• Funkce užitku (metoda váženého součtu)

• Vzdálenost od ideální varianty (topsis)

• Preferenční vztahy (promethee, ahp)

Triviální (pořadí, body, aspirační úrovně) – nepatří mezí kardinální informace!!! Ale ji

10. Popište princip výběru kompromisní varianty v modelu vícekriteriální analýzy variant, který je založen na práci s funkcí užitku. Uveďte zástupce této třídy metod

Funkce užitku:

• Každé ohodnocení varianty je možno vyjádřit ve formě užitku, který tato varianta přináší

• Dílčí hodnoty užitku lze sloučit do celkového užitku varianty a podle toho varianty vybírat

• Metody jsou poměrně objektivní, pracují s předloženými daty bez zásahu uživatele

• Dílčí funkce užitku převádí ohodnocení řešení do intervalu á0, 1ñ

• Může mít různý průběh

• Konkávní, konvexní a lineární průběh

Zástupce: Metoda váženého součtu

5) Rozhodovací proces

1. Jaký je rozdíl mezi pojmy „rozhodovací proces“ a „rozhodnutí“?

Rozhodování je jádrem řízení

• probíhá na všech úrovních řízení – rozhodování je proces výběru rozhodnutí.

Rozhodovací proces má dvě stránky

• Proces řešení rozhodovacího problému

2. Jaké dvě stránky má rozhodovací proces? Která z nich je předmětem studia teorie rozhodování?

• meritorní (věcnou, obsahovou) – odráží odlišnosti jednotlivých procesů – dle typu situace (podniku), ve kterém se rozhoduje – co řešíme;

• formálně logickou (procedurální) – vyjadřuje společné rysy rozhodovacích procesů – jak postupujeme.

Procedurální, instrumentální stránka rozhodovacího procesu je základním předmětem studia teorie rozhodování!!!

3. Jaké jsou fáze rozhodovacího procesu? Stručně je popište a uveďte výstup každé z nich.

Intelligence

• zkoumání reality, identifikace a definice problému, definice systému

Design

• konstrukce modelu, shromáždění dat, návrhy řešení

Choice

• výběr řešení modelu ze shromážděných dat

Implementation

• řešení reálného problému

4. Charakterizujte prvky rozhodovacího procesu „cíle rozhodování“ a „kriteria hodnocení“.

Cíl resp. cíle rozhodování

• stav (např. firmy resp. jejího okolí), kterého se má rozhodnutím dosáhnout;

• např.: zvýšení výrobní kapacity, zvýšení kvality produkce, proniknutí na nové trhy atd.;

• vyjádření cílů: kvantitativní (čísly), kvalitativní (obvykle slovní);

• cílů bývá obvykle více a bývají vzájemně provázány :

  • komplementarita dílčích cílů (vzájemné doplňování se a podpora), např. zvýšení kvality – spokojenější zákazník – vyšší zisky;

  • konflikt dílčích cílů (dosažení vysokých hodnot jednoho cíle vede ke snížení hodnot jiného) např. ekonomie vs. ekologie, produktivita práce vs. sociální smír

Kritéria hodnocení

• hlediska stanovená rozhodovatelem,

• sloužící k posuzování jednotlivých variant rozhodnutí z hlediska dosažení cílů.

Kritéria jsou odvozena od cílů

• minimalizace (resp. snížení): obvykle nákladová;

• maximalizace (resp. zvýšení): obvykle výnosová;

• kvantitativní (měřitelná) vs. kvalitativní kritéria

5. Charakterizujte prvky rozhodovacího procesu „subjekt rozhodování“ a „objekt rozhodování“.

Subjekt rozhodování - rozhodovatel

• jednotlivec nebo skupina, který rozhoduje;

• individuální x skupinové rozhodování;

• statutární x skutečný rozhodovatel.

Objekt – organizační jednotka

• oblast organizační jednotky, v jejímž rámci byl problém formulován, stanovil se cíl jeho řešení a jehož se rozhodnutí týká;

• např.: výrobní program.