6. Charakterizujte prvky rozhodovacího procesu „varianta řešení“, „důsledky“ a „stavy okolností“.

Varianta řešení (rozhodnutí) – jednání rozhodovatele

• možný způsob jednání rozhodovatele;

• množina variant = rozhodovací pole, prostor rozhodování ;

• alternativa není synonymem varianty (problém ekvifinality!).

Důsledky – dopady na objekt

• předpokládané dopady realizace zvolené varianty na objekt rozhodování;

• vyjadřují se vždy vzhledem ke kritériím (kvantitativní vs. Kvalitativní);

• např.: 20% zvýšení produktivity

Stavy okolností (světa, scénáře)

• budoucí, vzájemně se vylučující situace, které mohou po realizaci varianty nastat např. velikost poptávky, politický vývoj atd.;

• jistota;

• riziko;

• nejistota

7. Charakterizujte pojem „dobře strukturované problémy“ a uveďte alespoň jeden příklad takového problému.

Dobře strukturované problémy

• jednoduché, algoritmizovatelné;

• v opakovaných situacích, často rutinní;

• obvykle úroveň operativního řízení;

• související proměnné lze přesně kvantifikovat obvykle jedinou hodnotou;

• tvrdé systémy

8. Charakterizujte pojem „špatně strukturované problémy“ a uveďte alespoň jeden příklad takového problému.

Špatně strukturované

• nové a neopakovatelné situace;

• velký podíl intuice a zkušeností;

• na vyšších stupních řízení;

• velký počet faktorů ovlivňujících rozhodnutí;

• obtížná až nemožná kvantifikace proměnných;

• nutnost podchycení náhodných prvků a jevů;

• měkké systémy, kvalitativní rozhodování

6) Hodnocení efektivnosti, metoda DEA

1. Uveďte alespoň 3 různé oblasti aplikace metod pro měření efektivnosti. Ke každé z nich uveďte příklad.

• Řízení lidských zdrojů

• Měření výkonnosti organizace nebo její části

• Výkon státní správy

• Mezinárodní srovnávání

2. Co rozumíme pojmem efektivnost? Charakterizujte alespoň 3 významy tohoto pojmu a ke každému z nich uveďte příklad

• Musíme vždy vědět, jakou efektivnost zkoumáme

• Základem je koncept „3E“

  • Efficacy – dělat věci hospodárně;

  • Efficiency – dělat věci účinně;

• Effectiveness – dělat věci účelně.

• Dál se budeme zabývat zejména měřením účinnosti

  • hospodárnost – přidělení zdrojů a jejich šetření;

  • účelnost – dána strategickou úrovní řízení.

3. Jaké otázky si musíme vyjasnit, než začneme sestavovat konkrétní model pro hodnocení efektivnosti? Charakterizujte alespoň 3 z nich.

Měření efektivnosti – problémy

• Jak ji měřit, jak měřit vstupy a výstupy a jak je porovnávat?

• Pro koho ji měřit, kdo a proč tyto ukazatele potřebuje a jak s nimi naloží?

• Měřit současnou efektivnost nebo více záleží na jejím trendu?

• Použít jednokriteriální metodiku nebo vícekriteriální?

• Lze porovnávat výsledek podniku s oborovým standardem? Jsou vytvořeny podmínky pro benchmarking?

4. Charakterizujte finanční ukazatele pro hodnocení efektivnosti podniku. Jaký je jejich význam a způsob použití?

Finanční jednorozměrné ukazatele efektivnosti

• celá řada ukazatelů (rentabilita, likvidita, …);

• význam má spíše jejich vývoj v čase a analýza příčin jejich hodnot.

Finanční vícerozměrné ukazatele efektivnosti

• např. Altamanův test;

• agregace vybraných hledisek;

• výsledky jsou obvykle jen velmi orientační.

Ekonomická přidaná hodnota (EVA)

• bere v úvahu i náklady ušlé příležitosti;

• EVA = čistý zisk z operativní činnosti podniku – vážené náklady kapitálu;

• v případě kladných hodnot kapitál (podnik, investice) přináší větší výnosy než jsou náklady na tento kapitál.