• § 3 Odst. 2 oz stanoví povinnost fo I po, státním orgánům a orgánům místní samosprávy dbát o to, aby nedocházelo k ohrožování a porušování práv z občanskoprávních vztahů

• § 4 OZ - stanoví, že k ochraně občanskoprávních vztahů je oprávněn soud, není-li v zákoně uveden jiný orgán

• § 5 OZ – fakultativní pravomoc nesoudního orgánu (orgán státní správy) - ochrana pokojného, stavu spočívající v předběžné ochraně především ze strany obecních úřadů. Úprava poměrů pozbude platnosti, jakmile soud vydá v této záležitosti konečné rozhodnutí. Souběžně může probíhat soudní i správní řízení

• § 6 OZ - svépomoc - je přípustná jen tehdy, hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně

  • krajní nouze § 418 odst. 1 (Kdo způsobil škodu, když odvracel přímo hrozící nebezpečí, které sám nevyvolal, není za ní odpovědný, ledaže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak, anebo jestliže je způsobený následek zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil)

  • nutná obrana § 418 odst. 2 (Neodpovídá za škodu ten, kdo ji způsobil v nutné obraně proti hrozícímu nebo trvajícímu útoku. O nutnou obranu nejde, byla-li zřejmě nepřiměřena povaze a nebezpečnosti útoku)

Ochrana soudní:

1. žaloba na vydání věci (reivindikační - § 126 odst. 1 OZ)

2. žaloba negatorní (žaloba zápurčí)

3. žaloba určovací (§ 80c OSŘ)

6. Odpovědnost za škodu a hromadné obohacení

• právní odpovědnost = povinnost strpět za porušení právní povinnosti následky stanovené právními normami v rámci odpovědnostního právního vztahu

• porušení právní povinnosti je objektivní stav, který právo posuzuje odděleně od otázky deliktní způsobilosti toho, kdo právo porušil

Druhy právní odpovědnosti:

• veřejnoprávní

• disciplinární

• soukromoprávní

  • odpovědnost za škodu

  • odpovědnost za bezdůvodné obohacení

  • odpovědnost za vady

  • odpovědnost z prodlení

  • a další stanovené v OZ

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU V PRÁVU SOUKROMÉM

Předpoklady odpovědnosti za škodu:

1. subjekt (škůdce) x poškozený

2. porušení právní povinnosti

3. musí vzniknout škoda jako majetková újma

4. musí zde být příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vzniklou škodou

5. zavinění

1. úmysl přímý - škůdce věděl a chtěl způsobit

2. úmysl nepřímý - škůdce věděl, že může způsobit škodu a pro případ že nastane, byl s tímto srozuměn

3. nedbalost vědomá - škůdce věděl, že škodu může způsobit, nechtěl ji způsobit a spoléhal, že ji nezpůsobí

4. nedbalost nevědomá - škůdce nechtěl škodu způsobit, nevěděl, že ji může způsobit, ačkoliv ke všem okolnostem a osobním poměrům vědět měl a mohl

subjektivní předpoklad, který není nezbytný, nýbrž je pravidelným předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu

• okolnosti vylučující protiprávnost jsou svépomoc, krajní nouze, nutná obrana, svolení poškozeného

POJMY

• zprostit se (liberace)

• vyvinění (exkulpace) = zproštění odpovědnosti prokázáním toho, že jsem škodu nezavinil

• solidární odpovědnost = za škodu odpovídají škůdci společně a nerozdílně (§ 438 odst. 1 Občan. Zákoníku)

• regres = právo plátce dluhu vůči tomu za koho plnil (§ 440 OZ)

• moderační právo = z důvodů hodných zvláštního zřetele může soud škodu snížit (§ 450 Občan. Zákoníku), nelze použít v případě úmyslu

• Novelou OZ č. zák. 47/2004 Sb. byl přijat § 444 odst. 3, který zakotvil náhradu škody způsobené při usmrcení - jednorázové odškodnění, kdy manželce, manželovi, každému dítěti, rodiči a osobě blízké žijící ve společné domácnosti s usmrcením náleží jednorázová částka ve výši 240.000,- Kč. Každému sourozenci zesnulého náleží částka 175.000,- Kč. Každému rodiči při ztrátě „nascitura“ (počaté, ale ještě nenarozené dítě) náleží částka 85.000,- Kč.

DALŠÍ ODPOVĚDNOSTI