3.1. Jednoduché datové typy

Jednoduché datové typy jsou definovány svým identifikátorem a typem v deklarační oblasti. Pro tyto typy jsou definovány relace rovnost a nerovnost dvou hodnot a dále relace větší a menší.

Jednoduché datové typy se dále ještě dělí na ordinální a neordinální typy. To, že některé typy mají vlastnost být ordinálníznamená, že hodnota, náležící do tohoto typu, má svého předchůdce, svého následovníka a její pozici lze číselně ohodnotit. Ordinálních typů je pět: integer, boolean, char a uživatelem definované typy interval a výčtový typ. Neordinální typ je pouze jeden a jmenuje se real.

Pro ordinální typy platí:

• hodnoty ordinálního typu jsou uspořádanou množinou hodnot

• každá hodnota je sdružena s ordinalitou, což je celočíselná hodnota, udávající pozici v uspořádané množině hodnot

• první ordinální hodnota každého typu (kromě typu integer) je 0, další 1, 2, atd.

• každá hodnota ordinálního typu má předchůdce (kromě první hodnoty) a následovníka (kromě poslední hodnoty)

• pro zjišťování ordinální hodnoty argumentu, předchůdce a následovníka existují funkce:

  • succ(x)  . . . vrací ordinální hodnotu následovníka

  • pred(x)  . . . vrací ordinální hodnotu předchůdce

  • ord(x)    . . . vrací ordinální hodnotu argumentu, kde x je hodnota ordinálního typu

• další funkce:

  • inc(v)     . . . zvětší hodnotu proměnné v o jedničku

  • inc(v,h)  . . . zvětší hodnotu proměnné v o h

  • dec(v)    . . . zmenší hodnotu proměnné v o jedničku

  • dec(v,h) . . . zmenší hodnotu proměnné v o h

3.1.1. Datový typ integer

Tento datový typ specifikuje konečnou souvislou podmnožinu celých čísel. Umožňuje uživateli využít pět datových typů, které se od sebe liší rozsahem hodnot a tím i použitou velikostí paměti. Přehled je v následující tabulce:

Typ	Rozsah	byte/bitů
shortint	-128 .. 127	1/8
integer	-32 768 .. 32 767	2/16
longint	-2 147 483 648 .. 2 147 483 647	4/32
byte	0 .. 255	1/8
word	0 .. 65 535	2/16
comp	-263 + 1 .. 263 - 1	8/64

Pro hlavního zástupce tohoto typu integer jsou hodnoty definovány v rozsahu -Maxint <= 0 <= Maxint, kde -Maxint = -32 768 a Maxint = 32 767. Všechny typy integer jsou použitelné i bez přítomnosti matematického koprocesoru. (I když v dnešní době asi tato poznámka ztrácí na významu.)

Pro hodnoty tohoto typu jsou definovány operace s výsledky rovněž typu integer:

+	sčítání
-	odčítání nebo unární operace změny znaménka
*	násobení
div	celočíselné dělení (celá část po dělení)
mod	zbytek po celočíselném dělení (Tato operace pro dva argumenty i mod j je definována takto: je-li j <= 0, nastane při výpočtu chyba. Jinak se i mod j rovná hodnotě i - (k * j) pro takové celé k, pro které je 0 <= i mod j < j

Operace +, - ,* jsou definovány pro všechny dvojice celých čísel, pokud výsledek leží v intervalu <-Maxint, Maxint>

Další operace, definované nad tímto typem, jsou relační:

=	rovnost
<>	nerovnost
<	menší než
>	větší než
<=	menší nebo rovno
>=	větší nebo rovno

Pokud hodnoty operandů splňují relaci, výsledkem je logická hodnota true (pravda), v opačné případě false (nepravda).

Standardní funkce, definované nad tímto typem (první dvě dávají výsledek typu integer, třetí typu boolean):

abs(i)	zjistí absolutní hodnotu čísla i
sqr(i)	vypočte druhou mocninu čísla i
odd(i)	vrátí logickou hodnotu true, pokud je i liché číslo, jinak vrátí logickou hodnotu false