2. Popište strukturu a postup řízení rizik.

• Oblast řízení rizik je tvořena souborem aktivit, ve kterých jsou prostřednictvím preventivních nebo korektivních zásahů odvraceny události a odstraňovány vlivy, které by mohly ohrozit řiditelnost plánovaných procesů nebo by mohly vést k jiným nechtěným výsledkům a cílům.

• Hlavním cílem řízení rizik je snížit pravděpodobnost a dopad nepříznivých událostí na výsledek a cíle podnikatelské činnosti.

• Riziko může mít jednu nebo více příčin, a pokud nastane, může mít jeden nebo více negativních vlivů na průběh i výsledek činnosti.

• Riziko je neurčitý (náhodný) jev, jehož výskyt má pozitivní nebo negativní efekt.

Identifikace - SWOT analýza

3. K čemu slouží a jaké položky by měl obsahovat registr rizik?

Rizika se popisují a vedou v registru rizik.

Riziko	Popis rizika	Hodnocení rizik					Preventivní opatření			Korektivní opatření
(pořadové číslo a název)		Výskyt	Dopad	Očekávaná hodnota	Priorita	Snížení		Snížení	Rezervy
						výskytu		dopadu	(v nákladech)

• Výstupem kvalitativní analýzy rizik je Registr rizik, který obsahuje přesnou klasifikaci rizik a jejich závažnosti.

• Registr rizik je nedílnou součástí klíčových dokumentů při manažerském rozhodování

4. Jaké znáte strategie obrany vůči rizikům?

• Opatření proti rizikům jsou preventivní a korektivní.

• Modely a postupy: Kvantitativní analýza rizik(graf rizik, natice rizik), Bodovací metoda s mapou rizik, IPR, RIPRAN™, UMPRA

5. V čem spočívá kvalitativní analýza rizik?

• spočívá především ve stanovení proměnných - spočívá ve kvalitativním zhodnocení proměnných

• Závažnosti rizik.

• Předvídatelnosti rizik.

• Potenciální vazby a vztahy mezi riziky.

• Stupeň kontrolovatelnosti rizika.

• Stupeň odvratitelnosti rizika.

Kvalitativní analýzou se má na mysli slovní strukturované ohodnocení rizik z hlediska jejich vlivu a předpokladů vzniku.

• Vyjádření dopadu stupnice od 1 do 5

• Výstupem kvalitativní analýzy rizik je rozšíření a doplnění registru rizik o klasifikaci a závažnost rizik.

• Registr rizik by měl být nedílnou součástí dokumentace každého projektu nebo organizace.

6. Jaké znáte přístupy, nástroje nebo postupy při kvantitativní analýze rizik?

Mapa(graf) rizik

Matice rizik

7. Proč je důležité provádět monitoring rizik?

• Monitorování, zda nevznikají nová rizika a hrozby, a kontrolu stávajících rizik, u kterých se může měnit pravděpodobnost výskytu nebo jejich dopad (snížení nebo zvýšení možné škody), je nutné provádět průběžně a stále.

• Aby nevznikali další rizika a hrozby, a provádět kontrolu aby se nezhoršili stávající rizika

8. V čem spočívá identifikace rizik?

• … spočívá v systematické analýze, identifikaci, kategorizaci a dokumentaci rizik.

• Pro identifikaci rizik lze využít např. metody:

• Root Cause Identification

• SWOT analýza:

  • Strengths

  • Weaknesses

  • Opportunities

  • Threats

9. Je možné uvažovat o rizicích jako o náhodných jevech? Vysvětlete.

• Riziko je neurčitý (náhodný) jev, jehož výskyt má pozitivní nebo negativní efekt.

10. Může mít riziko i pozitivní dopad? Vysvětlete.

Ano

1. Kvantitativní analýza rizik?

• Charakterizuje riziko číselným vyjádřením pravděpodobností vzniku a velikosti dopadů rizika (rozšiřuje Registr rizik).

• Vytváří podklady pro prioritizaci opatření a obranných strategií.

• Podává základní kalkulace pro stanovení rozpočtových rezerv.

