
Jestliže máme velký počet fyzických příjmů a výdajů zásob, můžeme rozdíl mezi těmito příjmy a výdaji (tzv. konečný zůstatek) zaúčtovat až na konci účetního období. Neúčtujeme tedy o pohybu zboží, ale vedeme pouze skladovou evidenci. Do účetnictví se na konci roku zaznamená skutečný stav zboží a opraví se výše nákladů, aby odpovídala skutečným prodejům zboží. Skladníkovi se tedy nijak nemění náplň práce. Ale účetní bude účtovat o zásobách zboží pouze jednou ročně a nebude muset zaúčtovat takové množství účetních operací.
3. Metody oceňování zásob Úkol 3-a) Jak je možné, že něco může V účetnictví vycházet pokaždé jinak a přitom to být správné?
Výsledky účtování zásob se mohou lišit, protože existují tři různé metody oceňování zásob: metoda FIFO, LIFO a vážený aritmetický průměr.
I.) FIFO – „First in-first out“ – pokud oceňujeme sklad metodou FIFO, tak první se účetně vyskladňují kusy, které jsou na skladě nejdéle.
II.) LIFO – „Last in-first out“ – při této oceňovací metodě jsou nejprve účetně vyskladněny nejnovější dodávky
III.) Vážený aritmetický průměr – předpokládáme dokonale promíchané zboží na skladě, nákupní cena zboží se počítá jako aritmetický průměr veškerého zboží na skladě.
Rozdílné výsledky jsou způsobené změnami nákupních cen (ty se mění např. v závislosti na vývoji kurzu Kč/€, v důsledku zlevnění nakupovaného zboží, atd.)
Úkol 3-b) Výsledky různých oceňovacích metod
Tržby celkem=73000000 Kč
VAP=73000000-66129000=6871000
FIFO=73000000-66198000=6802000
LIFO=73000000-66126000= 6874000
Metoda |
Náklady prodaného zboží [tis. Kč] |
Čistá marže [tis. Kč] |
Konečný stav zboží na skladě [tis. Kč] |
VAP |
66129 |
6871 |
3219 |
FIFO |
66198 |
6802 |
3150 |
LIFO |
66126 |
6874 |
3222 |
postupy výpočtů (náklady prodaného zboží, konečný stav zboží na skladě) viz. 3-f
Úkol 3-c) Proč určitá metoda vede k největším nákladů a jiná k nejmenším a za jakých podmínek?
Každá metoda může vést k jiným výsledkům z důvodu nárůstu cen (protože ceny se neustále pomalu zvyšují). Z tohoto důvodu vede k nejnižším nákladům metoda FIFO (nejdříve je vyskladněno zboží, které je na skladě nejdéle). V našem případě ovšem vedla k nejmenším nákladům metoda LIFO. Je to zřejmě způsobeno tím, že zboží, které leží na skladě nejdéle bylo pořízeno za nejvyšší cenu (bylo nejdražší).
Úkol 3-d) Která z metod vede k nejaktuálnějším nákladům na prodané zboží a která oceňuje zůstatek zásob na skladě na konci roku těmi nejaktuálnějšími cenami.
Nejaktuálnější náklady na prodané zboží získáme pomocí metody LIFO, jelikož ze skladu jsou odebírány naposledy přidané dodávky, které jsou ohodnoceny nejaktuálnější cenou -nákupní cena se tedy příliš neliší od ceny, započítané do nákladů.
Díky odebírání nejnovějších dodávek naposled je k získání nejaktuálnějšího zůstatku na konci roku nejvhodnější metoda FIFO.
Úkol 3-e) Která z uvedených metod je V mnoha zemích zakázána a proč?
V mnoha zemích (včetně všech států EU) je zakázána metoda LIFO, a to protože:
může dojít ke zkreslení vykazovaných hodnot zásob (na skladě zůstávají zásoby, které jsou ohodnoceny nejstarší cenou – ta obvykle neodpovídá ceně aktuální)
při vyskladnění se počítá s náklady posledních dodávek, které jsou ohodnoceny nejaktuálnější cenou, což vzhledem k postupnému zvyšování cen znamená, že firma vykazuje nižší zisk a státu pak odvádí menší daň.
Úkol 3-f) Ilustrace uvedených metod při periodickém způsobu účtování.
Nejjednodušší i nejrychlejší metodou pro zjištění požadovaných údajů je metoda VAP. Stačí totiž pouze vydělit zůstatek v Kč zůstatkem v ks a získanou průměrnou cenou pak vynásobit vyskladňované množství (viz přiložené tabulky).
Metoda VAP
měsíc |
počet motorek [ks] |
[tis. Kč] |
|||||||
příjem |
výdej |
stav |
fakturovaná cena |
pořizovací cena |
pořizovací cena/ks |
průměrná cena/ks |
náklady |
stav |
|
PZ |
20 |
0 |
20 |
4 660 |
4 760 |
238 |
238.00 |
0 |
4 760 |
leden |
32 |
20 |
32 |
6 080 |
6 240 |
195 |
211.54 |
4 231 |
6 769 |
únor |
20 |
25 |
27 |
3 800 |
3 900 |
195 |
206.94 |
5 174 |
5 496 |
březen |
48 |
40 |
35 |
9 168 |
9 408 |
196 |
202.57 |
8 103 |
6 801 |
duben |
40 |
50 |
25 |
7 800 |
8 000 |
200 |
201.93 |
10 096 |
4 705 |
květen |
28 |
30 |
23 |
5 516 |
5 656 |
202 |
201.94 |
6 058 |
4 303 |
červen |
12 |
20 |
15 |
2 364 |
2 424 |
202 |
201.94 |
4 039 |
2 688 |
červenec |
32 |
10 |
37 |
6 400 |
6 560 |
205 |
202.36 |
2 024 |
7 224 |
srpen |
16 |
20 |
33 |
3 200 |
3 280 |
205 |
202.53 |
4 051 |
6 454 |
září |
8 |
20 |
21 |
1 608 |
1 648 |
206 |
202.64 |
4 053 |
4 049 |
říjen |
12 |
30 |
3 |
2 424 |
2 484 |
207 |
202.84 |
6 085 |
448 |
listopad |
44 |
40 |
7 |
8 888 |
9 108 |
207 |
203.42 |
8 137 |
1 419 |
prosinec |
28 |
20 |
15 |
5 740 |
5 880 |
210 |
203.96 |
4 079 |
3 219 |
celkem |
340 |
325 |
|
|
69 348 |
|
|
66 129 |
|