ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

FILOSOFIE l

Karel HAUZER Zdeněk BÍGL

FILOSOFIE I

Česká zemědělská univerzita v Praze

Provozně ekonomická fakulta

Katedra humanitních věd

Určeno pro posluchače všech oborů ČZU

Tato publikace neprošla textovou ani jazykovou úpravou.

Lektoroval: Dr. Lenka ADAMOVÁ FSI-ČVUT Praha

Ing. Aleš HAVLÍČEK FSV UK Praha

Isbn 80-213-0696-3

I Filosofické základy vědění a vědy

1Věda a její postavení v rámci ostatních poznávacích činností (Karel Hauzer)

1.1 Mýtus, filosofie, víra

1.2 Věda jako vědění

1.3 Vědecké poznání a jeho struktura

1.4 Hermetická tradice

2 Problémy filosofie vědění a vědy od antiky po dobu moderní (Karel Hauzer)

2.1 Aristotelovo pojetí vědy

2.1.1 Syllogismus

2.1.2 Důkaz

2.1.3 Vědění nedokazované

2.2 Věda ve středověku

2.2.1 Povaha středověké vědy

2.2.2 Problém universalií

2.2.3 Existence obecnin

2.2.4 Řešení pomocí analogia entis

2.2.5 Occamova břitva

2.3 Moderní znovuzaložení věd

2.3.1 Ideál tradičního vědce

2.3.2 Moderní racionalita

2.3.3 "Obrat k subjektu" a karteziánský svět

2.4 Hledání ztracené jednoty světa

2.4.1 Dvojí pravda

2.4.2 Dedukce, indukce, nutnost

2.4.3 Humův problém

2.4.4 Kantovo synthetické a priori

2.5 Millův indukcionismus a positivní pojetí

2.5.2 Positivní pojetí vědy

Příloha: John Stuart Mill

O indukci

O universální příčinnosti Literatura k I I

3 Současná filosofie a vědecké poznání

(Zdeněk Bígl)

3.1 Směřování k syntaktické a sémantické analyse jazyka vědy

3.1.1 G. Frege: Počátky sémantické analýzy jazyka

3.1.2 L.Wittgenstein - Logický obraz faktuje myšlenka. Obraz má se zobrazením společnou logickou formu zobrazení

3.1.3 Jazykové hry

3.1.4 Vídeňský kroužek- kritérium smyslu vědeckých výroků a empirická verifikovatelnost

3.1.5 Využití logiky při zkoumání jazyka vědy. Syntaktická a sémantická analýza jazykovědy

3.2 Falsifikovatelnost jako kritérium demarkace mezi vědou a pseudovědou

3.2.1 Evoluční epistemologie

3.3 Fenomenologie jako přísná věda a Huserlovo pojetí krize evropských věd

3.4 Paradigma vědy a pojem vědecké revoluce

3.4.1 Ve vývoji vědy dochází ke střídání paradigmat

3.4.2 Pojem epistemologického zlomu u G. Bachelarda

3.5 Hermeneutika nauka o porozumění

3.6 Postmoderní myšlení a věda

II Člověk a společnost z pohledu filosofie (Zdeněk Bígl)

Úvodní poznámka Společnost jako svět lidských skutků

Protiklad mezi přirozeným a smluveným

Spravedlnost znamená konat to, co komu náleží

Ucelení státu je ctnostný život občanů

Nejen rovnost podle počtu, ale i podle hodnoty

Jako jsou cíle pozemské a boží obce?

Nikdo si nemůže osvojovat právo rozhodovat za druhého bez jeho souhlasu

Úspěch vladařova jednání, které zajišťuje jeho moc, ospravedlňuje použití jakýchkoli prostředků .

Stát vzniká na základě společenské smlouvy

Proč je třeba odmítnout umělé logicky vykonstruované společenské systémy?

Co má být v právu stále přítomné, aby bylo možné hovořit o právu?

Lidská práva

Starat se o své zájmy současně umožňuje uspokojovati zájmy ostatních

Co tvoří občanskou společnost?

Co se v občanské společnosti skrývá za vztahy mezi lidmi?

Sociální nauka katolické církve

Lidé se stávají vykonavateli i obětmi procesu, který považují za nutný a neodvratný

Nehledejme definitivní podobu dobra pro celou společnost, ale bojujme proti určitému zlu a jeho konkrétním podobám.

Úvodní poznámka

Předkládané učební texty věnované dvěma významným filosofickým oborům filosofii vědy a sociální a politické filosofii jsou první částí souvislé řady skript připravovaných vyučujícími katedry humanitních věd PEF ČZU, které by měly postupně tematicky pokrýt filosofii v celé její šíři. Učební texty jsou zpracovány tak, že je mohou využívat studenti úvodních kurzů i studenti na nenavazujících specializovaných kurzech zaměřených na dílčí filosofická témata.

Oddíl I

Filosofické základy vědění a vědy

l Věda a její postavení v rámci ostatních poznávacích činností

(Karel Hauzer)

Osudem mnoha termínů je, že jejich význam v průběhu věků doznává značných změn: posunů, rozšíření či zúžení; leckdy je dokonce nový význam opakem původního. Některé významy vymizely, jiné jsou pozapomenuty; většina však přetrvává jako dosud užívané varianty. Je pak nezbytné objasnit, v jakém významu v daném diskursu autor jistého termínu používá. To nebývá začasté právě snadné: význam je totiž vždy relativizován kontextem - tedy v odborném textu diskursem (oborem úvahy) a sám tento kontext podléhá změnám podobným. Nezbývá tedy než spolu s významy termínů objasnit i jejich kontext pokud a jak to dokážeme. Právě znalost relativizace termínů vzhledem ke kontextu je základním rysem vzdělání: odlišuje člověka vzdělaného od ne- a polovzdělaného.

Termín věda, vědecký, vědění je typickým představitelem podobného volného sdružení významů, stejně jako např. pravda, pravdivost, dokonce i logika a některé další, s nimiž se ještě setkáme. Naivní používání termínů věda "věda nezvratně dokázala to a to", "ta a ta disciplína (genetika, kybernetika, astrologie, ...) je nevědecká (pavěda, pověra, ...)" nebo pravda - "každý má svou pravdu" spolehlivě vyvolává u odborníků fyziologické reakce (od smíchu po nauseu: to podle naturelu), pro odbornou diskusi se však nehodí.

Při tomto bádání o kontextu vědy ocitáme se okamžitě mimo její kontext: důležitou součástí kontextu védy jsou totiž její vyslovené nebo skryté neuvědomělé nebo uvědomělé, leč zamlčené) předpoklady, tacit assumptions. Bude tedy naším předním úkolem tyto předpoklady nalézt a vyslovit, což nám přináší nemalé potíže: nemůžeme totiž z nich vycházet, ani využívat výsledků vědeckých bádání na těchto předpokladech založených. Na příklad: při bádání o možném vývoji vědeckého myšlení nám nepomůže, co se domnívá vědět historická věda o okolnostech vzniku, vývoje,... vědy, neboť jde nám mj. též o předpoklady historické vědy samé; při analýze vědeckého myšlení nám nepomohou výsledky psychologické vědy, neboť sama psychologická věda vzniká až jako důsledek vědeckého myšlení, atpod.

Podívejme se tedy po motivech vědy a původních očekáváních s vědou spojených, pozorujme úspěchy a neúspěchy v jejich splňování, a především: posuďme pak kriticky, jak tato očekávání splňuje (či nesplňuje) soudobá vědecká metodologie - nemáme-li před sebou v její dnešní tváři ony nedostupné hrozny ze známé bajky neboli z nouze ctnost.