Německé negativistické strany

Německá nacionální strana (Deutsche Nationalpartei, DNP) - ustavena v září 1919 sloučením několika nacionalistických stran. DSP hájila zájmy německých průmyslníků, drobných podnikatelů. Byla i trochu intelektuálně založená, měla svou inteligenci.

Předsedou Rudolf Lodgman von Auen, muž s irskými předky, jako nezávislý zvolen do říšské rady za Ústí nad Labem. Lodgman von Auen hlavně v provincii Deutschböhmen klíčovou osobou. Trpký pro něho byl rok 1925 - neúspěch ve volbách, jako předseda strany se nakonec nestal ani senátorem.

Stále v DSP přetrvávala neochota ke spolupráci s čsl. demokratickým táborem. Ve 30. letech toto vedlo k rozštěpení strany. 1928 ji opustila skupina kolem Alfreda Rosche - průmyslník, nesouhlasil s přetrvávajícím negativistickým přístupem k ČSR.

Přichází hospodářská krize. V říjnu 1933 činnost strany zastavena (první republice to trvalo 15 let), usilovala totiž o rozbití ČSR. Zákaz zrušen 1935, nikdy se však už neustavila, členové přešli k Henleinovi aby neštěpili německý tábor. Po Mnichovu Henleina uznal i von Auen.

Tiskovým orgánem Deutsche Tageszeitung.

Německá sociálně demokratická strana dělnická (Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei, DSDAP) - vycházela z německého nacionálního hnutí, A. Hitler převzal název své strany od ní - NSDAP.

Stranická centrála v Ústí nad Labem od 1918. Původně ve Vídni, ještě v květnu 1918 tam strana měla sjezd. V čsl. poměrech se zkonstituovala v listopadu 1919 v Duchcově. V čele Rudolf Jung, dalším významným představitelem Hans [Knirsch].

V průběhu 20. let se stává strana odnoží NSDAP, ve znaku má hákový kříž, vychází z národně socialistického programu - prvky rasismu. Problémem vedoucím k zákazu polovojenská organizace působící od konce 20. let - Volksport. Ta měla podíl na zavraždění antifašistického emigranta Theodora Lessinga a na dalších akcích ve 30. letech.

Lessing německým filosofem kultury, pro svou kritiku Hindenburga byl 1925 propuštěn z funkce učitele na technice v Hannoveru. Zastřelen v exilu v Mariánských Lázních.

Strana rozpuštěna 1933. Její vůdci, např. v Ústí n. L. působící Hans Krebs, uprchli do Německa. Jejich čas přišel 1938.

Ústředním listem Der Tag.

Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei, SdP) - vznikla 1. 10. 1933 jako hnutí pod názvem Sudetoněmecká vlastenecká fronta (Sudetendeutscheheimatfront). Založena v souvislosti se zákazem DSP a DSDAP. V dubnu 1935 přejmenování na SdP kvůli parlamentním volbám - jako volné seskupení se nemohli voleb účastnit.

Představiteli Konrad Henlein, Karl Hermann Frank, W. Sebekowsky - krom Henleina od 1935 poslanci.

Strana dokázala přitáhnout mladou generaci, ve vedení vesměs mladí lidé. SdP působila pouhých pět let, přesto na sebe strhla hojnou pozornost, víme o ní víc, než o mnoha čsl. politických stranách. Šlo o stranu vnitřně různorodou, hl. v prvních letech existence. Od 1933 do 1938 určitý vývoj, uvnitř existují různé proudy, to patrné v letech 1937 - 1938. SdP se prezentovala jako strana českých Němců. Nejvíc se tomuto tvrzení přiblížila v obecních volbách 1938, kdy získala ¾ německých hlasů. Odnoží SdP na Slovensku byla Karpatoněmecká strana v čele s Franzem Karmasinem (1901 - 1970).

V dubnu 1938 Karlovarské požadavky. 12. - 13. 9. 1938 pokus o puč, následně 16. 9. strana zakázána. Její představitelé uprchli do Německa. Na K. H. Franka a K. Henleina vydán zatykač.

Tiskovým orgánem Die Zeit.