• Poskytuje fakta a kvantifikace pro vyjednávání se zákazníkem nebo s nadřízeným orgánem nebo v rámci týmu.

11) Systémy hromadné obsluhy. Teorie zásob.

1. Co je intenzita provozu systému hromadné obsluhy a jak se vypočítá?

Je reprezentovaná písmen RÓ.. kdy intenzitu vstupů děleno intenzita obsluhy.

Vytížení dané obsluhy – funkčnost daného procesu… ideální je 0,6 – 0,8 nad přetížen, pod nevytížen

Intenzita provozu je na intervalu od 0 - 1

2. Co je to Kendalova klasifikace systémů hromadné obsluhy?

Charakteristika daného procesu podle 5 charakteristik:

A/B/X/Y/Z

• A - typ pravděpodobnostního rozdělení popisující intervaly mezi příchody požadavků do systému, např:

• M - exponenciální rozdělení;

• D - konstantní intervaly mezi příchody;

• N - normální rozdělení;

• G - nespecifikované rozdělení.

• B - typ pravděpodobnostního rozdělení popisující dobu trvání obsluhy. Používají se stejné symboly jako u A.

• X - počet paralelně uspořádaných kanálů

• Y - číslo udávající kapacitu systému hromadné obsluhy

• Z - řád fronty (FIFO, LIFO, SIRO, PRI)

3. Jakých hodnot může reálně nabývat hodnota intenzity provozu systému hromadné obsluhy?

Na intervalu od 0-1, kde 1 být nemůže…

4. Jaký je vztah mezi intenzitou provozu a pravděpodobností, že vstupující jednotka bude čekat?

P₀=1-p

5. Jaká jsou možná uspořádání kanálů obsluhy?

Homogenní – poskytují stejnou službu

Nehomogenní – poskytují odlišnou službu

Paralelně – vedle sebe ( obchod)

Sériově – postupně za sebou, navazují na sebe (menza)

6. Jaké jsou důvody pro vytváření zásob?

• Překlenutí doby mezi objednávkou a dodávkou

• Vyrovnávání nesynchronních vstupů a výstupů procesů

• Spekulativní cíle

• Zajištění nečekaných situací (náhradní díly)

• Okamžitá reakce na poptávku zákazníků

7. Jaké jsou důvody pro řízení zásob?

• V zásobách jsou zbytečně vázané prostředky

• Mohou vznikat náklady z nedostatku zásoby

• Časté objednávky jsou nevýhodné

• Dlouho uskladněné zboží podléhá zkáze

• 2 základní otázky:

  • Kolik objednávat?

  • Kdy objednávat?

• Je možno ušetřit jen organizační změnou bez investic!

8. Charakterizujte náklady z nedostatku zásob a uveďte alespoň jeden příklad.

9. Charakterizujte model s povoleným přechodným nedostatkem zásoby.

Náklady z nedostatku zásoby jsou na jednotku bez ohledu na to, jak dlouho stav nedostatku trvá.

10. Charakterizujte náklady spojené se zásobami.

12) Systémová dynamika

1. Vysvětlete termín „řád“ systému, smyčky nebo zpoždění. Jak jej spočítáte?

Řád vyjadřuje množství obsažených stavových proměnných v dynamickém systému nebo smyčce.

V lineárním systému jsou všechny tokové proměnné lineární kombinací stavových a exogenních proměnných.

Zpoždění Vyjadřuje postupné přizpůsobování se změně

Zpoždění prvního řádu je typická „cíl-hledající“ smyčka

2. Co znamená požadavek na „robustnost“ modelu systémové dynamiky.

• Robustnost je vlastnost, kterou by měl splňovat každý SD model.

• Extrémní hodnoty – buď ošetřit, aby nenastaly a nebo zkusit i neočekávané

• Model by se měl vždy chovat dle daných podmínek, navzdory tomu, jaké tyto podmínky jsou.

  • To mimo jiné znamená testovat extrémní hodnoty

  • Nejedná se pouze o ošetření záporných stavů, u kterých to není možné, a dělení nulou

  • Tomuto principu lépe odpovídá modelování vztahů pomocí násobení než pomocí sčítání